Ve čtvrtém čtvrtletí devizové rezervy stouply o rekordních 199 miliard USD. Devizové rezervy se zvyšují, protože Peking kontroluje vývoj směnného kurzu domácího jüanu nákupem peněz, které plynou do Číny ze zahraničního obchodu. Washington a další velcí obchodní partneři Číny si stěžují, že země drží kurz jüanu uměle podhodnocen, což poskytuje čínským vývozcům nepoctivou výhodu a poškozuje zahraniční konkurenci, napsaly agentury AP a Reuters.
Čína používá peníze z obchodního přebytku na nákup státních obligací a vládního dluhu, hlavně Spojených států a zemí v Evropě. Nedávno se Peking vyjádřil, že je ochoten podat pomocnou ruku zemím eurozóny ohroženým dluhovou krizí. Podle pozorovatelů tak Peking možná doufá, že použití části jeho ohromných devizových rezerv na podporu ohrožených evropských ekonomik zmírní mezinárodní kritiku jeho obchodní politiky a jeho odmítání dostatečně uvolnit kurz měny.
Číně trvalo desetiletí, než její devizové rezervy dosáhly jednoho bilionu USD. Tuto hranici prolomila v roce 2006. Od té doby však růst jejích rezerv prudce zrychlil a dva biliony dolarů překonaly rezervy předloni v dubnu. Do konce roku 2009 stouply na 2,4 bilionu dolarů.
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
Auto z Polska se nesmí jmenovat Milano. Alfa Romeo řeší prazvláštní problém
Ford s koněm ve znaku: šedesátiny legendárního Mustangu
