Prémie na Wall Street loni klesly, celkový plat je ale vyšší

Celkem tak Wall Street na prémiích vyplatil 20,8 miliardy dolarů (více než 371 miliard Kč), což je pátá nejvyšší částka v historii. Důvodem k poklesu hotovostní složky platu je reforma finančního sektoru, ke které přistoupila americká vláda. Změny mimo jiné předpokládají, že banky zaměstnancům zvýší základní složku platu, zatímco odměny budou mnohem víc než dosud závislé na výsledcích. To například znamená, že výplata odměn se může odložit.

Pět největších investičních bank v USA podle účetních záznamů svým zaměstnancům za loňský rok dohromady vyplatí přibližně 119 miliard dolarů (zhruba 2,1 bilionu Kč). Nejštědřejší je banka Goldman Sachs, která každému zaměstnanci v průměru zaplatí 431.000 dolarů (asi 7,7 milionu Kč). Nejméně platí Citigroup, v průměru kolem 94.000 dolarů (zhruba 1,7 milionu Kč).

"Minulé praktiky upřednostňovaly krátkodobé zisky na úkor dlouhodobé ziskovosti," poznamenal hlavní účetní New Yorku Thomas DiNapoli. Nižší hotovostní prémie ale podle něj nelze interpretovat tak, že se bankéřům na Wall Street nedaří a že opět zažívají špatné časy.

Celková výše platů, tedy včetně prémií, se na Wall Street zvyšuje navzdory výzvám federálních regulačních orgánů i politiků, aby byl Wall Street v odměňování střízlivější. V loňském prvním pololetí, kdy se vyplácejí prémie za předchozí rok, celková výše platů meziročně vzrostla o 21,9 procenta. Silný růst částečně odráží skutečnost, že byly v předchozím roce prémie mnohem nižší.

Americké veřejnosti ani tak nevadí samotná výše platů, jako to, že banky se během krize dostaly do hlubokých ztrát, z kterých je musela s pomocí peněz daňových poplatníků tahat vláda. Američané si také myslí, že způsob odměňování přímo vybízí k tomu, aby makléři neúměrně riskovali. Bankám je obecně kladeno za vinu, že k nedávné finanční krizi výrazně přispěly právě kvůli nezřízenému riskování.

Wall Street je pilířem ekonomiky města New York i celého stejnojmenného státu. Kvůli finanční krizi klesl podíl Wall Streetu na celkovém objemu daňových příjmů státu na zhruba 13 procent, zatímco před krizí to bylo asi 20 procent. V případě městské pokladny tento podíl klesl na sedm ze zhruba 13 procent.