OECD: Zdanění práce v Česku je vysoké

Čistá mzda bezdětného občana pobírajícího průměrnou mzdu dosahuje v Česku pouze 58 % mzdových nákladů zaměstnavatele.

Pro zaměstnance je nejdůležitější jeho čistá mzda, kterou obdrží za vykonanou práci na svůj bankovní účet. Zaměstnavatele zajímájí nejvíce mzdové náklady, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance včetně všech povinných odvodů. Do povinných odvodů je nutné započítat nejenom daň z příjmu fyzických osob a zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnancem, ale také sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, které je v Česku velmi vysoké. Průměrná měsíční mzda za rok 2010 činila v Česku 23 951 Kč. Kolik činily mzdové náklady zaměstnavatele? Jak vysoká byla čistá mzda bezdětného zaměstnance?

Tabulka: Výpočet zdanění práce u průměrné mzdy v roce 2010
(dle legislativy roku 2010)

vlastní výpočty autora

Čistá mzda dosahuje 57,86 % mzdových nákladů zaměstnavatele. Zdanění práce u bezdětného zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu bylo v roce 2010 v Česku 42,14 %. Obdobným způsobem je vypočítáno zdanění práce v ostatních členských zemích OECD. Průměrné zdanění práce za všechny členské země OECD dosahuje 34,90 %. Zdanění práce v Česku je tedy o 7,24 % nad průměrem. U rodin s dětmi si Česko stojí lépe a celkové zdanění práce je nižší, protože daňové zvýhodnění na děti významně snižuje daňovou povinnost rodičů.

Proč přesouvat zdanění na nepřímé daně?

Pro firmy je zdanění práce velmi důležitým ukazatelem. Nižší zdanění práce a pružná legislativní úprava pracovněprávních vztahů pomáhají k vyšší zaměstnanosti. Proto se vyspělé země snaží přesouvat zdanění na nepřímé daně (především DPH a spotřební daně).

Rozdíly ve zdanění práce až desítky procent

Nejméně se mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda bezdětného zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu liší v Chile, kde celkové zdanění práce dosahuje pouze 7 %. Následují Mexiko (15,53 %), Nový Zéland (16,88 %), Korea (19,79 %), Izrael (20,20 %) a Švýcarsko (20,80 %). Nejvyšší zdanění práce u průměrné mzdy je v Belgii (55,37 %), Francii (49,27 %), Německu (49,05 %), Rakousku (47,91 %), Itálii (46,87 %), Maďarsku (46,44 %), Švédsku (42,70 %), Slovinsku (42,35 %) a právě Česku (42,14 %). Jak vidíme z přiložené tabulky, je zdanění práce v Evropě podstatně vyšší než v mimoevropských členských zemích OECD. V Evropě je vyšší zdanění práce, současně je zde vyšší sociální ochrana zaměstnanců v penzi, nemoci či nezaměstnanosti. Sociální systém v Evropě je mnohem nákladnější než v mimoevropských zemích, proto je zde i vyšší zdanění.

Tabulka: Zdanění práce v členských zemích OECD
(u průměrné mzdy bezdětného zaměstnance v roce 2010)