"Chceme-li odstoupit od jaderné energie a přejít k obnovitelné energii, potřebujeme k tomu elektrárny na fosilní paliva," uvedla Merkelová. "V nadcházejících deseti letech musíme vybudovat nejméně deset, ale spíše 20 gigawattů (kapacit tepelných elektráren)," dodala. To je více než celkový objem kapacit výroby elektrické energie v České republice kolem 15 gigawattů a více než desetina celkového výkonu německých elektráren v objemu 155 gigawattů.
Německá vláda před rozhodnutím o odstavení jaderných elektráren plánovala zvýšit kapacity tepelných elektráren o deset gigawattů. Ty už jsou ve výstavbě nebo v projektech a měly by podle Merkelové být dokončeny do roku 2013.
Nové tepelné elektrárny budou na plyn a na uhlí, uvedla kancléřka. Dodala, že Německo i tak splní svůj cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 40 procent proti úrovni roku 1990. Michal Müller z Německého svazu pro ochranu přírody však podle listu s odkazem na výpočty energetického průmyslu uvedl, že při dodatečné instalaci dalších kapacit na fosilní paliva nebude možné stanovených klimatických cílů dosáhnout.
Německá vláda tento týden schválila návrh zákona, podle nějž všechny jaderné elektrárny v zemi ukončí provoz do roku 2022. Počítá s tím, že sedm nejstarších atomových reaktorů, dočasně odstavených v březnu po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, už nebude znovu uvedeno do provozu. Zbývajících devět jaderných zařízení bude postupně odpojováno ze sítě mezi roky 2015 a 2022.
Místo jádra chce Německo v budoucnu využívat energii z obnovitelných zdrojů a zejména plánuje rozsáhlou výstavbu větrných elektráren na severním pobřeží země. Ty však vzhledem ke své nespolehlivosti potřebují jako zálohu tepelné elektrárny o zhruba stejném výkonu. Německo také nemůže nahradit odstavované elektrárny okamžitě mnohem dražšími obnovitelnými zdroji, protože by to výrazně zvýšilo energetické náklady a zničilo konkurenceschopnost německého průmyslu, hlavního motoru největší evropské ekonomiky.
