Slovenská vláda souhlasila s navýšením záruk v EFSF i vznikem ESM

Na založení záchranného fondu EFSF s plánovanou kapacitou 440 miliard eur se země platící eurem dohodly v loňském roce. Reálné úvěrové možnosti fondu jsou však nižší, protože celkem 190 miliard eur představuje rezerva, která slouží k tomu, aby si EFSF udržel nejvyšší možný rating AAA. Po zvýšení záruk ve všech zemích stoupnou možnosti fondu na 779 miliard eur, ani tentokrát však kvůli rezervě tuto úroveň mít nebudou.

"Navýšení záruk pouze zreální původně předpokládanou maximální úvěrovou kapacitu EFSF na výšce 440 miliardy eur," uvedlo slovenské ministerstvo financí.

Fond již schválil pomoc pro Irsko a Portugalsko, v současnosti se uvažuje, že by z něj peníze mohlo čerpat i zadlužené Řecko. To se navzdory předchozí finanční pomoci 110 miliard eur přibližuje bankrotu. Řecko loni v květnu jako první země eurozóny požádaly o úvěr, aby se vyhnulo riziku platební neschopnosti. Od některých zemí Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) si zajistily tříletou půjčku, země ale nezvládá plnit dohodnuté podmínky. Slovensko jako jediný stát eurozóny minulý rok pomoc bohatší zemi odmítlo.

Další pomoc Řecku se může podle neoficiálních odhadů pohybovat kolem 120 miliard eur. Poskytnutí nového úvěru však evropští politici i MMF podmiňují reformami. Podle českého premiéra Petra Nečase by zadlužené zemi měl pomoct právě záchranný fond eurozóny EFSF, a ne Evropský mechanismus finanční stability (EFSM), do kterého je zapojena celá unie včetně ČR. O dalším úvěru pro Řecko bude ve čtvrtek a pátek jednat summit EU.

EFSF by měl za dva roky nahradit Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten bude moci půjčit až 500 miliard eur zemím platícím jednotnou evropskou měnou, které se ocitnou v problémech. Nástupce nynějšího fondu se z menší části vytvoří z hotovostních vkladů, o zbytek se postarají garance poskytnuté jednotlivými zeměmi. Slovensko by do mechanismu mělo přispět 659,2 miliony eur.

S těmito závazky však nesouhlasí druhá nejsilnější slovenská vládní strana Sloboda a solidarita. Bez liberální strany předsedy parlamentu Richarda Sulíka nemá koalice dostatek hlasů na schválení materiálů v Národní radě, ministr financí Ivan Mikloš proto ohlásil, že chce jednat také s opozicí.