Sítem letošních zátěžových testů neprošlo osm evropských bankovních domů z devadesátky testovaných, což skoro i odpovídá úspěšnosti našich letošních maturantů. Asi každý zaslechl o hitu uplynulého týdne – zátěžových testech evropských bank. Zatím testování připomíná spíš naši (letos již státní) „zkoušku dospělosti“, ale možná napříště zvolí Evropský bankovní úřad (EBA) něco na způsob hitparády. V každém případě by to dosáhlo lepší popularity, možná by to mohlo konkurovat i televizní Superstar.
Sítem letošních zátěžových testů neprošlo osm evropských bankovních domů z devadesátky testovaných, což skoro i odpovídá úspěšnosti našich letošních maturantů. Všichni „propadlíci“ dohromady by pro splnění kritérií testu potřebovali navýšit kapitál celkem o 2,5 miliardy dolarů. Neprošlo celkem 5 španělských bank či spořitelen (Banco Pastor, Caja de Ahorros, Banco Grupo Caja3, CatalunyaCaixa, Unnim), dvě řecké (ATE Bank, Agricultural Bank of Greece) a jedna rakouská (Österreichische Volksbanken).
Našich bank se testování netýkalo, jen jejich mateřských vlastníků a dobře dopadla zejména rakouská Erste, která by „vydržela“ i nejhorší scénář.
Kdyby bylo hůř
Stejně jako při loňském prvním kole zátěžových testů (kdy neprošlo sedm bank) se ozývají hlasy hovořící o příliš mírném nastavení testovaných kritérií. Byly sice drsnější než loni, ale stále je otázka – co kdyby bylo ještě hůř? Někteří ekonomové varují před „dokonalou bouří“, která by v ekonomickém smyslu mohla nastat v roce 2013, když by se sešlo několik nepříznivých trendů. Takže by se asi mělo při dalších testech opět „přitvrdit“. Stačilo by, kdyby Čína přestala kupovat americké i evropské dluhopisy – v tu chvíli by úroky dluhů vylétly pěkně nahoru. O ostatních problémech nesplácení úvěrů bankám nebo o dalším poklesu cen nemovitostí ani nehovořit. Nu a celé hospodářství může spadnou do další recese na to tata.
Jak velkou zátěž
Je to podobné, jako v domácnosti, kde by si každý měl uvědomit, jaká souhra průšvihů se může nakumulovat – a jak by to rodinný rozpočet vydržel. A nejde jen o to, když se rozbije najednou pračka i lednička. Dokonce ani když se vylágruje motor auta – většinu takových problémů lze obvykle vyřešit: existují akce, výprodeje i (auto)bazary.
Palivem hospodaření rodiny jsou ale peníze a jejich přísun může dostat „velkou ránu“. Nejen nemoc, ale také ztráta zaměstnání může srazit rozpočet do silného minusu. Každý zná jistě někoho ze svého okolí, který nějakou takovou ošklivou historii zažil.
Kolik tedy má být rezerva pro případ takového „zátěžového scénáře“? Rodina by měla vydržet kolem šesti měsíců, ale jistotu určitě dodá ještě větší rezerva.
Dluhy jako doma
Další nebezpečí číhá od státu – jeho dluhy stále rostou a od koho jiného by měl brát než od nás? Už jen úroky za víc než bilion korun mohou hodně bolet. Navíc dluh stále roste: o tisícovku měsíčně se zadlužuje každý obyvatel ČR včetně miminek a důchodců vinou narůstajícího rozpočtového schodku. Ten jen během posledního půl roku vzrostl o 63 miliard korun. A může být ještě hůř, protože v letošním roce je plánovaný na 135 miliard korun. Nedaří se totiž plnit plánované výběry některých přímých daní (firemních i fyzických osob), když proti prognóze daňové příjmy rostou o 5 % pomaleji.
Takže můžeme staré populární rčení socialismu o tom, kdo okrádá rodinu, modernizovat: kdo nešetří, okrádá rodinu.
