Většina Evropanů si v důsledku růstu cen koupí v letošním roce za svoji mzdu méně zboží a služeb než v roce 2010. Jsou mezi nimi i Češi? Přestože nominálně průměrná mzda stoupá ve většině členských zemí, dle předpovědi Evropské komise si reálně polepší občané pouze třetiny zemí. Česko by však mělo patřit mezi ně. Nejvíce si mají reálně polepšit Bulhaři a Poláci.
Většina Evropanů si však v důsledku růstu cen koupí v letošním roce za svoji mzdu méně zboží a služeb než v roce 2010. Dle Evropské komise v 18 z 27 členských zemí Evropské unie inflace převýší nominální růst mezd a životní úroveň většiny občanů se tedy zhorší. Česko prozatím vydělává na dobrém prvním pololetí německé ekonomiky. Co se týká reálného růstu mezd, rok 2011 by měl dopadnout pro zaměstnance v Česku dobře, stejně jako pro zaměstnance v Německu nebo Slovensku.
Jak dopadl rok 2010?
Již v loňském roce průměrná mzda reálně klesla v 13 členských zemích EU. Nejvíce v Řecku, Maďarsku a Estonsku. Nejvíce si reálně polepšili v roce 2010 Poláci. Vyhlídky pro letošní rok mají nejhorší Rumuni (reálný pokled o 4,5 %), Portugalci (pokles o 3,6 %), Řekové (pokles o 3,4 %) a Španělé (pokles o 2,1 %). Kupní síla mezd zaměstnanců však poklesne také ve Francii, Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku, Velké Británii či Lucembursku. Naopak pozitivní vývoj očekávají zaměstnanci v Nizozemí (reálný růst mezd o 0,6 %), Švédsku (růst o 1,1 %), Polsku (růst o 2,1 %) a Bulharsku (růst o 2,8 %). Jedinou zemí, kde průměrná mzda výrazněji stoupala i během krize, je Polsko. Polská ekonomika totiž rostla i během ekonomické krize. Polským firmám se v posledních letech dařilo. Polská ekonomika těžila z dobré polohy, velkého vnitřního trhu a kvalifikovaných zaměstnanců.
Minimální mzda téměř nestoupla
Nízký nebo dokonce žádný reálný růst půměrné mzdy byl hlavním důvodem, proč pro rok 2011 zvýšilo minimální mzdu pouze 12 členských zemí Evropské unie. Irsko bylo jedinou členskou zemí EU, kde minimální mzda klesla (o 11,6 %). V Irsku totiž minimální mzda narazila na ekonomické možnosti země a příliš vysoká hodinová minimální mzda snižovala mezinárodní konkurenceschopnost domácích firem. Tento krok je zcela ojedinělý a irští zaměstnavatelé o snížení minimální mzdy v posledních třech letech značně usilovali.
- Nejvíce se zvýšila hodinová minimální mzda ve Slovinsku (o 25,2 %), Rumunsku (o 11,6 %), Lotyšsku (o 10,1 %), Maďarsku (o 6,1 %) a Polsku (o 5,2 %).
- Z členských zemí EU, kde je minimální mzda zavedena, je hodinová minimální mzda v roce 2011 nejvyšší v Lucembursku (10,16 €), Francii (9,00 €), Nizozemí (8,74 €), Belgii (8,58 €), Irsku (7,65 €), Velké Británii (6,91 €). Nejnižší je hodinová minimální mzda v Estonsku (1,73 €), Lotyšskem (1,68 €), Maďarskem (1,61 €), Litvou (1,40 €), Rumunskem (0,93 €) a Bulharskem (0,71 €).
Inflace je na uzdě, mzdy ale rostou málo
Hlavním důvodem reálného poklesu mezd není vyšší inflace v evropských zemích, ale minimální nominální růst mezd a platů. Zejména potom v jižních evropských zemích, které mají značné problémy s vysokým zadlužením. Nízký růst mezd v době krize není pochopitelně pro domácí poptávku přiznivou zprávou. Nejvyšší mzdy v EU jsou nadále v těchto oborech: finančnictví a pojišťovnictví, informace a komunikace a dodávce elektřiny, plynu a těžebním průmyslu.
Tabulka: Reálná změna průměrné mzdy v roce 2011
| Země | Reálný růst/pokles průměrné mzdy |
|---|---|
| Bulharsko | 2,8 |
| Polsko | 2,1 |
| Švédsko | 1,1 |
| Nizozemí | 0,6 |
| Kypr | 0,4 |
| Litva | 0,2 |
| Slovensko | 0,2 |
| Česko | 0,2 |
| Německo | 0,1 |
| Slovinsko | -0,1 |
| Francie | -0,3 |
| Rakousko | -0,3 |
| Estonsko | -0,3 |
| Belgie | -0,4 |
| Malta | -0,6 |
| Dánsko | -0,8 |
| Finsko | -0,8 |
| Itálie | -1,1 |
| Irsko | -1,3 |
| Velká Británie | -1,4 |
| Maďarsko | -1,4 |
| Lotyšsko | -1,9 |
| Španělsko | -2,1 |
| Řecko | -3,4 |
| Portugalsko | -3,6 |
| Rumunsko | -4,5 |
Prameny:
• Hans Boeckler Stiftung, Boeckler Impuls Nr. 12/2011 „Loehne: EU-Arbeinehmer verlieren real“
• Hans Boekler Stiftung Böclerimpuls 4/2011 „Krise: Mindestloehne steigen langsamer“
