Asociace vyzvala Radu ČRo aby neprodala zámek v Přerově n. Labem

04.01.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 4. ledna (ČTK) - Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) vyzvalo Radu Českého rozhlasu (ČRo), aby neschválila smlouvu o prodeji renesančního zámku v Přerově nad Labem Martinu Švehlovi, redaktorovi České televize před rokem 1989. Podle sdružení se má rada smlouvou zabývat na čtvrtečním jednání. Mluvčí rady Tomáš Ratiborský ČTK potvrdil, že rozhlas chce zámek prodat. Podle něj projednávání smlouvy na programu rady tento čtvrtek sice není, nevyloučil ale, že vedení rozhlasu ji radě předloží.

Zámek podle Ratiborského není využíván a jeho údržba je příliš nákladná. Švehla podle ASORKD za něj nabízí 20 milionů korun. ASORDK podporuje převod zámku do majetku Středočeského kraje a jeho následné propojení s lidovým skanzenem, jehož provozovatelem je prostřednictvím příspěvkové organizace právě Středočeský kraj.

Podle sdružení protestují proti prodeji zámku občané Přerova nad Labem i obecní úřad. Obávají se o budoucnost památky, protože Švehla prý nikdy nepředstavil projekt, který by počítal s budoucím využitím zámku. "Podivná snaha Rady Čro narychlo prodat zámek panu Švehlovi v nás vyvolává obavy z pozadí celé akce. Pan Švehla je znám svým velmi blízkým vztahem k výkonnému řediteli Čro Oldřichu Šestákovi. Právě Šesták má kritizovanou transakci na starost," uvedl viceprezident ASORKD Martin Kadrman.

Švehla byl v letech 1985 až 1990 ekonomickým redaktorem České televize a v roce 2003 jej zpět do ČT přivedl generální ředitel Jiří Janeček. Působil zde jako tiskový mluvčí, poté byl obchodním ředitelem a následně se stal ředitelem ČT pro vnější komunikaci. V srpnu 2007 ČT opustil a stal se viceprezidentem pro vnější vztahy Citibank. Nyní přednáší na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů, uvedla ASORKD.

Přerovský zámek byl vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. V 60. letech 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Uvnitř zámku jsou zachovány gotické a renesanční prvky a renesanční krby. Kolem objektu je vyzděný příkop a patrné jsou části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK