Kubáň: Český smartphone banking postrádá invenci

 

Český smartphone banking patří ve srovnání se zahraničím k lepšímu průměru, nijak však neoslňuje úrovní invence. Po funkční stránce se většinou jedná o běžný internet banking převlečený do kabátu aplikace pro chytrý telefon, uvedl Michal Kubáň, ředitel společnosti Softec CZ, v rozhovoru pro Finance.cz.

 

Finance.cz

 

Náš rozhovor bych začal trochu provokativní otázkou. Je dnes pro banku ostudou nemít v nabídce službu smartphone banking; nebo jsou ostudou aplikace pro chytré telefony, které dnes nabízí české banky?
Neřekl bych, že nemít smartphone banking nebo aplikace pro chytré telefony je ostuda. Je to spíše otázkou strategie a pozice banky na trhu. A také jednoduché kalkulace – mám nebo nemám významný počet klientů vybavených chytrým telefonem, navíc využívajících internetové bankovnictví? Dovedu si proto představit, že pro některé banky může být tento distribuční kanál stále ještě postradatelný. Nicméně díky vývoji penetrace chytrými telefony a inovacím, které se stávají součástí života klientů, předpokládám, že je otázkou blízké budoucnosti, kdy jej budou muset nabízet všechny banky.


Proč je pro banku smartphone banking důležitým distribučním kanálem a proč by do něj měly chtít investovat?
Existují dva možné pohledy. Prvním může být snaha banky zaujmout inovací, novinkou, něčím šikovným a moderním, snaha oslovit speciální skupinu uživatelů – zejména mladé lidi hledající trendy a cool řešení a služby, popř. fandy moderních technologií. Druhým pohledem je projev vyspělosti banky a kráčení s dobou, nezaostávání za konkurencí. V obou případech jde o konkurenční boj o klienty. Na jedné straně stojí nové, nízkonákladové banky, které chtějí klienty přilákat, na straně druhé pak zavedené tradiční banky, které se snaží své klienty udržet. Smartphone banking vytváří pro banku příležitost, díky které mohou svůj kmen klientů rozšířit. V případě zaostání za konkurencí ovšem riskují i jeho ochuzení. Proto by měly mít zájem do rozvoje těchto technologií investovat a smartphone banking zařadit do své distribuční strategie.


Na kolik využívají současné aplikace potenciál chytrých telefonů?
Český smartphone banking patří ve srovnání se zahraničím k lepšímu průměru, nijak však neoslňuje úrovní invence. Po funkční stránce se většinou jedná o běžný internet banking převlečený do kabátu aplikace pro chytrý telefon. Banky proto nabízejí převážně jen běžně dostupné informace (kurzovní lístky, produktové nabídky a sazebníky, aktuality), pasivní správu účtu (kontrola zůstatků, výpisy) a základy aktivní obsluhy (platební příkazy, správa kreditní karty). Díky integrovanému GPS většina bank nabízí také možnost vyhledání nejbližších bankomatů a poboček. Některé z nich ve vývoji pokročily méně, jiné více. Ojediněle se lze již setkat i s možností sjednat si přes mobil schůzku na pobočce, dobít kredit na mobilní volání nebo si nechat spočítat úvěr. Registruji i první vlaštovku v revolučním způsobu zadávání platebních příkazů – pouhým zmáčknutím spouště fotoaparátu – Česká spořitelna takto umožňuje hradit složenky. Takže k vaší otázce: současné aplikace ještě zdaleka nevyužívají potenciál chytrých telefonů.


Které služby běžně dostupné v zahraničí chybí?
Tuzemské banky oproti zahraničí neposkytují pokročilejší možnosti smartphone bankingu. Zajímavá je například obsluha všech finančních produktů klienta v jedné aplikaci. Může se jednat o správu hypotečních nebo jiných úvěrových produktů, dále různých pojištění, správu investic a podporu aktivního obchodování na burzách. Vyšší komfort uživatelům chytrých telefonů přináší také jejich vestavěné inteligentní funkce – třeba lokalizační služba pro vyhledání partnerského obchodníka, nabízejícího výhodný nákup pro klienta banky nebo v daném čase na daném místě happy hours partnerské restaurace pro výhodnější pozdější oběd. Bezkontaktní technologie v zahraničí již dnes umožňují převod peněz mezi účty dvou různých lidí bez nutnosti zadávání bankovních údajů. Jedná se o person-to-person služby. Co u nás rovněž chybí je integrace finančního plánování do běžného prostředí chytrého telefonu. Dnes je zcela běžné, že nám telefon slouží i jako osobní asistent – máme v něm poznámky, kontakty, připomínky, e-maily, fotogalerie… Nebude proto překvapením, když v něm brzy najdeme určitou formu osobního bankéře, který nás v reálném čase informuje o finanční situaci či o platebních možnostech v případě, kdy uvažujeme o větší investici či dražším nákupu. V integrovaném a známém prostředí chytrého zařízení (např. v Kalendáři) pak klient uvidí i historii svých transakcí, může předvídat a kontrolovat data významných úhrad nebo evidovat trvalé příkazy. Jde tak o skutečnou banku v kapse.
 

Jsou některé země vyloženě dále?
Ano, jsou. Třeba ve Spojených státech, Japonsku a ve Skandinávii jsou již dnes běžně dostupné některé z výše popsaných služeb pokročilého smartphone bankingu. Díky značné popularitě šeků mají ve Státech lidé možnost proplácet je pouhým naskenováním – nafocením kamerou telefonu. V zahraničí je rovněž kladen velký důraz na grafické zpracování aplikace a na jednoduché a komfortní ovládání. Je tam proto zcela běžné například finanční prostředky mezi dvěma účty přesouvat pouhým přetáhnutím grafického ukazatele na obrazovce, nebo potřesením telefonu ukládat finance na spořicí účet. Překvapivě pozitivním zjištěním je úroveň a dostupnost služeb smartphone bankingu v některých částech Afriky. Všeobecně slaběji rozvinutá infrastruktura a nižší úroveň tradičního bankovnictví tak otevřela prostor pro rozvoj tohoto typu distribučního kanálu.


Když půjdeme od prostředí, které vidí uživatel, k technologiím. Jsou mezi českými bankami velké rozdíly, nebo se dá říci, že jde z hlediska technologií o velmi podobné aplikace?
Základním rozlišovacím faktorem je to, zda se jedná o nativní aplikaci pro konkrétní operační systém chytrého zařízení, tedy iOS nebo Android, nebo o jiné provedení. Například přizpůsobení internetového bankovnictví pro obsluhu z chytrého telefonu nebo tabletu. Banky si však málokdy tyto aplikace vyvíjejí samy, využívají k tomu specializované firmy. Každá z nich přistupuje k dílu, zejména v případě nativní aplikace, jinak. Někde je důraz kladen na modularitu a opakovanou použitelnost, protože výrobce aplikaci nabízí coby produkt pro vícero bank, jinde je zase aplikace postavena bance na míru a je úzce propojena s jejími centrálními systémy. Technologie pro vývoj mobilního softwaru však dávají stejný základ pro konstrukci aplikací chytrých telefonů. Proto si dovolím tvrdit, že se technologicky jedná o podobné aplikace, ačkoliv se mohou lišit formou zpracování. Rozdíly mezi bankami tedy nejsou nijak zásadní.


Jak je to s úrovní bezpečnosti smartphone bankingu oproti internet bankingu? Třeba u přihlašování do aplikace vím z vlastní zkušenosti, že u jedné banky stačí zadat PIN, u druhé probíhá přihlašování pomocí loginu a hesla…
Já nevnímám zásadní rozdíl mezi principy bezpečnosti internet a smartphone bankingu. V obou případech platí podobné zásady. Stejně jako u běžného počítače či notebooku tak i u chytrého telefonu nebo tabletu je zapotřebí pravidelně aktualizovat operační systém, nepoužívat nezabezpečené anonymní bezdrátové sítě, nastavit si pro přístup k službám silná hesla. U chytrého telefonu je navíc bonusem ochrana antivirovým programem, ačkoliv primární bezpečnost zde pramení zejména ze zdravého úsudku a zásady instalovat do zařízení pouze bezpečné a ověřené aplikace (většinou rozeznatelné tím, že jsou v aplikačním marketu uživateli hodnoceny).  Bezpečnější určitě bude autorizace celým přihlašovacím jménem a heslem, ideálně pak ještě doplněná o potvrzování každé transakce PIN kódem. Na druhé straně je otázkou, nakolik bude pro uživatele praktické při každé drobné transakci procházet takto vyčerpávající bezpečnostní lustrací. Ideální je rozumná míra bezpečnosti, např. časově vymezená platnost jednoho přihlášení do banky, které se při delší nečinnosti samo ukončí. Pak už jen autorizace transakcí, kde podobně jako u bezkontaktních NFC plateb, není do určité částky a počtu operací nutné zadávání PIN kódu. Vše je tedy otázkou rovnováhy mezi uživatelským komfortem a bezpečností a uživatel by mohl mít v tomto ohledu možnost určité volby.


Máte nějakou radu pro uživatele, čeho se z hlediska bezpečnosti při používání smartphone bankingu vyvarovat?
Základní radou je opatrnost. Jednoduše si nenechte svůj mobil ukrást. Tím, přirozeně, zásadně omezíte možnosti nepovolané osoby manipulovat s vaším smartphone bankingem. Jelikož ke krádežím telefonů a počítačů i navzdory opatrnosti přece jen dochází, je dobré chránit smartphone banking alespoň jednoduchým PIN kódem, popřípadě mít nainstalovanou aplikaci, která umožní vymazání obsahu telefonu přes internet na dálku (tzv. remote kill). Rovněž nedoporučuji instalovat do mobilu podezřelé aplikace nebo operační systém telefonu modifikovat (u iPhone tzv. jailbreak, u Androidů tzv. rooting).

A dotaz na závěr, jak vidíte budoucnost v této oblasti? Vidíte nějaké zřetelné trendy?
Nárůst počtu chytrých zařízení je nezadržitelný. V prodejích už chytré telefony “válcují” ty klasické. Ne každý uživatel, samozřejmě, využívá všechny jeho funkčnosti. Stejně, jako se nenaplnilo očekávání z dob zavádění internet bankingu, že jeho příchod povede k zavírání kamenných poboček, tak se nedá očekávat, že by za pár let všichni používali jen smartphone banking a do banky přestali chodit. Přesto věřím, že pro mnoho uživatelů se stane důležitým nástrojem a pravděpodobně i podpoří další rozvoj bankovních služeb. Samotné trendy u smartphone bankingu povedou k zavedení již zmiňovaných nových chytrých funkcí – úhrada složenek a faktur pomocí fotoaparátu, bezkontaktní převody a platby, lepší lokalizace, osobnější finanční poradenství a plánování a další. Nejúspěšnější přitom budou ty banky, které se nejvíc přiblíží představám klientů o ergonomii a jednoduchosti uživatelského prostředí.

Děkuji za rozhovor, Tomáš Skolek, Finance.cz

Sdílení a tisk
 
Komentář

Odškodnění pozůstalých dle nového občanského zákoníku

2.7.2015  | Zbyněk Drobiš

Jakým způsobem upravuje nový občanský zákoník odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých? Mohou pozůstalí očekávat vyšší odškodnění a pomůže skutečně…

Zdravotní pojištění: devět chyb zaměstnavatelů

1.7.2015  | Petr Gola

Zdravotní pojištění můžeme nazvat povinnou daní. V některých případech zapomínají zaměstnavatelé plnit své zákonné povinnosti a může jím být…

OECD: Nejvyšší příjmové rozdíly jsou v Mexiku

30.6.2015  | Petr Gola

V mimoevropských zemích OECD jsou mnohem vyšší rozdíly v životní úrovni jednotlivých domácností než v Evropě. Nejvyšší příjmové rozdíly mezi…

Co je dobré vědět o ukončení pracovního poměru?

29.6.2015  | Petr Gola

Většina lidí změní během produktivního života zaměstnavatele, mnohdy i vícekrát. Ukončení jednoho pracovního poměru může být odrazem pro lepší práci…

Co týden dal? Řetězce zneužívají velkou vyjednávací sílu

26.6.2015  | Lukáš Pololáník

Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se…

Devět případů, kdy ošetřovné nedostanete

26.6.2015  | Petr Gola

Zaměstnanci mají v případě nemoci dítěte nebo jiného člena domácnosti, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nárok na ošetřovné, které je dávkou…

Jak podat výpověď u dodavatele elektřiny a plynu?

25.6.2015  | Jana Poncarová

Rozhodli jste se odejít. Třeba proto, že vám nevyhovují ceny nebo způsob komunikace vašeho současného dodavatele. Jak správě vypovědět smlouvu na…

OECD: Jak se liší zdanění práce u nízkých a vysokých mezd?

24.6.2015  | Petr Gola

V Česku je zdanění práce zaměstnanců s vysokými příjmy nepatrně vyšší oproti zaměstnancům s nízkými příjmy. Ve většině členských zemích OECD jsou…

Blíží se termín podání daňového přiznání s daňovým poradcem

23.6.2015  | Redakce

Zpracování daňového přiznání daňovým poradcem přináší živnostníkovi jistotu, že nebude platit na daňových platbách zbytečně více. Při zpracování…

Škoda zaměstnance při nedodržení dohody s dispečerem

23.6.2015  | Zbyněk Drobiš

Soudní spory o náhradu škody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem patří ke skutkově a právně složitým sporům. Jak může dopadnout soudní spor vymáhání…

Jedenáct věcí, které byste měli vědět při podnikání při zaměstnání

22.6.2015  | Petr Gola

Mnozí zaměstnanci si přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností. Pro zaměstnance je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.…

Co týden dal? Sazby hypoték na novém rekordu

19.6.2015  | Lukáš Pololáník

Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v květnu dle Hypoindexu dále klesla na 2,05 procenta a dostala se opět na nejnižší hodnotu za dobu sledování.…

Americké domácnosti jsou nejbohatší

19.6.2015  | Petr Gola

Kvalita života v zemích OECD je vysoká, v některých členských zemích však ještě vyšší. Životní úroveň mají průměrné domácnosti nejvyšší v USA,…

Ohlédnutí za topnou sezónou: Jak velký přeplatek vás čeká?

18.6.2015  | Jana Poncarová

Počasí si s námi tak trochu hraje. Téměř tropická parna střídají prudká ochlazení. Není to tak dávno, co jsme doma definitivně otočili kohoutky…

Práce za minimální mzdu nebo předčasný důchod

17.6.2015  | Petr Gola

Někteří občané se v předdůchodovém věku rozhodují, zdali odejít do předčasného důchodu nebo pracovat až do řádného důchodového věku, ale za výrazně…

Porušil okradený zaměstnanec své povinnosti vůči zaměstnavateli?

16.6.2015  | Zbyněk Drobiš

Zaměstnanci byla odcizena hotovost od odběratelů zaměstnavatele ze služebního vozidla, kdy následně zaměstnavatel požadoval od zaměstnance náhradu…

Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?

15.6.2015  | Petr Gola

V Česku se daň z příjmu fyzických osob nevypočítává z hrubé mzda, ale superhrubé mzdy. Jak se superhrubá mzda vypočítává? Proč je skutečná sazba daně…

Co týden dal? Pětimilionová pokuta za nabídky úvěrů po telefonu

12.6.2015  | Roman Müller

Rekordní pokutu pět milionů korun za zprostředkování spotřebitelských úvěrů dala Česká obchodní inspekce (ČOI) pražské firmě Boyde. Společnost…

Základní daňová sleva v deseti bodech

12.6.2015  | Petr Gola

Základní daňová sleva na poplatníka výrazným způsobem snižuje daňovou povinnost. Někteří občané neplatí z důvodu uplatnění slevy na poplatníka daň z…

Jak nastavit zálohy na energie? Může je dodavatel měnit, jak chce?

11.6.2015  | Jana Poncarová

Vyúčtování elektřiny nebo plynu s sebou každý rok přináší ortel v podobě přeplatku nebo nedoplatku. Když je vaše spotřeba malá a zálohy vysoké,…

Nemoc a důchod

10.6.2015  | Petr Gola

Výpočet důchodu závisí na celém produktivním životě, většina občanů byla během této doby nemocná a pobírala náhradu mzdy a následně nemocenskou.…

Když hrozí zaměstnavateli škoda, musí zaměstnanec zakročit

9.6.2015  | Zbyněk Drobiš

Jakým způsobem vymezuje zákoník práce obecnou prevenční povinnost zaměstnance? Je zaměstnanec povinen zakročit k odvrácení škody hrozící…

Jak vysoká je kupní síla průměrné mzdy v zemích OECD?

8.6.2015  | Petr Gola

Průměrná čistá mzda v paritě kupní síly zohledňuje i ceny zboží a služeb v členských zemích OECD. Nižší kupní síla čisté průměrné mzdy než v Česku je…

Co týden dal? Vláda schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb

5.6.2015  | Lukáš Pololáník

Zástupci podnikatelů ale zákon kritizují. Nelíbí se jim zejména, že z povinnosti evidovat tržby online bude vyjmuta řada profesí. Systém, od kterého…

Pět finančních chyb při odchodu do důchodu

5.6.2015  | Petr Gola

Při odchodu do důchodu by měli mít penzisté konečně čas na své koníčky, vnuky a známé. Mnohé činnosti v penzi však závisí na penězích. Podívejme se…

Nová zelená úsporám 2015: Lidé chtějí příspěvek na dílčí zateplení

4.6.2015  | Jana Poncarová

Majitelé rodinných a bytových domů se žádostmi neotálí. Pouhé dva týdny od spuštění programu Nová zelená úsporám podali celkem 595 žádostí za téměř…

Zateplením snaha o úspory nekončí. Nutná je i regulace otopné soustavy, na kterou se ale často zapomíná

3.6.2015  | Redakce

Zateplení bytového domu je výrazným krokem k úsporám energie, po stavebních opatřeních však musí následovat také regulace a nové nastavení celé…

OECD: Nejnižší daně jsou v Chile

3.6.2015  | Petr Gola

Při porovnání daňových sazeb hlavních daní je daňové zatížení v Česku v rámci zemí OECD mírně nadprůměrné. V mimoevropských zemích OECD jsou sazby…

Poctivým živnostníkům elektronická evidence tržeb pomůže

2.6.2015  | Redakce

Projde-li navrhovaný zákon o evidenci tržeb úspěšně legislativním procesem, budou platby v hotovosti podléhat elektronické evidenci. Od tohoto…

Odpovědnost za škodu způsobenou při rozdělávání ohně

2.6.2015  | Zbyněk Drobiš

Letní měsíce jsou spojeny s rozděláváním ohně a opékáním rozličných pochutin nebo pálením nepotřebného ze zahrady. V případě nezvládnutí ohně a jeho…

Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

1.6.2015  | Redakce

Sektor družstevních záložen prochází zásadními změnami v oblasti legislativy. V prosinci 2014 byla schválena novela Zákona o spořitelních a úvěrních…

Devět rozdílů mezi mateřskou a rodičovskou

1.6.2015  | Petr Gola

Peněžitý příspěvek v mateřství (mateřská) i rodičovský příspěvek jsou významnými státními dávkami finančně zajišťující rodiče s malými dětmi. Mezi…

Co týden dal? OSVČ odvádí méně než zaměstnanec, má ale větší riziko

29.5.2015  | Roman Müller

Živnostníci na dani z příjmu odvádějí zhruba třetinu toho, co zaplatí zaměstnanci. Odvod na zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných …

Dva příjmy a důchod

29.5.2015  | Petr Gola

Každoročně stoupá počet občanů, kteří mají kromě mzdy ze zaměstnání ještě další příjem. Pro některé lidi je druhý příjem nutností, neboť pouze se…

Vrácení přeplatku za energie se u většiny dodavatelů nedočkáte

28.5.2015  | Jana Poncarová

Když obdržíte roční vyúčtování za energie, jen málokdy zálohy přesně pokryjí spotřebu. Zatímco nedoplatek musíte dodavateli k určitému termínu…

Co je dobré vědět o dluzích u zdravotní pojišťovny v 10 bodech?

27.5.2015  | Petr Gola

Všichni občané musí platit zdravotní pojištění své zdravotní pojišťovně. Neplacení zdravotního pojištění řádně a včas přináší finanční problémy.…

Odpovědnost zaměstnance za krádež služebního vozidla

26.5.2015  | Zbyněk Drobiš

Kdy může být zaměstnanec shledán povinným k náhradě škody za odcizení služebního vozidla? Jakého nedbalostního jednání se musí dopustit a do jaké…

Pojišťovny začaly vyplácet klientům více peněz za škody na zdraví

25.5.2015  | Redakce

Pojišťovny musí klientům vyplácet více peněz za škody na zdraví než v minulosti. Změna souvisí s aplikací nového občanského zákoníku. V některých…

Nízké daňové sazby pomáhají byznysu

25.5.2015  | Petr Gola

Příznivé podnikatelské prostředí výrazným způsobem pomáhá zvyšovat kvalitu života občanů. Když se daří podnikání, tak na tom profitují nejenom firmy,…

Co týden dal? Propast mezi bohatými a chudými se zvyšuje

22.5.2015  | Roman Müller

Propast mezi bohatými a chudými v rozvinutých zemích se zvyšuje a mnohde je nerovnost v příjmech dokonce na rekordní výši. Ve své zprávě to uvedla…

OSVČ a daňové zvýhodnění na děti

22.5.2015  | Petr Gola

OSVČ uplatňující výdaje paušálem nemohou v daňovém přiznání uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Ne vždy je řešením přechod na daňovou evidenci. Jak…

Reklamace vyúčtování plynu a elektřiny: Jak na to?

21.5.2015  | Jana Poncarová

Jednou za rok obesílají dodavatele energií své zákazníky s jasným verdiktem. Ne vždy s ním ale odběratelé musí souhlasit. Když se vám naúčtovaná…

Zdanění práce v členských zemích OECD

20.5.2015  | Petr Gola

Odvody na dani z příjmu jsou v Česku v porovnání s ostatními zeměmi OECD podprůměrné. Celkové zdanění práce však patří mezi nejvyšší. Jak je to možné…

Na přeplatek za energie nemají lidé nárok, automaticky ho vrací jen zlomek dodavatelů

19.5.2015  | Redakce

V těchto dnech obdrží tisíce domácností od svého dodavatele roční vyúčtování energie včetně vyčíslení aktuálního přeplatku či nedoplatku. Zatímco…

Škoda způsobená zvířetem dle nového občanského zákoníku

19.5.2015  | Zbyněk Drobiš

Nový občanský zákoník výslovně upravuje problematiku škody způsobené zvířetem oproti původní právní úpravě. Jakým způsobem tedy stanovuje odpovědnost…

Kdy se vyplatí přejít na daňovou evidenci?

18.5.2015  | Redakce

Mnozí živnostníci využívali v minulých letech z důvodu jednoduchosti, jednoznačnosti a daňové výhodnosti výdajový paušál. Od letošního roku jsou však…

Jak ovlivní odstupné výši důchodu?

18.5.2015  | Petr Gola

Někteří žadatelé o důchod obdrželi v minulých letech od svých zaměstnavatelů zákonné odstupné. Výši státního důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze…

Co týden dal? MMR pošle na podporu bydlení 77,9 milionu korun

15.5.2015  | Roman Müller

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pošle na podporu bydlení 77,9 milionu korun, z toho největší část půjde na regeneraci panelových sídlišť.…

Nedoložené příjmy a důchod

15.5.2015  | Petr Gola

Výpočet důchodu závisí na celém průběhu pojištění. Někteří občané mají problém některé odpracované roky vydokladovat. Jak se v takovém případě…

Kotlíkové dotace: Stát a kraje připravují štědré příspěvky

14.5.2015  | Jana Poncarová

Kdo se letos chystá zateplovat nebo instalovat nový kotel, má štěstí. Stát bude v roce 2015 štědrý. Kromě dalšího kola velkého dotačního programu…
Zobrazit související aktuality
Investice Finance.cz
Rejstřík Finance.cz