finance.czZprávy

Kubáň: Český smartphone banking postrádá invenci

 

Český smartphone banking patří ve srovnání se zahraničím k lepšímu průměru, nijak však neoslňuje úrovní invence. Po funkční stránce se většinou jedná o běžný internet banking převlečený do kabátu aplikace pro chytrý telefon, uvedl Michal Kubáň, ředitel společnosti Softec CZ, v rozhovoru pro Finance.cz.

 

Finance.cz

 

Náš rozhovor bych začal trochu provokativní otázkou. Je dnes pro banku ostudou nemít v nabídce službu smartphone banking; nebo jsou ostudou aplikace pro chytré telefony, které dnes nabízí české banky?
Neřekl bych, že nemít smartphone banking nebo aplikace pro chytré telefony je ostuda. Je to spíše otázkou strategie a pozice banky na trhu. A také jednoduché kalkulace – mám nebo nemám významný počet klientů vybavených chytrým telefonem, navíc využívajících internetové bankovnictví? Dovedu si proto představit, že pro některé banky může být tento distribuční kanál stále ještě postradatelný. Nicméně díky vývoji penetrace chytrými telefony a inovacím, které se stávají součástí života klientů, předpokládám, že je otázkou blízké budoucnosti, kdy jej budou muset nabízet všechny banky.


Proč je pro banku smartphone banking důležitým distribučním kanálem a proč by do něj měly chtít investovat?
Existují dva možné pohledy. Prvním může být snaha banky zaujmout inovací, novinkou, něčím šikovným a moderním, snaha oslovit speciální skupinu uživatelů – zejména mladé lidi hledající trendy a cool řešení a služby, popř. fandy moderních technologií. Druhým pohledem je projev vyspělosti banky a kráčení s dobou, nezaostávání za konkurencí. V obou případech jde o konkurenční boj o klienty. Na jedné straně stojí nové, nízkonákladové banky, které chtějí klienty přilákat, na straně druhé pak zavedené tradiční banky, které se snaží své klienty udržet. Smartphone banking vytváří pro banku příležitost, díky které mohou svůj kmen klientů rozšířit. V případě zaostání za konkurencí ovšem riskují i jeho ochuzení. Proto by měly mít zájem do rozvoje těchto technologií investovat a smartphone banking zařadit do své distribuční strategie.


Na kolik využívají současné aplikace potenciál chytrých telefonů?
Český smartphone banking patří ve srovnání se zahraničím k lepšímu průměru, nijak však neoslňuje úrovní invence. Po funkční stránce se většinou jedná o běžný internet banking převlečený do kabátu aplikace pro chytrý telefon. Banky proto nabízejí převážně jen běžně dostupné informace (kurzovní lístky, produktové nabídky a sazebníky, aktuality), pasivní správu účtu (kontrola zůstatků, výpisy) a základy aktivní obsluhy (platební příkazy, správa kreditní karty). Díky integrovanému GPS většina bank nabízí také možnost vyhledání nejbližších bankomatů a poboček. Některé z nich ve vývoji pokročily méně, jiné více. Ojediněle se lze již setkat i s možností sjednat si přes mobil schůzku na pobočce, dobít kredit na mobilní volání nebo si nechat spočítat úvěr. Registruji i první vlaštovku v revolučním způsobu zadávání platebních příkazů – pouhým zmáčknutím spouště fotoaparátu – Česká spořitelna takto umožňuje hradit složenky. Takže k vaší otázce: současné aplikace ještě zdaleka nevyužívají potenciál chytrých telefonů.


Které služby běžně dostupné v zahraničí chybí?
Tuzemské banky oproti zahraničí neposkytují pokročilejší možnosti smartphone bankingu. Zajímavá je například obsluha všech finančních produktů klienta v jedné aplikaci. Může se jednat o správu hypotečních nebo jiných úvěrových produktů, dále různých pojištění, správu investic a podporu aktivního obchodování na burzách. Vyšší komfort uživatelům chytrých telefonů přináší také jejich vestavěné inteligentní funkce – třeba lokalizační služba pro vyhledání partnerského obchodníka, nabízejícího výhodný nákup pro klienta banky nebo v daném čase na daném místě happy hours partnerské restaurace pro výhodnější pozdější oběd. Bezkontaktní technologie v zahraničí již dnes umožňují převod peněz mezi účty dvou různých lidí bez nutnosti zadávání bankovních údajů. Jedná se o person-to-person služby. Co u nás rovněž chybí je integrace finančního plánování do běžného prostředí chytrého telefonu. Dnes je zcela běžné, že nám telefon slouží i jako osobní asistent – máme v něm poznámky, kontakty, připomínky, e-maily, fotogalerie… Nebude proto překvapením, když v něm brzy najdeme určitou formu osobního bankéře, který nás v reálném čase informuje o finanční situaci či o platebních možnostech v případě, kdy uvažujeme o větší investici či dražším nákupu. V integrovaném a známém prostředí chytrého zařízení (např. v Kalendáři) pak klient uvidí i historii svých transakcí, může předvídat a kontrolovat data významných úhrad nebo evidovat trvalé příkazy. Jde tak o skutečnou banku v kapse.
 

Jsou některé země vyloženě dále?
Ano, jsou. Třeba ve Spojených státech, Japonsku a ve Skandinávii jsou již dnes běžně dostupné některé z výše popsaných služeb pokročilého smartphone bankingu. Díky značné popularitě šeků mají ve Státech lidé možnost proplácet je pouhým naskenováním – nafocením kamerou telefonu. V zahraničí je rovněž kladen velký důraz na grafické zpracování aplikace a na jednoduché a komfortní ovládání. Je tam proto zcela běžné například finanční prostředky mezi dvěma účty přesouvat pouhým přetáhnutím grafického ukazatele na obrazovce, nebo potřesením telefonu ukládat finance na spořicí účet. Překvapivě pozitivním zjištěním je úroveň a dostupnost služeb smartphone bankingu v některých částech Afriky. Všeobecně slaběji rozvinutá infrastruktura a nižší úroveň tradičního bankovnictví tak otevřela prostor pro rozvoj tohoto typu distribučního kanálu.


Když půjdeme od prostředí, které vidí uživatel, k technologiím. Jsou mezi českými bankami velké rozdíly, nebo se dá říci, že jde z hlediska technologií o velmi podobné aplikace?
Základním rozlišovacím faktorem je to, zda se jedná o nativní aplikaci pro konkrétní operační systém chytrého zařízení, tedy iOS nebo Android, nebo o jiné provedení. Například přizpůsobení internetového bankovnictví pro obsluhu z chytrého telefonu nebo tabletu. Banky si však málokdy tyto aplikace vyvíjejí samy, využívají k tomu specializované firmy. Každá z nich přistupuje k dílu, zejména v případě nativní aplikace, jinak. Někde je důraz kladen na modularitu a opakovanou použitelnost, protože výrobce aplikaci nabízí coby produkt pro vícero bank, jinde je zase aplikace postavena bance na míru a je úzce propojena s jejími centrálními systémy. Technologie pro vývoj mobilního softwaru však dávají stejný základ pro konstrukci aplikací chytrých telefonů. Proto si dovolím tvrdit, že se technologicky jedná o podobné aplikace, ačkoliv se mohou lišit formou zpracování. Rozdíly mezi bankami tedy nejsou nijak zásadní.


Jak je to s úrovní bezpečnosti smartphone bankingu oproti internet bankingu? Třeba u přihlašování do aplikace vím z vlastní zkušenosti, že u jedné banky stačí zadat PIN, u druhé probíhá přihlašování pomocí loginu a hesla…
Já nevnímám zásadní rozdíl mezi principy bezpečnosti internet a smartphone bankingu. V obou případech platí podobné zásady. Stejně jako u běžného počítače či notebooku tak i u chytrého telefonu nebo tabletu je zapotřebí pravidelně aktualizovat operační systém, nepoužívat nezabezpečené anonymní bezdrátové sítě, nastavit si pro přístup k službám silná hesla. U chytrého telefonu je navíc bonusem ochrana antivirovým programem, ačkoliv primární bezpečnost zde pramení zejména ze zdravého úsudku a zásady instalovat do zařízení pouze bezpečné a ověřené aplikace (většinou rozeznatelné tím, že jsou v aplikačním marketu uživateli hodnoceny).  Bezpečnější určitě bude autorizace celým přihlašovacím jménem a heslem, ideálně pak ještě doplněná o potvrzování každé transakce PIN kódem. Na druhé straně je otázkou, nakolik bude pro uživatele praktické při každé drobné transakci procházet takto vyčerpávající bezpečnostní lustrací. Ideální je rozumná míra bezpečnosti, např. časově vymezená platnost jednoho přihlášení do banky, které se při delší nečinnosti samo ukončí. Pak už jen autorizace transakcí, kde podobně jako u bezkontaktních NFC plateb, není do určité částky a počtu operací nutné zadávání PIN kódu. Vše je tedy otázkou rovnováhy mezi uživatelským komfortem a bezpečností a uživatel by mohl mít v tomto ohledu možnost určité volby.


Máte nějakou radu pro uživatele, čeho se z hlediska bezpečnosti při používání smartphone bankingu vyvarovat?
Základní radou je opatrnost. Jednoduše si nenechte svůj mobil ukrást. Tím, přirozeně, zásadně omezíte možnosti nepovolané osoby manipulovat s vaším smartphone bankingem. Jelikož ke krádežím telefonů a počítačů i navzdory opatrnosti přece jen dochází, je dobré chránit smartphone banking alespoň jednoduchým PIN kódem, popřípadě mít nainstalovanou aplikaci, která umožní vymazání obsahu telefonu přes internet na dálku (tzv. remote kill). Rovněž nedoporučuji instalovat do mobilu podezřelé aplikace nebo operační systém telefonu modifikovat (u iPhone tzv. jailbreak, u Androidů tzv. rooting).

A dotaz na závěr, jak vidíte budoucnost v této oblasti? Vidíte nějaké zřetelné trendy?
Nárůst počtu chytrých zařízení je nezadržitelný. V prodejích už chytré telefony “válcují” ty klasické. Ne každý uživatel, samozřejmě, využívá všechny jeho funkčnosti. Stejně, jako se nenaplnilo očekávání z dob zavádění internet bankingu, že jeho příchod povede k zavírání kamenných poboček, tak se nedá očekávat, že by za pár let všichni používali jen smartphone banking a do banky přestali chodit. Přesto věřím, že pro mnoho uživatelů se stane důležitým nástrojem a pravděpodobně i podpoří další rozvoj bankovních služeb. Samotné trendy u smartphone bankingu povedou k zavedení již zmiňovaných nových chytrých funkcí – úhrada složenek a faktur pomocí fotoaparátu, bezkontaktní převody a platby, lepší lokalizace, osobnější finanční poradenství a plánování a další. Nejúspěšnější přitom budou ty banky, které se nejvíc přiblíží představám klientů o ergonomii a jednoduchosti uživatelského prostředí.

Děkuji za rozhovor, Tomáš Skolek, Finance.cz

Sdílení a tisk
 
Komentář

Co týden dal? Povinné ručení zdražilo u všech motorizací

24.4.2015  | Lukáš Pololáník

V prvním čtvrtletí zdražilo meziročně povinné ručení u všech kubatur vozidel. Nejvíce, v průměru skoro o 16 procent, ceny stouply u...

Kolik stojí zaměstnavatele hodina práce v zemích EU?

24.4.2015  | Petr Gola

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem hrubou mzdu. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatele jsou však o desítky procent vyšší, neboť...

Odškodnění újmy na zdraví: Za bolestné dvojnásobek

23.4.2015  | Zbyněk Drobiš

Bolestné je podstatným nárokem, který poškození uplatňují v rámci odškodnění způsobené újmy na zdraví dopravní nehodou,...

Pět výhod institutu spolupracující osoby

22.4.2015  | Petr Gola

Podnikatelé a živnostníci nemohou zaměstnat svoji manželku. Řešením může být v některých případech spolupráce dle § 13 zákona o...

Bonusy dodavatelů energie: Lákadla, nebo výhody?

21.4.2015  | Jana Poncarová

Dodavatelé elektřiny a plynu jsou obchodníci. A k obchodu patří i lákadla: slevy, bonusy, služby. S tím, jak se rozvíjí energetický trh a...

Na co si dát pozor při vyplňování „Přehledů“?

20.4.2015  | Redakce

Všichni lidé, kteří si alespoň po část roku 2014 přivydělávali samostatnou výdělečnou činností, musejí doručit na místně...

Pět případů, kdy do důchodu neodcházet

20.4.2015  | Petr Gola

Odchod do penze je vždy potřeba dobře promyslet. V některých případech je lepší odchod do důchodu odložit. Podívejme se na pět...

Co týden dal? Medián mzdy loni stoupl na více než 23 tisíc korun

17.4.2015  | Roman Müller

Zatímco průměrná mzda v Česku za celý loňský rok činila 25.686 Kč, medián mezd, který představuje hodnotu přesně uprostřed mzdového...

Kdy musí OSVČ měsíčně doručit 7 "přehledů"?

17.4.2015  | Petr Gola

Všechny OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) musí každoročně do jednoho měsíce po podání daňového přiznání doručit své...

Zajištění dlužného výživného v insolvenčním řízení

16.4.2015  | Zbyněk Drobiš

Insolvence a dlužné výživné bude tématem dnešního rozhovoru. Jakým postupem zajistit dlužné výživné v rámci insolvenčního řízení...

Jaký je hlavní rozdíl mezi zdravotním a sociálním pojištěním?

15.4.2015  | Petr Gola

Na sociálním a zdravotním pojištění platí mnozí zaměstnanci a živnostníci více než na dani z příjmu fyzických osob. Zdravotní...

Energetický trh: Co dělat, když končí smlouva na dobu určitou?

14.4.2015  | Jana Poncarová

Odebíráte elektřinu (nebo plyn) a nějak tušíte, že právě letos by měla doběhnout smlouva na dobu určitou. Co z toho pro vás vyplývá?...

Jak probíhá výplata důchodu?

13.4.2015  | Petr Gola

Žadatelé o důchod si mohou zvolit, jakým způsobem jim bude důchod vyplácen. V penzi je možné provést i změnu výplaty důchodu. Jaké jsou...

Co týden dal? Pojišťováci asi budou muset skládat odborné zkoušky

10.4.2015  | Lukáš Pololáník

Prodejci pojistek asi budou muset skládat odborné zkoušky a zlepšit informovanost klientů o nabízených produktech. Počítá s tím vládní...

Zdanění krabičky cigaret v ČR a EU

10.4.2015  | Petr Gola

Z každé krabičky cigaret se platí spotřební daň a DPH. Spotřební daň u cigaret se v Česku v posledních letech zvyšovala. Zdanění...

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při nevydání potvrzení o zaměstnání

9.4.2015  | Zbyněk Drobiš

Zaměstnavatel je povinen při skončení pracovního poměru vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Jak může dopadnout soudní spor o...

Jak se postupuje při přiznání dvou důchodů?

8.4.2015  | Petr Gola

Někteří občané mají nárok na dva důchody, např. vdovský a starobní. Jak se v takovém případě počítá souhrnný důchod, který se...

Poplatky za obnovitelné zdroje: Mohli jsme platit méně?

7.4.2015  | Jana Poncarová

Když si pořádně prohlédnete fakturu za elektřinu, možná vás zaujme jedna z mnoha kolonek, která je nazvána „poplatek na podporu výkupu...

Co týden dal? Více než polovina nebankovních půjček porušila zákon

3.4.2015  | Roman Müller

Česká obchodní inspekce (ČOI) zjistila při kontrolách nebankovních subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry porušení zákona ve...

Deset různých příjmů a platba zdravotního pojištění

3.4.2015  | Petr Gola

Zdravotní pojištění je povinnou daní, kterou musí platit všichni občané. Pouze za státní pojištěnce (např. důchodce, děti, příjemce...

Pojišťovny loni na povinném ručení vybraly více peněz, přesto musely zdražovat

2.4.2015  | Redakce

Podle prvních odhadů vybraly pojišťovny loni na povinném ručení více než v roce 2013. Důvodem je zvýšení počtu pojištěných vozidel a...

Naděje na spravedlivé odškodnění újmy na zdraví

2.4.2015  | Zbyněk Drobiš

Mezi nejvýraznější změny spojené s účinností nového občanského zákoníku je nové pojetí odškodnění újmy na zdraví, které...

Pojišťovny stále uplatňují amortizaci a neoprávněně tak krátí pojistné plnění poškozeným řidičům

1.4.2015  | Redakce

I přes nález Ústavního soudu pojišťovny mnohdy odmítají poskytnout poškozenému plné odškodnění za škody způsobené při dopravní...

Zdanění vína v zemích OECD

1.4.2015  | Petr Gola

V některých zemích OECD nepodléhá víno spotřební dani, v jiných však ano a spotřební daň je poměrně vysoká. Ve kterých zemích OECD...

Napadení zaměstnance spolupracující společnosti a okamžité zrušení pracovního poměru

31.3.2015  | Zbyněk Drobiš

Zaměstnanec je povinen chránit oprávněné zájmy zaměstnavatele a dodržovat obecné morální pravidla společnosti. Jak může dopadnout...

Pokladny OSSZ rozšíří své úřední dny

30.3.2015  | Redakce

Podnikatelé mají do středy 1. dubna finančnímu úřadu podat daňové přiznání, zároveň mohou - a v praxi se tak děje často - podat také...

Pět důvodů, proč bude těžší mít starobní důchod

30.3.2015  | Petr Gola

V budoucnu bude stoupat počet občanů, kteří nebudou pobírat starobní důchod. Podmínky pro přiznání státního důchodu se zpřísňují....

Co týden dal? Povinné ručení zdraží o 5 %

27.3.2015  | Lukáš Pololáník

Zatímco v loni povinné ručení podražilo zhruba o desetinu, letos se očekává další růst o 5 %. Důvodem jsou podle pojišťoven vyšší...

Nemocenská v roce 2015 v deseti číslech

27.3.2015  | Petr Gola

Zaměstnanci mají v případě pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou, kterou vyplácí příslušná OSSZ. Jak se nemocenská počítá, jak...

Dotace na zateplení 2015: Jednodušší a rychlejší Nová zelená úsporám

26.3.2015  | Jana Poncarová

Začátek jara je většinou ve znamení velkých plánů – rekonstrukce, zateplování fasády, výměna oken nebo pořízení nového kotle. Už...

Sankce za opožděné daňové přiznání

25.3.2015  | Redakce

Nedochvilnost se při plnění daňových povinností nevyplácí. Opožděné podání daňového přiznání nebo „Přehledů“ je totiž ze...

Roční přivýdělek 60 000 Kč, jak se může lišit zdanění?

25.3.2015  | Petr Gola

Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří si přivydělávají a mají tedy ke mzdě ze zaměstnání druhý příjem. Ukažme si na...

Výši invalidního důchodu pozitivně ovlivňuje tzv. dopočtená doba

24.3.2015  | Redakce

Na invaliditu není nikdo připraven, bez ohledu na věk. Lidé, kteří se stanou invalidními především v mladém věku kvůli úrazu či...

Moravcová: Spor o nezaplacenou fakturu můžeme rozhodnout za tři až šest měsíců

24.3.2015  | Zbyněk Drobiš

Délka soudních řízení je v naší republice tristní. Soudní spor o neuhrazenou pohledávku se může protahovat i na roky. Rozhodčí soud...

Životní pojištění a daně za rok 2014

23.3.2015  | Redakce

Jak se v letošním daňovém přiznání vypořádat s životním pojištěním a jaké legislativní novinky platí od roku 2015? Přinášíme...

Deset odlišností u zdravotního pojištění

23.3.2015  | Petr Gola

Zaměstnancům je z hrubé mzdy sražena daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Všechny tři odvody se liší, zdravotní...

Co týden dal? Platební morálka podniků se zlepšila

20.3.2015  | Roman Müller

Platební morálka českých podniků se v posledních dvou letech zlepšila, přesto je přibližně šest procent firem problémových. Vyplývá...

Zdanění pohonných hmot v zemích OECD

20.3.2015  | Petr Gola

Z každého litru benzínu a nafty se odvádí spotřební daň a DPH. Nepřímé daně výrazně ovlivňují konečnou cenu pohonných hmot. Jak...

Pracovní úraz úředníka na sportovní akci zaměstnavatele

19.3.2015  | Zbyněk Drobiš

Úraz úředníka magistrátu na sportovním tréninku volejbalového družstva zaměstnavatele konaného mimo pracovní dobu bude předmětem...

Kdy je pro důchod lepší minimální mzda než miliónový příjem?

18.3.2015  | Petr Gola

Do výpočtu důchodu v roce 2015 vstupují příjmy za posledních 29 let, kdy bylo z příjmu odvedeno důchodové pojištění. S ohledem na...

Když se povede změna dodavatele energie, domácnost opravdu ušetří

17.3.2015  | Jana Poncarová

Loni změnilo dodavatele elektřiny přes 250 tisíc domácností. Statistiky ale už neuvádí, kolik spotřebitelů tak učinilo ze svého...

Deset důležitých daňových čísel za rok 2014

16.3.2015  | Petr Gola

Výpočet daňové povinnosti za rok 2014 neovlivňuje pouze dosažený hrubý zisk a daňová sazba. Daňovou povinnost snižují i daňové slevy a...

Co týden dal? Podle Singera způsobilo oslabení koruny silnější růst ekonomiky

13.3.2015  | Lukáš Pololáník

Díky oslabení koruny loni tuzemské hospodářství vzrostlo o dvě procenta a průměrná inflace byla 0,3 procenta, uvedl guvernér ČNB Miroslav...

Jak vysoká je kupní síla hodinové minimální mzdy v EU?

13.3.2015  | Petr Gola

Hodinová minimální mzda je v západní Evropě výrazně vyšší než v Česku a dalších východoevropských zemích. Zboží a služby v...

Rudý: Pokud máte v ruce rozsudek soudu o výši výživného a druhý rodič neplatí, obraťte se na soudního exekutora

12.3.2015  | Zbyněk Drobiš

Neplacení výživného na dítě je častým nešvarem mnoha rodičů. Pro znalost Vašich práv v této problematice přinášíme rozhovor s Mgr....

Kdo bude mít průměrný důchod?

11.3.2015  | Petr Gola

Průměrný starobní důchod za celý rok 2014 činil 11 075 Kč. Za jakých podmínek budete mít alespoň průměrný důchod při odchodu do...

5 mýtů o úsporách tepelné energie. Co opravdu nefunguje?

10.3.2015  | Jana Poncarová

Každá koruna je dobrá. A peníze nám často neřízeně utíkají přes nezateplenou fasádu, chatrná okna nebo nerozumným větráním. Na...

Máte datovou schránku? Na papírové přiznání zapomeňte

9.3.2015  | Redakce

Všichni daňoví poplatníci, kteří mají zřízenu datovou schránku, jsou od 1. ledna 2015 povinni podávat daňové přiznání elektronicky....

Zdravotní pojištění za rok 2014 v deseti číslech

9.3.2015  | Petr Gola

Při výkonu samostatné výdělečné činnosti alespoň po část roku 2014 je nutné doručit na příslušnou zdravotní pojišťovnu "přehled o...

Co týden dal? Třetina prodejců kontrolovaných ČOI loni nabízela padělky

6.3.2015  | Roman Müller

Více než třetina obchodníků na tržištích nebo internetu, které loni kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), měla ve svém...
Zobrazit související aktuality
Investice Finance.cz
Rejstřík Finance.cz
 
zavřít
Přihlášení

Zapomněl jsem heslo