Řecko je paralyzované a čeká snad jen na ránu z milosti

Řecký lid je demoralizovaný jako armáda po mnohaletých bojích. Napětí na finančních trzích ohledně řeckého bankrotu by se dalo krájet a to jediné, co všem zbývá, je čekat na výsledky dalšího kola voleb plánovaných na 17. června. Čas však běží a řecké fondy vysychají.

Reformy ve skluzu

Současnou bídnou situaci však nelze svádět pouze na nejasný výsledek voleb z počátku května. Uplynulé měsíce faktického bezvládí odložily či přinejmenším zbrzdily dohodnuté reformy s Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou i se zbytkem eurozóny. Za jejich přislíbení dostala země 130 miliard euro pomoci. Původní plán na privatizační příjmy ve výši 50 miliard euro do roku 2015 byl již přepsán na 19 miliard euro po velmi nevýrazném startu privatizace. Už dnes je však jasné, že revidovaný 3 miliardový cíl na letošní rok bude muset být revidován směrem dolů. Do červnových voleb byl totiž zastaven jakýkoliv prodej státního majetku, který navíc spolu se zhoršujícím se stavem země neustále klesá na hodnotě.

Privatizace však není jediným zdrojem problémů úsporného programu. Plánované rozpočtové škrty jsou také ve skluzu a v hlubokém ekonomickém poklesu se nedaří ani zvyšovat daňové příjmy. To je výsledek předvolebního období, kdy nikdo nechtěl rozhodovat o nepopulárních opatřeních. Plánovaný schodek ve výši 6,7 % v letošním roce je tak více než ohrožen. Evropská komise však už před volbami počítala se schodkem 7,3 %, a jak ukazují data, Evropská komise bývá v posledních letech směrem k Řecku příliš optimistická. Bezvládí situaci jistě nadále zhorší.

Bankovní sektor je v troskách

Další kapitolou řeckého úpadku je stav bankovního sektoru. Ten je po mohutných výběrech depozit z posledních měsíců již závislý na domácí centrální bance. Lidé vybírají peníze z bank ve strachu před měnovou reformou a převedením silného eura v devalvovanou drachmu. Podíl nesplácených úvěrů se s klesající ekonomikou země také neustále zhoršuje. Velkým problémem je rekapitalizace bank, na které dopadly znehodnocování a odpisy řeckých dluhopisů. Kvůli jejímu neustálému odkládání zastavila dokonce Evropská centrální banka financování nejvíce zbídačených řeckých bank. Pomocné mechanismy tak postupně odpadávají.

Dopady v Evropě

Aktuální reakce na řecký povolební pat v Evropě může vyvolávat zdání klidu a kontroly nad situací. Z prohlášení evropských politiků je však cítit spíše beznaděj nad nasypáním stovek miliard euro do bezedné díry bez odpovídajících výsledků. Předvolební výzkumy v Řecku zatím favorizují levici, která je proti úsporným opatřením, bez kterých však bude zastavena pomoc a fakticky povede k bankrotu a výstupu Řecka z eurozóny, či dokonce z Evropské unie. Jelikož se s výstupem jakékoliv země z evropských struktur nikdy nepočítalo, jen těžce lze nabýt pocitu jistoty, že někdo ví, co by se dělo. A ani pokud se podaří vládu sestavit pravici, nikdo dnes ani vzdáleně nezaručí, že dnes bezedná díra nalezne své někdy v budoucnu své dno.

V bezpečí není nikdo

Největším nebezpečím řeckého bankrotu je růst nejistoty a rizika na trzích a s ním spojené přenesení nákazy na další zadlužené země eurozóny. Do stále hlubších problémů se v současnosti potápí Španělsko, jehož banky by s nervozitou následující po pádu Řecka měly velké problémy. V problémech by se však mohlo ocitnout také zdravé jádro eurozóny, protože existuje riziko kompletního zamrznutí peněžních toků ve finančním systému. A jelikož téměř všechny evropské země závisejí na dluhovém financování, před důsledky řeckého bankrotu není nikdo v bezpečí.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.