V Česku bylo podle statistiky nejméně chudých v EU

Míru chudoby v členských zemích EU pravidelně zveřejňuje Eurostat. Chudoba v evropském měřítku je samozřejmě jiná než v rozvojových státech. Chudí Evropané neumírají hlady či žízní, nenacházejí se v hrozném zdravotním stavu a nepřišli o střechu nad hlavou. Přesto se cítí i v Evropě desítky miliónů občanů vyřazeno z běžného života. Dle definice Eurostatu je chudý každý občan s nižším příjmem než 60 % mediánu mzdy.

Medián versus průměrná mzda

Medián mzdy je v některých zemích výrazně nižší než průměrná mzda. Na průměrnou mzdu dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, protože je „nadhodnocena“ nadstandardními příjmy nejlépe hodnocených zaměstnanců. Medián mzdy tak v praxi více odpovídá představě úrovni mzdy „průměrného zaměstnance“. Medián mzdy zjistíme, když seřadíme úroveň mezd a platů všech zaměstnanců od největší po nejmenší. Zaměstnanec mající svou mzdu přesně uprostřed, pobírá medián mzdy. Medián mzdy je v Česku přibližně o 4 tisíce nižší než průměrná mzda. V západní Evropě je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mzdy ještě vyšší.

Chudoba je relativní

V každé zemi je tedy jiná hranice chudoby. Být chudým je tedy relativním pojmem. Chudý Lucemburčan by byl ve východní Evropě boháčem. V přiložené tabulce máme uvedenu i hranici chudoby. Zatímco v Rumunsku je chudý každý s ročním příjmem pod 1 222 euro, tak v Lucembursku je chudý každý s ročním příjmem pod 19 400 euro. V Česku je finanční hranice chudoby 4 235 euro za rok. Na porovnání finanční hranice chudoby je vidět rozdíl mezi západní a východní Evropou.

• V absolutním vyjádření je hranice chudoby nejnižší v Rumunsku (1 222 € za rok), Bulharsku (1 810 € za rok), Litvě (2 436 € za rok), Maďarsku (2 544 € za rok), Polsku (2 643 € za rok) a Lotyšsku (2 722 € za rok).
• Nejvyšší finanční hranice chudoby je v Lucembursku (19 400 € za rok), Dánsku (15 401 € za rok), Irsku (13 467 € za rok) a Finsku (12 809 € za rok).

Sociální dávky snižují chudobu

Velmi výrazně se na snižování chudoby v členských zemích EU podílí sociální dávky. Do hranice chudoby se totiž započítávají všecny příjmy, tedy i podpora v nezaměstnanosti či právě sociální dávky. V členských zemích Evropské unie je díky propracované sociální politice nižší míra chudoby než v ostatních zemích světa.

EU = 16,4 % chudých

Z údajů za rok 2010 žije v EU celkem 16,4 % chudých občanů s příjmem pod 60 % mediánu mzdy. Za chudého se tak považuje 80 miliónů občanů Evropské unie.

• Nejvíce chudých občanů je v Lotyšsku (21,3 %), Portugalsku (21,1 %), Španělsku (20,7 %), Bulharsku (20,7 %), Litvě (20,2 %) a Řecku (20,1 %).
• Nejméně chudých občanů je v Česku (9,0 %), Slovensku (12,0 %), Maďarsku (12,3 %), Slovinsku (12,7 %) a Švédsku (12,9 %).

Chudoba v Česku je sice nejnižší v Evropské unii, ale toto číslo se může rychle zvýšit. Vždyť nejvíce jsou v Česku chudobou postiženi důchodci a dlouhodobě nezaměstnaní. Důchody občanů s nižšími příjmy budou přitom v následujících letech vzhledem k legislativním změnám klesat. I valorizace důchodů bude nižší, než se předpokládalo. V Česku bude tedy stoupat především počet chudých penzistů.

Kdo je chudobou nejvíce ohrožen?

Nejvíce jsou chudobou v EU ohroženi penzisté, nezaměstnaní a děti. Práce výrazně snižuje riziko chudoby. Důvodem je institut minimální mzdy. Ve většině členských zemí EU se pravidelně minimální mzda zvyšuje. Česko je jednou z mála zemí, kde jsou bedětní občané pracující za minimální mzdu chudí. Důvodem je skutečnost, že minimální mzda se již od roku 2007 nezvyšovala. Za minimální mzdu však v Česku pracuje přibližně 1 % zaměstnanců.

Tabulka: Počet chudých v EU (v %, za rok 2010)

Pramen: Eurostat, Stastics in focus 9/2012, Catalogue number: KS-SF-12-009-EN-N