Přestože v posledních letech vlivem krize většina členských zemí EU zvýšila sazby DPH. Některé i několikrát (např. Maďarsko), tak celková míra zdanění klesá. V roce 2000 dosahovalo celkové zdanění za všechny členské země EU 40,4 % k HDP, za rok 2010 to bylo 38,4 % k HDP.
- Nejnižší celkové zdanění dle údajů za rok 2010 je v Lotyšsku (27,1 % k HDP), Rumunsku (27,2 % k HDP), Litvě (27,3 % k HDP), Bulharsku (27,4 % k HDP), Slovensku (28,1 % k HDP), Irsku (28,2 % k HDP). Nejvyšší je v Dánsku (47,6 % k HDP) a Švédsku (45,8 % k HDP). V Česku dosahuje 33,8 % k HDP, přičemž průměrná hodnota za všechny členské země EU je 38,9 % k HDP.
Od roku 2009 do roku 2010 nejvíce poklesla celková míra zdanění Maďarsku (ze 40,1 % na 37,7 %), Litvě (z 29,2 % na 27,1 %), Bulharsku (z 29 % na 27,4 %) a Estonsku (z 35,7 % na 34,2 %). Naopak nejvíce stoupla ve Španělsku (z 30,7 % na 31,9 %), Velké Británii (z 34,8 % na 35,6 %) a Lotyšsku (z 26,7 % na 27,3 %).
Boháči platí nejvyšší daně ve Švédsku
S nejvyššími daňovými odvody za letošní rok musí počítat občané s nadstandardními příjmy ve Švédsku a Dánsku. Kombinovaná sazba daně z příjmu fyzických osob (centrální a místní dohromady) v těchto zemích přesahuje totiž více než 55 %. Kombinovanou sazbou daně se rozumí souhrnná sazba daně z příjmu, tedy vybíraná na centrální i místní úrovni.
- Horní sazba daně z příjmu fyzických osob je nejvyšší ve Švédsku (56,6 %), Dánsku (55,4 %), Belgii (53,7 %), Nizozemí a Španělsku (52 %), Rakousku a Velké Británii (50 %).
- Nejméně odvedou na dani z příjmu fyzických osob občané s vysokými příjmy v zemích s rovnou sazbou daně z příjmu fyzických osob, kterými jsou Bulharsko (10 %), Česko a Litva (15 %), Rumunsko (16 %) a Slovensko (19 %).
Daň pro firmy: od 10 % po 36,1 %
Jak dodat domácí ekonomice potřebný impulz? Snižováním administrativy, regulace, zlepšováním legislativy a justice, zvyšováním ekonomické svobody a především snižováním daňové zátěže. Jednuduchý daňový systém a nízké sazby daně podporují domácí ekonomiku a lákají zahraniční investory. Z tohoto důvodu členské země Evropské unie i během ekonomické krize a nutnosti zvýšovat daňové příjmy, příliš sazby daně z příjmu právnických osob nezvyšovaly. Jak vidíme z přiložené tabulky, tak během 12 let členské země EU výrazně snížily sazbu daně z příjmu právnických osob.
- Mezi členskými zeměmi EU jsou však nadále značné rozdíly ve zdanění právnických osob. Kombinovaná sazba daně se pohybuje od 10 % do 36,1 %. Nejnižší sazba daně z příjmu právnických osob je v Bulharsku a Kypru (10 %) a Irsku (12,5 %), nejvyšší sazba kombinované daně z příjmu právnických osob je ve Francii (36,1 %) a Maltě (35 %).
Související pojmy
Dohoda o provedení práceDohoda o pracovní činnostiSlevy na daniDaňový bonusDaň z příjmů právnických osob
V přiložené tabulce máme u jednotlivých evropských zemí uvedenu základní sazbu daně z příjmu právnických osob. V některých zemích však mohou malé společnosti s nižším ziskem či obratem při splnění zákonných podmínek (např. počet zaměstnanců, vlastnictví…) odvádět na dani z příjmu právnických osob méně. Nižší sazba je např. v Belgii (25 %), Francii (15 %), Nizozemí (20 %), Španělsku (25 %) nebo Velké Británii (20 %). Podpora malých a středních firem je nesmírně důležitá, protože právě tyto firmy jsou motorem ekonomiky. Nižší zdanění je jednou z cest, jak usnadnit těmto společnostem pozici na trhu.
Změny pro rok 2012
- Pro rok 2012 oproti roku 2011 výrazněji změnily horní sazbu daně z příjmu fyzických osob tyto země: Kypr (zvýšení z 30 % na 38,5 %), Španělsko (zvýšení ze 45 % na 52 %) a Itálie (zvýšení ze 45,6 % na 47,3 %).
- Pro rok 2012 oproti roku 2011 výrazněji změnily sazbu daně z příjmu právnických osob tyto země: Portugalsko (z 29 % na 31,5 %), Francie (z 34,4 % na 36,1 %). Velká Británie však sazbu daně snížila (z 26 % na 24 %). Stejně tak Finsko (z 26 % na 24,5 %).
Tabulka: Sazby přímých daní v EU (v %)
| Horní sazba daně z příjmu z FO | Sazba daně z příjmu PO | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Země | 2000 | 2012 | Změna 2000 - 2012 | 2000 | 2012 | Změna 2000 - 2012 |
| Belgie | 60,6 | 53,7 | -6,9 | 40,2 | 34,0 | -6,2 |
| Bulharsko | 40,0 | 10,0 | -30,0 | 32,5 | 10,0 | -22,5 |
| Česko | 32,0 | 15,0 | -17,0 | 31,0 | 19,0 | -12 |
| Dánsko | 62,9 | 55,4 | -7,5 | 32,0 | 25,0 | -7,0 |
| Estonsko | 26,0 | 21,0 | -5,0 | 26,0 | 21,0 | -5,0 |
| Finsko | 54,0 | 49,0 | -5,0 | 29,0 | 24,5 | -4,5 |
| Francie | 59,0 | 46,8 | -12,2 | 37,8 | 36,1 | -1,7 |
| Irsko | 44,0 | 41,0 | -3,0 | 24,0 | 12,5 | -11,5 |
| Itálie | 45,9 | 47,3 | 1,4 | 41,3 | 31,4 | -9,9 |
| Kypr | 40,0 | 38,5 | -1,5 | 29,0 | 10,0 | -19,0 |
| Litva | 33,0 | 15,0 | -18,0 | 24,0 | 15,0 | -9,0 |
| Lotyšsko | 25,0 | 25,0 | 0,0 | 25,0 | 15,0 | -10,0 |
| Lucembursko | 47,2 | 42,1 | -5,1 | 37,5 | 28,8 | -8,7 |
| Maďarsko | 44,0 | 20,3 | -23,7 | 19,6 | 20,6 | 1,0 |
| Malta | 35,0 | 35,0 | 0,0 | 35,0 | 35,0 | 0,0 |
| Německo | 53,8 | 47,5 | -6,3 | 51,6 | 29,8 | -21,8 |
| Nizozemí | 60,0 | 52,0 | -8,0 | 35,0 | 25,0 | -10,0 |
| Polsko | 40,0 | 32,0 | -8,0 | 51,6 | 19,0 | -11.0 |
| Portugalsko | 40,0 | 49,0 | 9,0 | 35,0 | 31,5 | -3,7 |
| Rakousko | 50,0 | 50,0 | 0,0 | 34,0 | 25,0 | -9,0 |
| Rumunsko | 40,0 | 16,0 | -24,0 | 25,0 | 16,0 | -9,0 |
| Řecko | 45,0 | 49,0 | 4,0 | 40,0 | 30,0 | -10,0 |
| Slovensko | 42,0 | 19,0 | -23,0 | 29,0 | 19,0 | -10,0 |
| Slovinsko | 50,0 | 41,0 | -9,0 | 25,0 | 20,0 | -5,0 |
| Španělsko | 48,0 | 52,0 | 4,0 | 35,0 | 30,0 | -5,0 |
| Švédsko | 51,5 | 56,6 | 5,1 | 28,0 | 26,3 | -1,7 |
| Velká Británie | 40,0 | 50,0 | 10,0 | 30,0 | 24,0 | -6,0 |
Pramen: Eurostat, Taxation trends in the European Union, STAT/12/77, 21 May 2012

