Dluhová krize a jak z ní ven

21.08.2012 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Spolu se začátkem školního roku začne naše Poslanecká sněmovna přehlasovávat opoziční nesouhlas, ale předvolební témata budou ještě i poté nějaký čas strašit (kraje, Senát, prezident). Což naše malá kotlina, ale po týdnu by světlo světa měl spatřit návrh Evropské komise na recept, kudy dál v evropské krizi, tedy spíš kudy z ní.

Politická shoda zřejmě směřuje k určité podobě či variantě bankovní unie. Jak to však bývá – ďábel se skrývá v detailech.

Spirála dluhů

Jde však v principu o to, jak najít alespoň společného jmenovatele mezi bankovním a fiskálním sektorem. V realitě se vlády stále víc zadlužují a banky musí jejich dluhopisy kupovat. Pojem bankovní socialismus dospěl do fáze imperialismu, mohl by říci zmatený marxista. Silné země si totiž půjčují skoro zadarmo a jiné, tzv. periferní balancují nad smrtonosnými úroky u 7 %. Někdo hovoří o katastrofální spirále dluhů, jiní chtějí rostoucí dluhy odkládat, dokud to jde – a politici jakbysmet.

Padající nemovitosti

Leckde nedofučela navíc ještě realitní bublina, takže třeba ve Španelsku kromě katastrofální nezaměstnanosti téměř 25 % je i zcela rozvrácený i trh s nemovitostmi. Chátrajících či rozestavěných prázdných domů je přes milion, někteří odborníci na realitní trh jejich počet odhadují až na 2 miliony, podle CNN je jich v některých oblastech i 20 %. Od roku 2006 do roku 2011 počet neprodaných domů v celém Španělsku vzrostl desetkrát.

S krizí ceny nemovitostí začaly klesat až na čtvrtinovou hodnotu a lidé přestájí úvěry splácet. Banky se potápějí do problémů, když objem nesplácených úvěrů stoupl na 156 miliard eur (asi 3,9 bilionu korun). 100 miliard eur od ECB je tak jen první pomoc těžce raněnému.

Úrokové stropy?

Zásadní či výchozí otázkou tedy zůstává: co s výnosy u dluhopisů jednotlivých zemí? Levičáci hovoří o boji proti spekulantům, pravičáci o nezbytném tržním (o)hodnocení. První chtějí, aby ECB kupovala dluhopisy ohrožených zemí prakticky neomezeně, druzí v tom vidí vyhánění čerta ještě horším ďáblem a nastolení obecného morálního hazardu.

Podle německého časopisu Spiegel uvažuje prý ECB o tom, že stanoví jednotlivým členským zemím eurozóny úrokové limity, po jejichž překročení by začala nakupovat jejich dluhopisy. To by mělo ukázat investorům, jakou úroveň úroků u státních dluhopisů považuje ECB za přiměřenou. Šéf ECB Mario Draghi začátkem měsíce uvedl, že banka pracuje na mechanismu, který jí umožní intervenovat na otevřeném trhu a nakupovat státní dluhopisy.

Jako drogy

Myšlenka nákupu dluhopisů prostřednictvím ECB nicméně naráží na opozici, a to zejména ze strany německé centrální banky. Německá kancléřka Angela Merkelová sice tento týden Draghiho strategii podpořila, německý ministr financí Wolfgang Schäuble však o víkendu plánované nákupy dluhopisů kritizoval. „Pokud s tím začneme, už to neskončí. Je to podobné, jako řešit své problémy pomocí drog,“ uvedl.

Jak zestátnit dluhopisy

To je rozdíl situace USA a „rozrůzněné“ Evropy. V USA je podle Eda Yardeniho důvodem, proč leží výnosy dluhopisů tak nízko, závazek Fedu držet sazby nízko až do roku 2014. Aby zajistil, že tyto výnosy neporostou, rozjel kvantitativní uvolňování QE1, QE2 a poté operaci Twist. Další na řadě může být QE3. Dluhopisový trh podle Yardeniho již nyní v podstatě neexistuje, protože byl Fedem znárodněn! A jeho nezodpovědná politika umožnila, aby nezodpovědnou politiku sledovala i vláda.

V USA si to ale mohou dovolit. Evropa navíc stojí před obtížnější (a asi i delší) cestou se směrovkou: Hledání kolektivní (ne)zodpovědnosti.

Autor článku

Petr Fejtek


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU