Řecko podle ministra financí stále není z nejhoršího venku

17.01.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Řecko stále není z nejhoršího venku a musí odolat vnitřním politickým tlakům na zpomalení ekonomických reforem. Řekl to dnes v rozhovoru pro agenturu Reuters ministr financí Jannis Sturnaras.

 

Partneři v Evropské unii začínají chválit snahy Řecka dostat se z nejhorší krize za několik desetiletí a některé ekonomické ukazatele vykazují známky rodícího se oživení. Roste tak tlak na vládu, aby ustoupila od úsporných opatření a reforem.

"Co mě děsí, je velký tlak ze společnosti, médií a od parlamentních poslanců ze všech stran na zmírnění programu. Musíme odolat, je ještě brzy na vyhlášení vítězství," uvedl Sturnaras.

Podle Sturnarase jsou zde známky toho, že tři roky trvající krize v Řecku, která otřásla celou eurozónou, začíná ustupovat. Do řeckých bank se vracejí peníze, ceny dluhopisů rostou a primární rozpočet v letošním roce bude lepší, než odhaduje tzv. trojka zahraničních věřitelů.

Mezinárodní měnový fond ve středu odsouhlasil, že uvolní Řecku další peníze z celkové pomoci 240 miliard eur (6,1 bilionu Kč) a prohlásil, že Atény se pohybují správným směrem. Šéfka MMF Christine Lagardeová však vyzvala Řecko, aby udělalo více pro zvýšení produktivity a snížení cen.

Vážným problémem pro zemi je vysoká nezaměstnanost, která v říjnu činila 26,8 procenta. Sturnaras zdůraznil, že nezaměstnanost se začne snižovat až poté, co ekonomika začne růst, avšak pokles míry nezaměstnanosti obvykle výrazně zaostává za ekonomickým růstem. Ekonomika má letos již šestým rokem za sebou klesnout, a to o 4,5 procenta. První růst by však mohla vykázat již koncem letošního roku.

Řecku by se letos mělo podařit získat z privatizace plánovaných 2,6 miliardy eur. Mezi privatizovanými firmami by měl být distributor zemního plynu DEBA či herní firma OPAP. Zájem mají podle ministra hlavně investoři z Číny a Ruska.

Bankovní sektor již téměř dokončil svoji konsolidaci prostřednictvím vlny fúzí. Podle Sturnarase možná nebudou banky potřebovat všech 50 miliard eur, které byly dány stranou ze zahraniční pomoci na jejich rekapitalizaci.

Autor článku

aktualita  

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK