USA chtějí po G20 závazek udržovat tržně určované kurzy měn

"G20 by měla obnovit závazek nechat směnné kurzy na trhu a zdržet se konkurenčních devalvací," řekla Brainardová, která je nejvyšší americkou činitelkou pro oblast mezinárodních ekonomických vztahů a na brífinku představovala postoj, s nímž chce jít Washington na páteční a sobotní schůzku G20.

Brainardová bude na schůzce nejvyšším činitelem USA. Navrhovaný ministr financí Jack Lew dosud nebyl schválen Senátem a úřadující ministr Neal Wolin je příliš zatížen prací v úřadu.

V minulých týdnech se dostaly do popředí pozornosti finančních činitelů vyspělých zemí světa obavy z manipulací se směnnými kurzy. Ekonomický program nové japonské vlády vedl od listopadu k prudkému poklesu kurzu jenu a američtí a evropští činitelé vyjadřovali obavy z náznaků, že Tokiu by mohlo záměrně směřovat k předem stanovenému cílovému kurzu. Mezitím představitelé Francie reagovali na silný růst eura výzvou ke stanovení "správného" pásma pro jeho kurz.

Užší skupina nejvyspělejších ekonomik G7 zvažuje, že vydá tento týden prohlášení, v němž potvrdí závazek zachovat tržně určované kurzy. V pondělí to agentuře Reuters řekli dva nejmenovaní činitelé G20.

Brainardová neřekla, že by měl Washington obavy z japonské měnové politiky, naopak kroky Tokia obecně podpořila. "Podporujeme snahu o oživení ekonomického růstu a ukončení deflace v Japonsku," řekla.

Brainardová uvedla, že schůzka by se měla zaměřit především na posílení začínajícího globálního oživování, což znamená i nutnost vyhnout se nepřiměřeným rozpočtovým úsporám, které by mohly zotavování podkopat. "Globální růst je slabý a zranitelný. Nejvýše na programu G20 musí být otázka posílení globální poptávky," uvedla.

"Musíme se vyhnout tomu, abychom ohrozili oživení předčasným přechodem k restrikci," dodala a dala najevo, že se to týká hlavně Evropy. Ta by podle ní měla zvážit "rekalibraci" tempa ozdravování veřejných financí, protože má nadále vysokou nezaměstnanost a eurozóna jako celek se loni propadla do nové recese.

USA doporučují Evropě od globální finanční krize a recese, aby podobně jako Washington podporovala slabou ekonomiku vládními výdaji. To evropské země dělaly, dokud rozpočtové deficity nevzrostly natolik, že to vyvolalo obavy věřitelů z dluhové krize. Řada evropských zemí tak musela pod hrozbou bankrotu začít s výraznými úsporami.