Průlomové rozhodnutí ve sporu o poplatek?

16.08.2013 | , Finance.cz
BYDLENÍ


Právní souboj o poplatek za správu úvěru vrcholí. Krajský soud v Plzni vydal rozhodnutí, kterým stanovil protiprávnost poplatku za správu úvěru. První rozhodnutí soudu druhého stupně ve sporu o poplatek za správu úvěru. Jedná se však skutečně o průlomové rozhodnutí?

V sázce jsou miliardy. V řádech miliard lze vyčíslovat požadavky tisíců klientů různých iniciativ žádající navrácení uhrazených poplatků za správu úvěru. Banky si najímají nejlepší advokátní kanceláře a argumentace pro soudní spory je na vysoké úrovni. Obě strany předkládají relevantní skutečnosti, proč by poplatek měl nebo neměl být účtován. Rozhodnutí je prozatím jen několik, avšak nyní je k dispozici první rozhodnutí soudu druhého stupně.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Právní základ sporu o úvěrové poplatky

Žaloba o zaplacení

Daný soudní spor nebyl klasickým sporem mezi bankou a klientem z titulu neoprávněného hrazení poplatků za správu úvěru, ale sporem o zaplacení dlužné částky. Na straně žalobce byla vymáhací agentura, které byla pohledávka postoupena a na straně žalované dlužník, nikoliv tedy banka. V rámci projednávaného případu soud prvního stupně uložil žalované uhradit částku v řádech desetitisíců a odmítnul argumentaci z hlediska neplatnosti poplatku za správu úvěru.

Odvolací soud

Krajský soud v Plzni jakožto soud odvolací shledal, že ujednání o poplatku za správu úvěru je neplatné. Odvolací soud se ztotožnil s rozhodnutím Německého spolkového soudního dvora, které stanovilo u našich sousedů neoprávněnost poplatku za správu úvěru a bylo impulsem k vzniku iniciativy pro navrácení poplatků.

„Když takové rozhodnutí nemá přímý účinek na právní poměry mezi českými spotřebiteli a finančními institucemi, působícími na území ČR, nelze přehlížet skutečnost, že právní ochrana je spotřebiteli poskytována jak samotným právem EU, tak vnitrostátní právní úpravou (především občanským zákoníkem, který chrání spotřebitele jako slabší stranu i v obchodně právních úvěrových vztazích).“

Odvolací soud konstatoval, že smlouva o úvěru dle obchodního zákoníku má jiný charakter než smlouva o vedení běžného účtu, kdy úvěrový účet je zřízen v zájmu a pro potřebu banky.

„Je-li bankou veden tzv. běžný účet, vyplývá z povahy věci, že za takto poskytovanou službu se jí má dostatek odměny a takto je koncipována i úprava v příslušných ustanoveních obchodního zákoníku. Pokud však jde o smlouvu o úvěru, náklady banky, s výjimkou odměny za sjednání smlouvy, by měly být vždy obsaženy v odměně, jež je vyjádřena právem na úroky.“

TIP: Hledáte běžný účet? Využijte naši kalkulačku bankovních poplatků.

Nepřiměřené ujednání

Odvolací soud shledal, že ujednání o hrazení dalších plateb mimo úrok je nepřiměřené a nemravné, kdy v posuzovaném případě byla výše úroku stanovena na 25,12 % p.a. Odvolací soud tedy v rozsahu hrazených poplatků za správu úvěru žalobu zamítnul.

Krajský soud v Plzni svým Rozsudkem, sp. zn. 25 Co 60/2013 – 219 změnil poměr sil na stranu klientů bank požadující navrácení poplatku za správu úvěru. Situace na „bojišti“ se však mění poměrně rychle, hlavní právní bitva teprve nastane.

Autor článku

Zbyněk Drobiš


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: BYDLENÍ