MMF: Podíl utajených veřejných výdajů v Rusku výrazně roste

26.05.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Moskva 26. května (ČTK) - Podíl ruských veřejných výdajů, které vláda vede jako tajné, se do roku 2016 zvýší ze současných 14 procent na zhruba čtvrtinu celkových výdajů. Předpověděl to v dnešní zprávě Mezinárodní měnový fond (MMF), který zároveň vyzval Moskvu k větší transparentnosti a lepší analýze budoucích rizik. Poukázal i na to, že některé země skupiny G20, která zahrnuje největší ekonomiky vyspělého a rozvíjejícího se světa, utajují jen necelé jedno procento celkových výdajů.

 

Měnový fond ve zprávě o 80 stranách dal celkově dobré známky ruskému ministerstvu financí, které si jeho analýzu vyžádalo. Uvedl ale, že ruské údaje o veřejných financích vůbec nezahrnují státní podniky nebo státem ovládané firmy, jejichž finanční závazky dosahovaly v roce 2012 nejméně 127 procent hrubého domácího produktu Ruska.

"Velikost sektoru veřejných korporací a nedostatek transparentnosti ohledně jejích financí vytváří pro vládu značná fiskální rizika," uvedl měnový fond. Ruský veřejný sektor, který tvoří dvě třetiny celé ekonomiky, zahrnoval k loňskému roku 81.954 organizací, z toho 31.092 firem.

Vláda sama podle MMF poskytuje relativně dostatečné informace o svých financích, žádné souhrnné zprávy o veřejných financích ale nezahrnují státem vlastněné podniky. "Pochopení finanční situace těchto subjektů a jejich vztahů s vládou je proto klíčové ke zhodnocení finanční pozice a udržitelnosti ruského veřejného sektoru jako celku," napsal fond.

MMF konstatoval, že řízení fiskálních rizik v Rusku se podstatně zlepšilo. Informace o krátkodobých rizicích a jejich analýzy jsou ale neúplné a roztříštěné a předpovídání dlouhodobých rizik není podle fondu zaměřeno na dostatečně dlouhé období.

"Nízký vládní dluh a vysoké rezervy ropy a plynu poskytují ochranu před fiskálními šoky, rizika pro veřejné finance jsou ale velká a početná," upozorňuje MMF. Hlavní rizika podle něj plynou z nestability cen ropy a plynu, protože energetický sektor se na ekonomice podílí více než pětinou a na vládních příjmech plnou třetinou.

"Vzhledem k nestálosti světových cen energie není překvapením, že HDP Ruska spolu s růstem vládních výdajů patřily v posledním desetiletí k nejrozkolísanějším ze skupiny G20," uvedl fond.

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK