Zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníka

24.06.2014 | , Finance.cz
ÚVĚRY A PŮJČKY


Rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení jakožto způsobu řešení úpadku není nezvratné. Vyjde-li po schválení oddlužení najevo, že byl sledován nepoctivý záměr dlužníka, může insolvenční soud zrušit schválení oddlužení. V jakém případě může nastat taková situace, si zodpovíme dle rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Zadluženost fyzických osob je zásadní problematikou řady domácností. Způsob řešení úpadku prostřednictvím oddlužení nabízí určitou „záchranu“ pro tisíce dlužníků k novému začátku, a to nejčastěji plněním splátkového kalendáře schváleného insolvenčním soudem. Dlužník však musí dodržovat stanovené podmínky a nesmí sledovat oddlužením nepoctivý záměr.

Z oddlužení do konkursu

V projednávaném případě byl předmětem dovolání k Nejvyššímu soudu spor, kdy dlužnici bylo Krajským soudem zrušeno schválené oddlužení a prohlášen konkurs na její majetek. Krajský soud vycházel v rámci dokazování ze skutečnosti, že bylo schváleno oddlužení ve formě splátkového kalendáře s tím, že oddlužení mělo být plněno ze zabavitelné části starobního důchodu dlužnice a z pravidelného měsíčního příjmu poskytovaného na základě smlouvy o důchodu synem dlužnice.

Při následném jednání insolvenčního soudu vyšlo najevo, že syn dlužnice neplní svou povinnost, jelikož nevidí v hrazení částky důchodu důvod, když jsou sráženy jeho matce ze starobního důchodu. Dlužnice mimo jiné neplnila jednomu z věřitelů řádně zálohy na energie a platby do fondu oprav. Z důvodu neplnění podstatné části oddlužení a narůstání dluhu vůči věřiteli bylo tedy schválené oddlužení zrušeno.

Smlouva o důchodu

V rámci dovolání k Nejvyššímu soudu dlužnice poukazovala, že důvodem pro sjednání a uzavření smlouvy o důchodu byla skutečnost, že obdržela od insolvenčního soudu sdělení, podle něhož z jejího měsíčního příjmu ve výši 10.529,- Kč lze srážet toliko částku 1.016,- Kč a pro povolení oddlužení je nezbytné doložit další příjem, např. smlouvou o důchodu. Za této situace se syn dlužnice zavázal k finanční výpomoci dlužnici prostřednictvím smlouvy o důchodu, ve které se zavázal poskytnout dlužnici insolvenčním soudem požadovanou částku ve výši 2.700,- Kč. Následně vyšlo najevo přípisem od České správy sociálního zabezpečení, že namísto částky ve výši 1.016,- Kč, bude strhávána částka ve výši 3.124,- Kč, syn dlužnice považoval tímto smlouvu o důchodu za zrušenou, jelikož výše strhávané částky splní podmínku splacení minimálně 30 % zjištěných pohledávek věřitelů.

Nepoctivý záměr dlužníka

Nejvyšší soud stanovil, že vyjde-li po schválení oddlužení najevo, že dlužník navrženým oddlužením sledoval nepoctivý záměr, je to důvodem ke zrušení schváleného oddlužení. Nejvyšší soud vycházel v daném případě ze skutečnosti, že smlouva o důchodu byla uzavřena jen proto, aby insolvenční soud schválil oddlužení dlužnice, přičemž smlouva o důchodu obsahovala ujednání, podle kterého „důchod se může snížit, zvýšit či zaniknout při navýšení či snížení příjmů dlužníka tak, aby vždy bylo dodrženo požadovaných 30 % plnění a činnost insolvenčního správce“. Dle Nejvyššího soudu tak „dlužnice zcela zjevně na základě označených smluv o důchodu (nově) nabyla další příjmy, a to za podmínek v těchto smlouvách vymezených; o vzdání se již existujících příjmů dlužnicí (jak dovodil odvolací soud) evidentně nešlo.

Otázka nepoctivého záměru patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu k volnému uvážení.

S ohledem na složitost problematiky, individualitu každé právní otázky a neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a legislativy, lze jedině doporučit v případě řešení obdobné problematiky pro osobní potřeby, obrátit se na odborníky ke konzultaci.

Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 71/2013 ze dne 26. 2. 2014

„To, že insolvenčnímu soudu je výslovně předepsáno zkoumat poctivost dlužníkových záměrů a jeho případný lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení při povolení oddlužení a při jeho schválení [§ 395 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), § 405 odst. 1 insolvenčního zákona], neznamená, že dlužník není povinen chovat se poctivě a vyhnout se lehkomyslnému a nedbalému plnění svých povinností po celou dobu trvání insolvenčního řízení. Stejně tak skutečnost, že nepoctivost dlužníkova záměru nebo jeho lehkomyslný či nedbalý přístup vyšly v insolvenčním řízení najevo až dodatečně (po schválení oddlužení), nezbavuje insolvenční soud povinnosti zajistit, aby účastníci insolvenčního řízení nebyli takovým nepoctivým, lehkomyslným nebo nedbalým konáním dlužníka nespravedlivě poškozeni nebo nedovoleně zvýhodněni [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona].

Povinnost dlužníka sledovat navrženým oddlužením ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona poctivý záměr, trvá po celou dobu oddlužení (i po schválení oddlužení); po celou tuto dobu je poctivost dlužníkova záměru při oddlužení povinen zkoumat insolvenční soud a reagovat (z úřední povinnosti) na skutečnosti, z nichž se podává, že dlužník nesledoval oddlužením poctivý záměr, jakmile vyjdou v insolvenčním řízení najevo.“

Štítky:

Autor článku

Zbyněk Drobiš


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: ÚVĚRY A PŮJČKY