Spořící účet lepší než slamník

A kam tedy s nimi?

Příležitostí, kam uložit přebytečné prostředky, je celá řada. Někteří z nás (možná spíše starší generace) dodnes využívá služeb slamníku či podobné skrýše, což není příliš ekonomické. Peníze jsou sice ihned po ruce, jenže na druhou stranu to není  příliš bezpečný způsob uložení. Navíc leží ladem a ztrácejí na hodnotě. Ekonomičtější se zdají být odlišné způsoby ukládání resp. zhodnocování peněz jako např. nákup nemovitostí, investování na kapitálových trzích, nákup starožitností či drahých kovů, atd. Málokdo z nás však disponuje takovým objemem finančních prostředků, aby realizoval tyto alternativy. Proto se zaměříme na dostupnější produkty resp. na jeden z produktů finančního trhu, a to spořící účet, jeho využití, výhody a nevýhody.

Spořící účet v kostce

Na bankovním trhu existuje celá řada více či méně „zaručeně výnosných“ produktů. Co to jsou, kdy a proč využít spořící účty? Jsou to takové produkty finančního trhu, které slouží jako vhodný doplněk k běžnému účtu. Efektivní jsou spíše pro krátkodobé úložky jako doplnění rezervních prostředků. Jakmile tedy máte na běžném účtu přebytečné peníze, je výhodné je převést na spořící účet.

Spořící účet vs. účet bankovní

Při zhodnocování peněžních prostředků bereme v úvahu hlavně následující kritéria: likviditu, výnosnost a rizikovost. Pokud jde o likviditu, spořící účet se zpravidla zakládá na dobu neurčitou a slouží ke zhodnocení volných finančních prostředků formou postupného ukládání peněz. Některé banky stanoví různé délky výpovědních lhůt (od jednoho týdne do několika let), u některých je možné vybrat peníze okamžitě. Tím se výrazně liší od termínovaného vkladu s fixně stanovenou částkou, který lze otevřít pouze na dobu určitou a za předčasný výběr bývá klient sankcionován.

Bezpečnost je u tohoto produktu velmi vysoká, jelikož spořící účet je stejně jako běžný účet ze zákona pojištěn.

Tato dvě kritéria jsou u bankovního a spořícího účtu srovnatelná, a proto hlavním důvodem proč přesouvat volné prostředky z běžného na spořící účet je jeho výnosnost. Jelikož úrokové sazby běžných účtů se pohybují kolem 0,05 – 0,1 %, tj. výnos z uložených prostředků je téměř nulový, vyplatí se využít spořícího účtu, kde je úročení podstatně vyšší (výši úrokových sazeb si stanoví každá banka individuálně).

Pro názornější ukázku rozdílného úročení jsme využili spořící účty jednotlivých bank, kdy disponujeme částkou 50 000Kč a 100 000 Kč. Dobu splatnosti jsme stanovili na 1 měsíc a 1 rok.

Tabulka: Úrokové sazby jednotlivých spořících účtů (v % p. a.)

Výše úrokových sazeb se u jednotlivých bankovních subjektů nabízejících spořící účty výrazně liší. U většiny bank bývají sazby zpravidla ovlivněny výší vkladu a délkou splatnosti. Čím vyšší je vklad či delší lhůta, tím je také vyšší úroková sazba. Ovšem existují banky, které nabízejí možnost okamžitého výběru nebo fixní úročení bez ohledu na množství vložených  peněz. Některé banky nabízí vyšší úrokové sazby v případě využití i jiných produktů, např. KB zvýší sazbu na spořícím účtu na 0,99 % v případě uzavření smlouvy o běžném účtu.

Nejvýnosnější variantou se jeví ING Spořící konto, které v současnosti nabízí více než dvouprocentní zhodnocení a možnost kdykoliv vklad vybrat. Ovšem za předpokladu, že vložíte a budete uchovávat minimální zůstatek, a to alespoň deset tisíc korun.