Sobotka:Města doplatila na změnu rozdělování daní, náprava možná

21.05.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Olomouc 21. května (ČTK) - Některá velká města podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) doplatila na novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která v roce 2009 změnila pravidla pro přerozdělování peněz mezi samosprávy a většině krajských měst snížila státní příspěvky. V následujících letech by se tato křivda měla odstranit, řekl dnes v Olomouci novinářům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

 

Zvýšení státního příspěvku požaduje například Olomouc, s jejímž vedením dnes premiér jednal. Po změně zákona o rozpočtovém určení daní Olomouc od roku 2009 ročně přichází o 140 milionů korun, protože byla zrušena kategorie měst nad 100.000 obyvatel. I kvůli tomuto poklesu daňových výnosů musela olomoucká radnice od roku 2009 častěji brát úvěry, což se promítlo v jejím vysokém zadlužení.

\"Změna, ke které (v roce 2009) došlo, řadu měst poškodila. Olomouc mezi ně patří. Je to velké téma pro debatu mezi vládou a statutárními městy, které jsou zároveň krajskými městy, což je pozice Olomouce,\" uvedl Sobotka, který bude diskuzi o úpravě systému rozdělování peněz mezi města podporovat. \"Myslím si, že bychom v příštích letech měli hledat nějaký prostor ve státním rozpočtu, jak tuto křivdu, která se stala, odstranit,\" podotkl.

Daně stát městům a obcím rozděluje podle počtu obyvatel. Olomouc, kde žije téměř 100.000 lidí, nyní podle náměstka primátora Martina Majora (ODS) na jednoho obyvatele dostává zhruba 10.500 korun, zatímco například u mnohem menšího Šternberku či Uničova je tato částka nižší pouze o 800 až 1000 korun. Naopak Praha dostává na jednoho svého obyvatele 27.000 korun a Brno, Plzeň a Ostrava 17.000 korun, řekl Major. Olomouc chce proto příspěvek zvýšit, aby mohla snadněji financovat dopravu či kulturní instituce, které navštěvují lidé z celého regionu.

Olomouc se v předchozích letech zadlužila hlavně kvůli investicím. V roce 2013 úvěrová zadluženost Olomouce vzrostla z 1,77 miliardy na 1,991 miliardy korun. Loni rostla pomaleji na 2,1 miliardy, přičemž celkové příjmy městského rozpočtu činily 2,188 miliardy. V dalších letech se má dluh postupně snižovat a v roce 2025 by měl klesnout pod miliardu korun.

Dluh města se nejvíce zvýšil v roce 2009, kdy čerpalo úvěr 500 milionů korun na spolufinancování investičních akcí, zejména evropských projektů. Příjmy radnice tehdy kvůli hospodářské krizi klesly a musela si na investice půjčit. V dalších dvou letech si město bralo úvěry vždy po 250 milionech korun.

Radnice kvůli velkým dluhům zatím neplánuje další velké investice, kterým v posledních letech dominovala s cenou 280 milionů korun stavba tramvajové trati z centra města na sídliště Nové Sady. Město chce zároveň snížit provozní výdaje

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK