Kupní síla v Praze je o 31 procent vyšší, než je průměr ČR

17.12.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 17. prosince (ČTK) - Kupní síla na jednoho obyvatele v Česku je nejvyšší v Praze, kde činí přes 262.000 korun. Je to 31 procent nad celostátním průměrem 200.000 Kč. Vyplývá to ze studie společnosti GfK, kterou má ČTK k dispozici. Kupní síla je ukazatelem disponibilního příjmu na obyvatele, včetně jakýchkoli státních dávek, po odpočtu daní a příspěvků na charitu.

Po Praze je největší kupní síla v jejím okolí a velkých městech. V okrese Praha - západ představuje 237.000 Kč, v okrese Praha - východ pak 234.000 Kč. Následuje Brno (218.000 Kč ), Plzeň (216.000 Kč), Mladá Boleslav (213.000 Kč), Beroun (210.000 Kč), Kladno (210.000 Kč), Benešov (209.000 Kč) a Příbram (207.000 korun).

Českému průměru se nejvíc blíží okres Plzeň-sever, jehož obyvatelé mají k dispozici 210.000 Kč na osobu. V Bruntále činí kupní síla pouze 160.000 Kč na obyvatele. Tato hodnota zaostává za celostátním průměrem o 18 procent a zároveň přibližně odpovídá kupní síle na osobu v Chorvatsku.

Kupní síla Čechů letos dosáhla 53,6 procenta evropského průměru, což představuje 26. místo na žebříčku evropských zemí. Je to prakticky stejně jako loni. V předchozích letech česká kupní síla klesala, i kvůli intervencím ČNB. Loni bylo Česko také na 26. místě, tuzemská kupní síla dosahovala 53,4 procenta průměru v Evropě. Před pěti lety to bylo přitom 57,7 procenta.

Kupní síla Slováků je o něco vyšší a činí 210.000 Kč na osobu. To odpovídá 57 procentům evropského průměru, který je na úrovni 370.000 korun. V žebříčku zemí podle velikosti kupní síly vyjádřené v eurech obsadilo Slovensko 25. místo a umístilo se tak těsně za Estonskem a o příčku nad ČR. V čele žebříčku je s velkým náskokem Lichtenštejnsko, druhé je Švýcarsko a třetí Norsko. V Lichtenštejnsku letos dosahuje kupní síla na obyvatele (1,75 mil. Kč).

Studie GfK Purchasing Power udává úroveň kupní síly na obyvatele a na rok v eurech jako indexovanou hodnotu. Reflektuje nominální disponibilní příjmy populace, což znamená, že hodnoty nejsou očištěny o inflaci. Studie čerpá údaje ze statistik o příjmech a úrovních zdanění a státních dávkách a z předpovědí ekonomických institucí.

Kupní sílu využívají spotřebitelé na výdaje související se stravováním, bydlením, službami, energiemi, soukromým důchodovým pojištěním a platbami pojistného, jakož i na další výdaje, například za dovolenou, dopravu a spotřební nákupy.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK