Čtyři případy, kdy je zdravotní pojištění vysoké

06.06.2016 | , Finance.cz
DANĚ


Zdravotní pojištění je opomíjenou povinnou daní, přitom v některých případech je zdravotní pojištění poměrně vysoké. Podívejme se na čtyři vybrané případy, kdy je zdravotní pojištění vyšší než standardní sazba.

Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy a zaměstnavatelé za zaměstnance dalších 9 % z jejich hrubé mzdy. Živnostníci platí 13,5 % z vyměřovacího základu. V některých případech se však odvádí na zdravotním pojištění efektivně výrazně více. Podívejme se na vybrané čtyři příklady:

1) Žádný příjem a neevidování na úřadu práce

Někteří zaměstnanci, kterým skončil pracovní poměr, se nechtějí ihned registrovat na úřadu práce a chtějí si sami najít zaměstnání. Za lidi v evidenci na úřadu práce však platí zdravotní pojištění stát. Kdo se po ukončení pracovního poměru neregistruje na úřadu práce, ten si sám musí platit zdravotní pojištění jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Zdravotní pojištění v těchto případech činí 13,5 % z minimální mzdy, tedy 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč). Zdravotní pojištění musí občané v takových případech platit, přestože nemají žádné vlastní příjmy.

Praktický příklad

Paní Kučerová ukončila pracovní poměr ke konci května. Do nové práce nastoupí 1. července. Po celý měsíc byla paní Kučerová vedena jako OBZP. I když neměla paní Kučerová v měsíci červnu žádné zdanitelné příjmy a žila z úspor, protože se neevidovala na úřadu práce, tak musí za celý červen zaplatit zdravotní pojištění své zdravotní pojišťovně ve výši 1 337 Kč.

2) Práce pouze na dohodu o provedení práce s odměnou do limitu

Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z měsíční odměny neplatí zdravotní pojištění. Občan pracující pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu je však pro účely zdravotního pojištění veden jako OBZP a musí si zdravotní pojištění sám platit.

Praktický příklad

Paní Nováková pracuje pro zaměstnavatele AB na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Žádný další příjem paní Nováková nemá. Protože má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, tak uplatní při výpočtu daně z příjmu slevu na poplatníka. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka neplatí nic na dani z příjmu. Sociální a zdravotní pojištění se do limitu neplatí. Čistá odměna je tedy rovněž 10 000 Kč. Paní Nováková je však v registru své zdravotní pojištění vedena jako OBZP a musí měsíčně platit 1 337 Kč.

3) Práce na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než minimální mzda

Měsíční minimální mzda v roce 2016 činí 9 900 Kč. Jedná se však o minimální mzdu při práci na plný úvazek. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mohou mít měsíční hrubou mzdu nižší. Zdravotní pojišťovna však musí za každého zaměstnance obdržet měsíčně vždy alespoň 1 337 Kč. V případě, že má zaměstnanec pracující pouze na zkrácený úvazek, který není současně státním pojištěncem (např. student, penzista, žena na rodičovské dovolené), hrubou mzdu nižší než 9 900 Kč, tak doplácí částku do 1 337 Kč a zaměstnavatel odvádí na zdravotním standardních 9 %.

Praktický příklad

Paní Veselá pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 9 100 Kč. Paní Veselá není státním pojištěncem. Zaměstnavatel za paní Veselou zaplatí na zdravotním pojištění 819 Kč (9 100 Kč x 9 %) a paní Veselá zaplatí na zdravotním pojištění 518 Kč (1 337 Kč - 819 Kč). Efektivní sazba zdravotního pojištění placeného paní Veselou je tedy 5,7 % (518 Kč: 9 100 Kč), což je více než standardní sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem.

4) Živnostník s nízkým ziskem

Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní činnost vypočítávají zdravotní pojištění za celý rok z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem přitom je polovina daňového základu. Když je však skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se zdravotní pojištění vypočítává z minimálního vyměřovacího základu. Pro celý rok 2016 je minimální vyměřovací základ 162 036 Kč.

Praktický příklad

Živnostnice paní Malá vykonává po celý rok 2016 hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk za rok 2016 činí 198 240 Kč. Skutečný vyměřovací základ paní Malé je tedy 99 120 Kč (198 240 Kč x 50 %). Zdravotní pojištění se vypočítá z minimálního vyměřovacího základu 162 036 Kč, který je vyšší než skutečný vyměřovací základ. Zdravotní pojištění za rok 2016 činí 21 875 Kč (13,5 % z 162 036 Kč).

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ