Nizozemci pracují méně než 30 hodin týdně

Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. Ve více než polovině evropských zemích pracují zaměstnanci méně než 40 hodin týdně, v Nizozemí pracují občané v průměru dokonce méně než 30 hodin (důvodem je časté využívání zkrácených pracovních úvazků). Nizozemci jsou však velice kvalifikovaní a vzdělaní zaměstnanci, více než polovina jich pracuje v náročných high-tech oborech. Země není tak úzce svázána s průmyslem jako většina evropských zemích, a proto i v době světové krize je zde nejnižší nezaměstnanosti v EU – 2,7 %. Evropané pracují méně než např. občané v Japonsku či Jižní Koreji, kde činí pracovní týden více než 44 hodin. Zákonem stanovená týdenní pracovní doba je ve většině členských zemí Evropské unie 40 hodin, v některých zemích však činí pracovní doba podstatně méně (Francie 35 hodin, Dánsko 37 hodin, Belgie 38 hodin).

Belgie – nejvyšší produktivita práce

Pro porovnání hodinové produktivity práce unie je jako výchozí hodnota použita produktivita práce v původních 15 členských zemích EU. Nejvyšší hodinová produktivita práce je v Belgii, kde je dokonce čtyřnásobně vyšší než v Bulharsku. Následuje Francie, Nizozemí a Německo. Naopak nejnižší produktivita práce je východní Evropě, na Slovensku však v posledních letech výrazně stoupla a je vyšší než v Česku. Slovensko těží ze svých reforem a přílivu zahraničních investic. Nejvyšší produktivitu práce ve východní Evropě totiž mají společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastí. V současné době je slovenská ekonomika v nejlepší kondici ze všech členských zemí Evropské unie. Další informace o evropských ekonomikách najdete v článku Jak „šlapou“ evropské ekonomiky?

Vyšší produktivita práce – vyšší mzdy

Ve všech členských zemích EU je samozřejmě spojitost mezi vývojem mezd a produktivitou práce. V zemích s vysokou produktivitou práce, jsou i nejvyšší výdělky. Stejná situace je i v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Země s nízkou produktivitou práce si nemohou dovolit vysoké mzdy, nebyly by konkurenceschopné. Nejvyšší průměrná mzda z uvedených zemí je v Dánsku, Německu, Nizozemí, Velké Británii a Belgii (přes 39 tisíc hrubého euro za rok). Jiným pohledem na průměrnou mzdu se zabývá článek Kde se za průměrnou mzdu žije nejlépe?

Obliba zkrácený úvazků roste

Nejkratší pracovní týden je v Nizozemí, kde 45 % občanů pracuje na zkrácený úvazek. Velmi oblíbená je práce na zkrácený pracovní úvazek ještě ve Velké Británii (26 %), Švédsku (24 %), Dánsku a Rakousku (22 %). Nejméně je práce na zkrácený pracovní úvazek využívána ve východoevropských zemích. V Česku pracuje na zkrácený pracovní úvazek cca. 3 % zaměstnanců. Tento typ zaměstnaneckého poměru využívají rády především ženy. Pro mladé maminky je to jedna z možností, jak být s dítětem a současně zůstat v kontaktu ve firmě a neztratit zkušenosti. Nejsou ničím neobvyklým pouze 20 hodinové týdny. Dle zákoníků práce jednotlivých členských zemí nesmí práce na zkrácený pracovní úvazek ovlivňovat možnost pracovní kariéry. Zkrácené pracovní úvazky jsou v posledních letech díky jednoduché administrativě oblíbené i u zaměstnavatelů. Zaměstnanci pracující na zkrácený pracovní úvazek mají vyšší produktivitu práce. Pracují sice denně méně hodin, zato ale s chutí, vyšší soustředěností a přesností.

Trend – práce z domova

Přibývá počet evropských zaměstnavatelů, kteří umožňují svým zaměstnancům pracovat z domova, pokud jim to samozřejmě jejich profese umožňuje. Díky moderním technologiím a internetu není vzdálenost u mnoha profesí žádný problém. Výhody z takové práce plynou jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele. Spokojený zaměstnanec totiž podává podstatně vyšší výkony, je inovativní a pro firmu nesmírně cenný. Současně firma šetří místo a náklady na provoz kanceláří, které rozhodně nejsou zanedbatelné.

Tabulka: Produktivita práce v Evropě

Zdroj: Hans Boeckler Stiftung, Boecklerimpuls Nr. 20/2008