Kolik stojí evropské zaměstnavatele hodina práce?

26.02.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Pro mnoho evropských zaměstnavatelů jsou mzdové náklady nejvýznamnější nákladovou položkou a každé zvýšení či snížení mezd je ve „výsledovce“ znát.

Při světovém porovnání jsou mzdové náklady v Evropě vysoké. Hlavními důvody jsou: vysoké průměrné mzdy a vysoké povinné odvody zaměstnavatelů. Kolik stojí hodina práce české zaměstnavatele a jak je to v ostatních evropských zemích?


Dánsko – hodina práce stojí 35 euro!


České zaměstnavatele stála v průměru hodina práce zaměstnance za rok 2007 částku 8,10 euro, což je o 10,2 % více než v roce 2006 a nejvíce ze všech východoevropských zemí. Cena práce v Česku je v současnosti téměř tak drahá jako např. v Portugalsku. Nejvíce stojí hodina práce zaměstnance zaměstnavatele v Dánsku (dokonce 35 euro), Švédsku (33,40 euro), Belgii (33,10 euro), Lucembursku (32,70 euro) a Francii (31,90 euro). Nejméně stojí hodina práce zaměstnavatele v Bulharsku (2,10 euro) a Rumunsku (3,90 euro). Za celou Evropskou unii se cena práce pro zaměstnavatele zdražila v roce 2007 o 3,4 % oproti roku 2006. Nejvíce rostla cena práce v Rumunsku (o 30,4 %) a Lotyšsku (o 29,5 %). Hlavním důvodem pro zvýšení cenu práce ve východní Evropě však bylo posilování domácí měny vůči euru. Dalším důležitým ukazatelem je minimální mzda. O ní se dočtete v článku Minimální mzda ve světě.


Evropa – cena práce je vysoká


Renomované celosvětové společnosti „ze západu“ zakládají a rozšiřují své pobočky v atraktivních lokalitách pro jejich činnost – tj. tam, kde budou blízko svým zákazníkům a tam, kde jsou schopni vyrobit jejich zboží s požadovanou kvalitou a co nejlevněji. Samozřejmě nejatraktivnější jsou trhy v Číně a Indii - obrovské trhy s netušenými možnostmi (lze zde čerpat zvýhodněné daňové podmínky a cena práce je velmi nízká). Dalšími oblíbenými lokalitami jsou Malajsie a Vietnam. Pozadu nezůstává však ani východní Evropa, kde došlo v posledních letech k výraznému snížení daňové zátěže a mnoho východoevropských zemí zavedlo např. rovnou daň a poskytovalo zahraničním společnostem různé investiční pobídky. O zemích z pohledu ekonomické svobody více v článku Největší ekonomická svoboda? Hongkong a Singapur!. Východní Evropa je však ve srovnání s asijskými zeměmi poměrně drahá (mzdové náklady zde rostou nejrychleji v EU). Lákává je však pro technologicky náročnější obory, pro které má schopné zaměstnance. Velikou výhodou je i fungující podnikatelské prostředí a harmonizovaná legislativa s Evropskou unií. Nejdražší je výroba v západní Evropě, kde domácí firmy musí mít vysokou přidanou hodnotu, chtějí-li uspět na světových trzích. Daří se jim to především díky kvalifikovaných zaměstnancům a vysoké produktivitě práce.


Cenu práce nejvíce „zdražuje“ sociální pojištění


Nejvíce cenu práce v Evropské unii „zdražuje“ sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Pod pojmem sociální pojištění jsou zahrnuty všechny pojistné odvody v zemi (např. sociální, zdravotní a nemocenské pojištění – v každé zemi je to jinak). Např. v Česku odvedou od letošního roku zaměstnavatelé za své zaměstnance na zdravotním pojištění 9 % a na sociálním pojištění 25 % (ještě v roce 2008 to bylo 26 %). V souhrnu to je 34 %. Zvýší-li v Česku tedy zaměstnavatel svému zaměstnanci hrubou mzdu o 1 000 Kč, zvýší se mu mzdové náklady o 1 340 Kč! Odvody na pojistném (myšleno sociální a zdravotní pojištění dohromady) jsou vyšší než v Česku pouze ve Francii, Polsku a Maďarsku. Obdobná výše pojištění je ještě v Německu, Belgii, Řecku a Itálii. V ostatních zemích je nižší, nejnižší sazby pojistné v EU jsou v Irsku a ve Velké Británii, a to více než dvojnásobně v porovnání s Českem. Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké (např. na Novém Zélandu činí 1,2 % a v Austrálii 6 %). Jednotlivé členské země Evropské unie poskytují svým občanům propracovanou sociální síť. Mnoho Evropanů si to ovšem vůbec nepřipouští! Všechny členské mimoevropské země OECD (Austrálie, Japonsko, Kanada, USA, Korea a Nový Zéland) mají podstatně nižší výdaje sociální povahy. Spousta státních dávek není vůbec zavedena a celý sociální systém je jednodušší, současně je celkové daňové zatížení v zemi nižší a cena práce levnější. Mzda je jedním z faktorů inflace. Jaká byla v roce 2008 inflace, se dočtete v článku EU: inflace v roce 2008 byla vysoká.


Tabulka: Náklady zaměstnavatele na hodinu práce v EU
(v euro, průměrná hodnota za celý rok 2007)

Země Soukromý sektor (v euro za hodinu) Zvýšení oproti roku 2006 (v %)
Dánsko 35,00 3,6
Švédsko 33,40 3,5
Belgie 33,10 3,7
Lucembursko 32,70 1,9
Francie 31,90 3,3
Nizozemí 29,20 2,5
Německo 29,10 1,0
Rakousko 28,50 3,2
Finsko 28,30 3,0
Velká Británie 27,90 4,9
Irsko 25,50 -
Itálie 24,50 -
EU 27 22,80 3,4
Španělsko 18,30 4,2
Řecko 16,70 -
Kypr 14,50 5,5
Slovinsko 12,50 5,4
Portugalsko 11,10 4,0
Malta 9,80 1,2
Česko 8,10 10,2
Maďarsko 7,70 15,2
Estonsko 7,00 20,2
Polsko 6,70 14,5
Slovensko 6,40 18,6
Litva 5,20 20,9
Lotyšsko 4,80 29,5
Rumunsko 3,90 30,4
Bulharsko 2,10 16,9

Zdroj: Berechnungen von Destatis auf Basis von Eurostat, Online-Datenbank

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU