Jak podporují státy mladé rodiny?

Význam rodinné politiky se zvyšuje ve všech zemích. Vykazovaná porodnost je v evropských zemích velmi nízká, např. v Itálii a Německu pouze 8,2 porodů na 1000 obyvatel za rok. Česko si nestojí o mnoho lépe (pouze 8,8 porodů na 1000 obyvatel za rok). Nejlépe je na tom z členských zemí Evropské unie Irsko (14,2 porodů na 1000 obyvatel za rok), což však při celosvětovém porovnání stačí až na 149. místo. Jednotlivé státy se snaží zlepšenými sociálními podmínkami tento trend zvrátit. Zvyšují se přídavky na děti, porodné a snižuje se celková daňové zátěž pro rodiny s dětmi. Za posledních deset let vzrostly celkové rodinné dávky v zemích EU o více než 35 %.

Proč porodnost klesá?

Členské země EU prochází demografickými změnami. Dětí se rodí méně a zvyšuje se očekávaná délka života. Mladí Evropané nemají děti, protože v mnoha případech preferují kariéru. Současně roste počet mladých rodin pouze s jedním dítětem. Mnoho mladých rodin, aby zabezpečilo svému potomkovi bezstarostné dětství, tak má pouze jedno dítě. Pro zachování čisté reprodukce je přitom potřeba 2,1 dítěte na každou ženu. Zabezpečení finančního chodu rodiny v Evropě jsou značné. Po dobu, kdy je žena na mateřské či rodičovské dovolené výrazně klesá příjem rodiny, současně se zvyšují výdaje (plenky, sunar, lékař, dětské oblečení a dětská kosmetika…). Z tohoto důvodu jsou mladé rodiny s malými dětmi spolu s penzisty nejvíce ohroženi evropskou chudobou. Za chudou rodinu se považuje každá rodina, jejíž příjem je nižší než 60 % mediánu příjmy rodiny. Peněžitou pomoc v mateřství srovnáváme v článku Peněžitá pomoc v mateřství v EU.

Jaké jsou způsoby podpory mladých rodin?

Mezi nejčastější formy finanční podpory rodin s dětma patří daňové zvýhodnění, kdy rodiče s dětmi platí nižší daně než bezdětní občané (více o srovnání daňové zátěže v článku Daňová „mizérie“ ve světě). Dalšími finančními impulsy jsou např. přídavky na děti, porodné, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek. Další finanční prostředku na podporu rodin proudí na vybudování školek, škol a dalších zařízení pro děti, včetně sportovních hřišť… Zvýhodnění rodin s dětmi oproti bezdětným rodinám je naprosto v pořádku. Vždyť i bezdětní občané budou v budoucnu pobírat různá finanční plnění, které budou financována především z daní a odvodů mladší generace (např. státní penze, podpora v nezaměstnanosti či lékařská péče).

Lucembursko – nejvyšší finanční podpora rodin s dětmi

Výdaje na podporu rodin s dětmi jsou nejvyšší v Lucembursku, kde jsou nejvyšší přídavky na děti či porodné. Další podpora míří na podporu zařízení pro děti. V průměru tak činí státní výdaje na rodinnou politiku v Lucembursku 2 430 euro na jednoho obyvatele. Následuje s velkým odstupem Dánsko (1 505 euro) a Irsko (1 037 euro). Česko si při porovnání jednotlivých evropských zemí stojí poměrně dobře (151 euro). Při zohlednění kupní síly by Česko přeskočilo několik západoevropských zemí. Důležité je rovněž, jakým způsobem jsou peníze využity, zda míří přímo konkrétním rodinám či pro veřejné služby pro rodiny.

Jaké výhody mohou čerpat rodiče v Lucembursku?

• výše porodného činí 1 741 euro (nejvíce ze všech zemí EU)
• výše přídavků na 1 dítě činí 186 euro měsíčně (nejvíce ze všech zemí EU)
• rozdíl ve zdanění bezdětného občana a občana majícího 2 děti činí 17 % (nejvíce ze všech zemí EU)

Přestože je finanční podpora mladých rodin v Lucembursku nejvyšší, žije 14 % mladých rodin s dvěma dětmi v evropské chudobě. Důvodem jsou velmi vysoké průměrné mzdy v zemi. Kdy pracující občané za průměrnou mzdu jsou na tom podstatně lépe než nepracující občané (i při štědrých státních dávkách a transferech).

Nejméně „chudých“ rodin je v Dánsku

Dánsko je zemí, kde výše státních dávek určených mladým rodinám s dětmi v porovnání s průměrnou mzdou, je nejštědřejší. Z tohoto důvodu je zde nejméně rodin ohroženo evropskou chudobou (pouhé 4 %). Následuje Nizozemí, Finsko a Švédsko (5 %). Situace mladých rodin v Česku je rovněž velmi dobrá a po obdržení státních dávek je pouze 8 % rodin „chudých“. Nejhorší situace je v Itálii (23 %), Španělsku a Řecku (22 %).

Tabulka: Počet „chudých“ rodiny s dvěma dětmi a výdaje státu na rodinnou politiku

Zdroj: Statistisches Bundesamt Deutschland, Im Blickpunkt: Jugend und Familie in Europa 2009