OECD: Kde nejvíce stouply mzdy v posledních letech?

24.07.2013 | , Finance.cz
DANĚ


Životní úroveň občanů pracujících za průměrnou mzdu v paritě kupní síly se v letech 2007 až 2012 nejvíce zvýšila z členských zemí OECD v Chile, Švýcarsku a Islandu. Jak si žijeme za průměrnou mzdu v Česku v posledních pěti letech?

Porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly má vyšší vypovídací schopnost než porovnání pouze nominální průměrné mzdy. Důvodem je skutečnost, že průměrná mzda v paritě kupní síly zohledňuje rozdílné životní náklady (ceny zboží a služeb) v jednotlivých členských zemích OECD.

Rozdíl v životní úrovni je nižší než se zdá

Mzdové rozdíly při porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly jsou nižší než při porovnání pouze nominálních hrubých mezd. Důvodem je skutečnost, že ve Švýcarsku nebo Norsku je citelně dráž než ve východoevropských zemích nebo Chile a Mexiku. Každodenní nutné výdaje (bydlení, doprava, jídlo) jsou zkrátka různě vysoké. Životní úroveň v členských zemích OECD s nižšími průměrnými mzdami je nižší než by se při porovnání pouze nominálních průměrných mezd zdálo.

Za rok 2012 hraje prim Švýcarsko

Desítku zemí s nejvyšší průměrnou roční mzdou v paritě kupní síly (PPP dolarech) za rok 2012 tvoří: Švýcarsko (61 048), Německo (56 058), Nizozemí (55 640), Norsko (55 350), Lucembursko (54 211), Belgie (53 047), Velká Británie (52 720), Dánsko (49 887), Austrálie (48 199) a Rakousko (48 187).

Průměrná mzda v paritě kupní síly (PPP dolarech) byla za uplynulý rok nejnižší v Mexiku (11 262), Chile (15 666), Slovensku (18 511), Estonsku (19 866), Polsku (20 591), Maďarsku (20 875), Česku (21 793), Portugalsku (25 341), Turecku (25 395) a Slovinsku (26 793).

V roce 2007 byly nejvyšší mzdy ve Velké Británii

Za rok 2007 byla nejvyšší roční průměrná mzda v paritě kupní síly (PPP dolarech) v těchto deseti zemích: Velká Británie (51 505), Nizozemí (49 018), Lucembursko (48 991), Německo (48 552), Norsko (47 997), Švýcarsko (46 810), Belgie (43 623), Rakousko (43 593), Dánsko (42 095) a Korea (41 956).

Průměrná mzda v paritě kupní síly (PPP dolarech) byla v roce 2007 nejnižší v Chile (10 361), Mexiku (10 512), Slovensku (14 665), Estonsku (16 121), Maďarsku (16 430), Polsku (17 533), Česku (17 992), Turecku (19 961), Řecku (23 031), Slovinsku (23 257).

Kde nejvíce stoupla průměrná mzda?

V přiložené tabulce máme členské země OECD seřazeny dle růstu průměrné mzdy v paritě kupní síly (v %) v letech 2007 až 2012. V uvedeném období nejvíce stoupla průměrná mzda v paritě kupní síly v Chile (o 51,2 %), Švýcarsku (o 30,4 %), Islandu (o 27,5 %), Turecku (o 27,2 %), Maďarsku (o 27,1 %), Slovensku (o 26,2 %) a Austrálii (o 25,9 %). Ve dvou zemích (Irsku a Izraeli) průměrná mzda v paritě kupní síly dokonce poklesla.

Kupní síla českých mezd se neustále zvyšuje. Během ekonomické krize patřilo Česko mezi země, kde hodnota průměrné mzdy stoupala. I když má v Česku, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, průměrnou mzdu čím dál méně lidí, zvyšuje se její kupní síla.

Kupní síla průměrné mzdy v Česku je vyšší než v ostatních východoevropských zemích. Současně se snižuje rozdíl oproti Španělsku, Portugalsku nebo Itálii.

Ekonomika Chile je na vzestupu

Nejvyšší růst průměrné mzdy v paritě kupní síly právě v Chile jenom dokazuje, že domácí ekonomika je v dobré kondici. Národní hospodářství těží z provedených reforem v posledních letech. Chile je liberální, demokratická a svobodná země, která je velmi dobře hodnocena mezinárodními analytickými společnostmi. Chile je i atraktivní pro zahraniční investory, protože domácí liberální vláda se orientuje na zahraniční investice a ekonomické prostředí je stabilní. Chile se může pochlubit nízkou nezaměstnaností, inflací i zadlužením (veřejný dluh činí pouze 11 % k HDP). Velmi nízké je i daňové zatížení, které je v Chile spolu s Mexikem, nejnižší z členských zemí OECD.

Vývoj průměrné mzdy v paritě kupní síly v letech 2007 až 2012 (v zemích OECD, v PPP dolarech)

Země

2012

2007

Změna

(v %)

Země

2012

2007

Změna

 (v %)

Chile

15 666

10 361

51,2%

Polsko

20 591

17 533

17,4%

Švýcarsko

61 048

46 810

30,4%

Finsko

44 148

37 831

16,7%

Island

42 761

33 551

27,5%

Německo

56 058

48 552

15,5%

Turecko

25 395

19 961

27,2%

Norsko

55 350

47 997

15,3%

Maďarsko

20 875

16 430

27,1%

Slovinsko

26 793

23 257

15,2%

Slovensko

18 511

14 665

26,2%

Švédsko

43 685

37 935

15,2%

Austrálie

48 199

38 280

25,9%

Nizozemí

55 640

49 018

13,5%

Řecko

28 846

23 031

25,2%

Korea

47 242

41 956

12,6%

Estonsko

19 866

16 121

23,2%

Kanada

38 291

34 306

11,6%

Belgie

53 047

43 623

21,6%

Japonsko

46 086

41 544

10,9%

ČR

21 793

17 992

21,1%

Lucembursko

54 211

48 991

10,7%

USA

47 650

39 481

20,7%

Rakousko

48 187

43 593

10,5%

Španělsko

36 162

30 207

19,7%

Mexiko

11 262

10 512

7,1%

Nový Zéland

33 528

28 026

19,6%

Portugalsko

25 341

24 403

3,8%

Francie

42 494

35 575

19,4%

Velká Británie

52 720

51 505

2,4%

Dánsko

49 887

42 095

18,5%

Izrael

29 531

30 011

-1,6%

Itálie

36 563

30 887

18,4%

Irsko

39 042

41 219

-5,3%

 

Pramen: OECD, Tax Database, Taxation of Wage Income (Table I. 7)

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ