Slovensko usnadní zaměstnávání cizinců v desítkách profesí

Slovenský parlament v únoru schválil zákon o zjednodušení podmínek pro příchod pracovníků z takzvaných třetích zemí na Slovensko za předpokladu, že budou zaměstnáni v regionech s mírou nezaměstnanosti nižší než pět procent a že jde o nedostatkovou profesi.

Nová pravidla se týkají hlavně zaměstnavatelů na západním Slovensku, kde se nezaměstnanost dlouhodobě pohybuje pod celostátním průměrem. Například v Bratislavě a okolí budou moci firmy podle seznamu ústředí práce jednodušeji zaměstnat cizince v 70 různých profesích. Kromě dělnických pozic ve strojírenském, automobilovém a elektrotechnickém průmyslu jde například o lékaře, pracovníky ve stavebnictví a řidiče kamionů, trolejbusů či autobusů.

Pro otevření slovenského pracovního trhu se dříve vyslovili i zástupci automobilového průmyslu. Odvětví výroby vozidel a součástek je hlavním tahounem ekonomiky Slovenska, které si drží pozici největšího výrobce aut na světě v přepočtu na obyvatele.

Na konci dubna bylo v pětimilionové zemi pod Tatrami zaměstnáno 53.690 cizinců. Z toho většinu tvořili občané jiných zemí EU, kteří nemusejí na Slovensku žádat o pracovní povolení. Ze států mimo EU na Slovensku pracují hlavně Srbové a Ukrajinci.

Míra nezaměstnanosti na Slovensku letos v květnu klesla na 5,37 procenta, což je minimum v novodobé historii země. Úřady práce evidovaly u zaměstnavatelů téměř 81.000 volných pracovních míst. V minulosti, kdy byla vysoká nezaměstnanost jedním z největších ekonomických problémů Slovenska, odjely tisíce Slováků za prací do zahraničí, někteří zamířili i do České republiky.

S nedostatkem kvalifikované pracovní síly se potýká i Česko, které má dlouhodobě nižší míru nezaměstnanosti a naopak vyšší průměrnou mzdu než Slovensko. Česká vláda minulý týden rozhodla, že v programu Režim Srbsko, který usnadňuje zaměstnávání cizinců v ČR, bude 3000 pracovních míst ročně. Zvláštní režim pro vyřizování pracovních karet už má Česká republika s Ukrajinou, Filipínami či Mongolskem.