Superdávka startuje: Spočítejte si její výši v naší kalkulačce

01.10.2025 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


perex-img Zdroj: Shutterstock

Od 1. října 2025 startuje takzvaná superdávka. Nová jednotná dávka státní sociální pomoci nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Zjistěte, zda na ni máte nárok a kolik byste mohli dostat.

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

O dávky podle staré úpravy mohli klienti žádat naposledy 30. září 2025. Od 1. října lze žádat už jenom o dávku státní sociální pomoci (DSSP). Tato dávka nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Nová dávka státní sociální pomoci (tzv. superdávka) zahrnuje 4 složky: bydlení, živobytí, bonus na dítě a pracovní bonus.

Papírová žádost o superdávku neexistuje, vše probíhá online

Žádost o superdávku lze podat pouze online prostřednictvím aplikace Jenda nebo pomocí asistovaného podání na pobočce Úřadu práce. Žádný offline formulář pro žádost o superdávku neexistuje, což pro redakci Finance.cz potvrdila i Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí Úřadu práce. „Žádosti o superdávku se budou vyplňovat primárně online v Klientské zóně Jenda na webu nebo v mobilní aplikaci Jenda, do které se dají také nahrávat soubory nebo dokumenty vyfotografovat přímo z telefonu. Pokud někdo bude zvažovat asistované podání osobně přímo na pobočce úřadu práce, bude vyplňovat obdobné informace rovnou u přepážky s pracovníkem přímo do počítače. V takovém případě je klíčové si přinést všechny dokumenty, které budou potřebovat vzhledem ke své individuální situaci.”

Některé formuláře však bude třeba k žádosti o superdávku doložit. Jedná se například o udělení souhlasu ostatních členů domácnosti, který potvrzuje, že žadatel může podávat žádost za celou domácnost. Dále při osobní návštěvě bude žadatel potřebovat doklad totožnosti a rodná čísla všech členů domácnosti. Další dokumenty žadatel dokládá dle individuální situace v rodině.

Pro projití majetkovým testem je třeba doložit čestné prohlášení za všechny členy domácnosti, které bude obsahovat:

  • orientační výši průměrného měsíčního příjmu celé vaší domácnosti (všech členů domácnosti dohromady),

  • počet vlastněných nemovitostí k bydlení,

  • počet vlastněných osobních automobilů a

  • přibližnou výši finančních úspor všech členů domácnosti (dohromady za všechny bankovní účty i v hotovosti).

K prohlášení nebude třeba nic dokládat, úřad práce si data ověří z dostupných registrů. Tyto údaje úřadu práce budou sloužit k tomu, aby rozhodl, zda na dávku státní sociální pomoci máte nárok. Pro přiznání DSSP je totiž nutné projít tzv. majetkovým testem, který se skládá z několika částí.  

Kalkulačka pro výpočet superdávky

 

Majetkový test

Majetkový test sleduje vaši finanční situaci a počet nemovitostí a motorových vozidel ve vašem vlastnictví a spoluvlastnictví.

Test nemovitostní

Na novou dávku státní sociální pomoci nemá nárok domácnost, pokud některý její posuzovaný člen v období 12 měsíců před podáním žádosti vlastnil (spoluvlastnil) stavbu určenou k bydlení. Do této kategorie spadá i bytová jednotka nebo rekreační objekt.

Nemovitostní test ale obsahuje výjimky. Jestliže domácnost danou nemovitost skutečně využívá k vlastnímu bydlení, podmínku splňuje. Stát zároveň toleruje ještě jednu další nemovitost určenou k bydlení nebo rekreaci, a to po dobu tří let od podání žádosti či od okamžiku jejího nabytí.

Příklad: Domácnost vlastní rodinný dům, ve kterém bydlí, a navíc ještě jeden byt. I v tomto případě projde nemovitostním testem – a to po dobu tří let.

Test motorových vozidel

Do majetkového testu se dále zahrnují motorová vozidla. Každý plnoletý člen domácnosti může vlastnit jedno dvoustopé vozidlo (osobní či nákladní automobil), nejvýše však dvě vozidla na celou domácnost.

Test finančních prostředků

Poslední součástí testu je kontrola finančních prostředků, a to jak na bankovních účtech, tak v hotovosti. Maximální povolená částka, kterou může domácnost vlastnit, se odvíjí od počtu jejích členů. Stát bude do finančních prostředků započítávat nejen ty na běžných účtech, ale také finance na spořících účtech, na termínovaných vkladech u tuzemských i zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev a u institucí elektronických peněz. 

Za finanční prostředky se nebudou pro účely dávky považovat finanční produkty podporované státem (např. stavební či důchodové spoření). 

Maximální limity povolených finančních prostředků

Počet členů domácnosti

Maximální limity povolených finančních prostředků

1 člen

max. 200 000 Kč

2 členové

max. 250 000 Kč

3 členové

max. 300 000 Kč

4 členové

max. 350 000 Kč

5 členů a více

max. 400 000 Kč

 

Čtyři složky dávky

Jak jsme již zmínili v úvodu článku, tak se superdávka skládá ze 4 složek: bydlení, živobytí, bonusu na dítě a pracovního bonusu. Pro přiznání nároků na některou ze složek musí žadatel splnit dané podmínky.

Složka bydlení

  • Slouží jako příspěvek na zaplacení nájmu a energií.

  • Vzniká, když náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmu domácnosti, ale zároveň nejsou vyšší než stanovený limit uznatelných nákladů.

  • Uznatelné náklady na bydlení se skládají z nájemného a energetického paušálu, pokud jde o rodinu s příjmem ve výši 1,43násobku životního minima domácnosti a vyšším. Jestliže jde o domácnost s příjmem nižším než 1,43 násobek životního minima, nevyužije se energetický paušál, ale započítají se skutečné náklady na bydlení. Skutečné náklady se však započítají maximálně do výše 1,2násobku energetického paušálu.

  • Nájemné se započítává maximálně do výše stanoveného normativu. Tyto normativy určuje sdělení MPSV č. 342/2025 Sb. Jestliže jde o nebytové prostory (nezkolaudované k účelu bydlení) počítá se pouze 80 % ze stanoveného normativu. Zranitelné osoby mají normativy vyšší.

  • Podmínkou je právní důvod k bydlení (např. vlastnictví, nájemní či podnájemní smlouva).

Energetický paušál je stanoven v této výši:

Běžná domácnost

Počet členů v rodině

Zranitelná domácnost

Počet členů v rodině

880 Kč

jednočlenná domácnost

1310 Kč

jednočlenná domácnost

1240 Kč

dvoučlenná domácnost

1770 Kč

dvoučlenná domácnost

600 Kč

tříčlenná domácnost

2230 Kč

tříčlenná domácnost

1710 Kč

čtyřčlenná domácnost

2370 Kč

čtyřčlenná domácnost

1820 Kč 

pětičlenná a vícečlenná domácnost

2380 Kč

pětičlenná a vícečlenná domácnost

Výše normativního nájemného pro rok 2025

Výši normativního nájemného pro DSSP vláda razantně snížila oproti “staré” verzi, která se využívala při výpočtu příspěvku na bydlení. Z toho důvodu řada domácností na složku bydlení ani nedosáhne. Normativní nájemné stanovuje MPSV zvlášť pro “běžné” domácnosti a zvlášť pro zranitelné domácnosti, které mají normativy vyšší.

Normativy pro běžné domácnosti od 1. října 2025

Domácnost

Obec do 69999 obyvatel

Obec s alespoň 70000 obyvateli

Praha a Brno

Jednočlenná

6000 Kč

7489 Kč

10500 Kč

Dvoučlenná

7500 Kč

8700 Kč

12500 Kč

Tříčlenná

8453 Kč

9745 Kč

14000 Kč

Čtyřčlenná

9000 Kč

9892 Kč

15000 Kč

Pěti nebo vícečlenná

9000 Kč

9406 Kč

14500 Kč

Normativy pro domácnosti, jejíž všichni členové domácnosti jsou zranitelnými osobami

Domácnost

Obec do 69999 obyvatel

Obec s alespoň 70000 obyvateli

Praha a Brno

Jednočlenná

8140 Kč

9755 Kč

13500 Kč

Dvoučlenná

9961 Kč

11011 Kč

15000 Kč

Tříčlenná

10813 Kč

12369 Kč

17000 Kč

Čtyřčlenná

11500 Kč

12576 Kč

18100 Kč

Pěti nebo vícečlenná

11900 Kč

12000 Kč

18500 Kč

 

Složka živobytí

  • Nárok mají jen domácnosti s příjmem nižším než 1,43násobek životního minima.

  • Přispívá na základní potřeby – jídlo, oblečení, hygienu.

  • Nejprve se spočítají náklady na životní potřeby celé rodiny. Pro běžnou dospělou osobu jsou náklady ve výši existenční minima. Pro nezaopatřené dítě, osobu ve III. stupni invalidního důchodu nebo osobu nad 68 let jsou náklady na životní potřeby ve výši životního minima.

  • Z příjmu rodiny se odečte 30 %. Výše podpory se pak rovná rozdílu mezi náklady a tímto sníženým příjmem.

  • Úřad práce pomáhá dospělým členům domácnosti najít práci – například nabídkou rekvalifikace nebo jiných opatření, která zlepší jejich situaci.

  • Pracovní aktivita se nevyžaduje u zranitelných osob.

 

Bonus na dítě

  • Přispívá na náklady spojené s péčí o nezaopatřené děti.

  • Nárok na bonus na dítě získají rodiny s příjmem do 4násobku životního minima.

  • Rodina s příjmem do 1,43násobku životního minima získá 500 Kč za každé dítě, rodina s příjmem mezi 1,43 – 3násobkem životního minima získá za každé dítě 1000 Kč. U rodin s příjeme mezi 3 a 4násobkem životního minima se částka ve výši 1000 Kč na dítě postupně snižuje. 

  • Podmínkou je, aby děti chodily do školy a dospělí členové domácnosti pracovali.

 

Pracovní bonus

  • Finančně odměňuje rodiny, kde alespoň jeden člen pracuje.

  • V případě, že má domácnost příjem do 1,6násobku částky životního minima, činí pracovní bonus 40 % z příjmu posuzovaných členů domácnosti. Pokud je příjem rodiny vyšší než 1,6 násobek životního minima je výpočet složitější. Porovnává se rozdíl mezi příjmem rodiny a 1,6× životního minima. Bonus se postupně snižuje, protože čím víc vydělává, tím méně bonusu dostane.

  • Cílem je podpořit snahu zlepšit si situaci vlastní prací.

  • Do výpočtu se počítají i příjmy z rodičovského příspěvku.

Některé osoby mají ztížené podmínky na pracovním trhu, proto se řadí do tzv. zranitelných osob. U takových osob není například podmínkou pracovní aktivita pro vznik nároku na dávku. Rodina je tak zvýhodňována ve složce bydlení, ale i ve složce bonusu na dítě.

Mezi tzv. zranitelné osoby patří:

  • osoba starší 68 let, 

  • poživatel starobního důchodu, 

  • osoba invalidní ve druhém nebo třetím stupni, 

  • osoba pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, 

  • rodič pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let věku, 

  • osoba osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo osoba osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo vyšším, a to pokud v žádosti o příspěvek na péči byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc, 

  • poživatel příspěvku na péči ve stupni II. nebo vyšším, 

  • nezaopatřené dítě, 

  • pozůstalý/á manžel/ka nebo partner/ka, a to po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy manžel/ka nebo partner/ka zemřel/a. 

Pro zachování současných dávek až do dubna 2026, musí stávající klienti zažádat o superdávku do konce roku 2025

Klienti, kteří pobírají dávky dle “staré” úpravy již nemohou doložit příjmy a náklady na bydlení za 3. čtvrtletí, a to ani tehdy, pokud by se jim to vyplatilo. Současná výše dávek (příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení jim bude vyplácena až do dubna 2026, a to tehdy, když si nejpozději do konce roku 2025 požádají o superdávku. První superdávku stávající klienti obdrží v květnu 2026 (za duben 2026).

Jestliže tak neučinní, budou jim současné dávky vypláceny pouze do 31. prosince 2025. 

Noví žadatelé o superdávku

Těm, kteří dávky před účinností DSSP nepobírali a požádají o ni do konce roku 2025, bude nárok schválen nejpozději do 90 dní. U žádostí podaných od 1. ledna 2026 bude doba pro zpracování 30 dní. Pokud si tedy někdo požádá o DSSP během října a vznikne mu na dávku nárok, může dostat peníze až v lednu příštího roku.

„Pokud charakter žádosti vyžaduje detailnější prošetření, může být správní řízení prodlouženo o 30 dní nad rámec standardní lhůty. Po uplynutí správního řízení a přiznání nároku na dávku bude klientům pravidelně vyplácena dávka státní sociální pomoci,” doplnila pro Finance.cz Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí Úřadu práce.

Tip: Pobočky Úřadu práce prodlouží od 1. října úřední hodiny kvůli nové superdávce

Životní minimum se zvýší až od 1. května 2026

Životní minimum se nebude zvyšovat od 1. října, kdy superdávka startuje, ale až od 1. května 2026. Do této doby se tedy bude vycházet z aktuálních částek životního minima.

Životní minimum pro jednotlivce se od 1. května 2026 má zvýšit ze 4860 Kč na 5500 Kč.

Životní minimum pro osobu, která je posuzovaná jako první v pořadí se má zvýšit z 4470 Kč na 5000 Kč.

Životní minimum pro osobu posuzovanou jako druhou nebo další v pořadí, která od 15 let není nezaopatřeným dítětem, se naopak sníží ze 4040 Kč na 3750 Kč.

Životní minimum pro nezaopatřené děti zůstane i nadále stejné:

  • 2480 Kč pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let.

  • 3050 Kč pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let.

  • 3490 Kč pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let.

Pro více informací o superdávce sledujte webové stránky Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí.


Čtěte také:

Ombudsman pomohl ženě získat mimořádnou okamžitou pomoc na provizi realitní kanceláři

Jak dlouho trvá vyřízení žádosti o starobní důchod a co ovlivní čas rozhodnutí?

Valorizace důchodů 2026: jak se zvýší nejnižší či vysoké důchody? Příklady napoví

Autor článku

Veronika Němcová

Veronika Němcová  

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 10 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY