Všechny články

Citibank v České republice vykázala za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 554,5 miliónu korun. Za celý loňský rok zisk banky dosáhl 205,6 miliónu Kč. ČTK dnes údaje o hospodaření poskytla mluvčí banky Coleen Nelsonová.  Bilanční suma banky dosáhla 54,4 miliardy korun a proti konci loňského roku vzrostla o necelých 300 miliónů. Pproti pololetním výsledkům však klesla téměř o 12 miliard korun. Banka však přes pokles bilanční sumy patří podle tohoto ukazatele mezi osm nejvýznamnějších bank na českém trhu, v letošním roce patří rovněž mezi čtyři nejziskovější banky na trhu.
   

Belgická analytička Nancy Verretová lituje odchodu Josefa Tošovského z čela České národní banky, zároveň však vítá načasování jeho rezignace. Soudí, že prezident Václav Havel by tak mohl stihnout vybrat a jmenovat nového guvernéra na dalších šest let ještě podle starého zákona o ČNB, tedy nezávisle na vládě. "V budoucnu bude podle nového zákona guvernéra a členy bankovní rady navrhovat vláda. Pokud nyní může nového guvernéra vybrat stále ještě prezident podle svých představ, není to zas tak špatná věc," řekla ČTK tato expertka nizozemsko-belgické banky Fortis.  Počítá tedy předem s tím, že zákon vetovaný v pondělí prezidentem bude nakonec schválen Poslaneckou sněmovnou, a to navzdory negativním stanoviskům Evropské komise i Mezinárodního měnového fondu (MMF).
    

Tak hodnotí většina pozorovatelů minulý týden zveřejněné výsledky průzkumu Eurobarometru, z nichž vyplývá, že za necelého půl roku, který uplynul od podobného předchozího průzkumu, klesla u obyvatelstva členských zemí Evropské unie podpora myšlenky rozšíření o země střední a východní Evropy o 5 %, takže dnes je pro přijetí nových členů do Unie jen 38 % obyvatel patnáctky.

V České republice se chystají investovat další italské firmy. Na pozici Itálie v žebříčku zemí podle velikosti investic (dnes 13. místo) to zřejmě mnoho nezmění. Proč?

Po hektickém projednávání poslanecká sněmovna přijala zákon, který novelizuje zákon o dani z příjmů a další daňové i nedaňové zákony. K revoluci v daňové úpravě však nedochází. Asi nejzajímavější schválená změna je připočitatelná položka za neuhrazené dluhy a možnost uplatnění paušální daně.

Výslechem dalších svědků, kteří by měli objasnit postup vlády při prodeji státního podílu Investiční a Poštovní banky (IPB) bance Nomura, bude dnes pokračovat práce sněmovní vyšetřovací komise ke kauze IPB. Druhá fáze výslechů se podle předsedy komise Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) soustředí především na roky 1997 a 1998. Jednání komise se pravděpodobně uskuteční v klidnější atmosféře než počátkem října. Tehdy totiž poslanci ČSSD a Unie svobody hrozili tím, že na říjnové schůzi vyvolají a následně i podpoří odvolání Kalouska z čela komise. Vytýkali mu, že v září zveřejnil dílčí zprávu o dosavadních výsledcích šetření komise i přes nesouhlas Poslanecké sněmovny.
   

Deficit státního rozpočtu se ke konci října letošního roku snížil na 11,3 miliardy korun oproti 17,3 miliardy korun v závěru září. Ve stejném období loňského roku chybělo v rozpočtu 7,4 miliardy korun. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. Příjmy za leden až říjen činily 480,3 miliardy korun a výdaje 491,6 miliardy korun. V samotném říjnu skončil rozpočet přebytkem 6,0 miliardy korun.
   

Česká ekonomika po listopadu 1989 rovná se - až na půlroční přestávku - jedenáct let Josefa Tošovského v čele centrální banky. Není sice tolik na očích jako vláda či poslanci, ale na osud země měl Tošovský a jeho tým mnohdy větší vliv než kdokoli jiný. Češi mohou Tošovskému a jeho lidem děkovat za nízkou inflaci, zároveň však na ně mohou svalovat část odpovědnosti za krachy bank v polovině devadesátých let. Jaká tedy byla éra prvního a zatím jediného guvernéra České národní banky? Za jedenáct let se nahromadilo jak mnoho chvály, tak mnoho kritiky.

Krátký životopis Josefa Tošovského.

Málomluvný, distingovaný ekonom rozhodně není prototypem lídra, který na svou stranu strhává zástupy voličů. Josef Tošovský je středem pozornosti velmi nerad. Není velký řečník. Nemá rád veřejné polemiky s oponenty. Novinářům a jejich otázkám se spíš vyhýbá. "Vždycky se snaží vyjednávat. Preferuje konsensus. Miluje opatrná řešení," říká o něm ekonom Komerční banky Kamil Janáček. Tošovský si kromě toho pečlivě střeží soukromí.

Guvernér České národní banky Josef Tošovský - spolu s Klausem, Havlem či Zemanem jedna z nejvlivnějších postav polistopadové éry - od prosince ve své funkci končí. Tošovský, o jehož odchodu se spekulovalo už od léta, včera předal demisi prezidentovi. Havel rezignaci přijal a slíbil, že vybere Tošovského nástupce už během listopadu. Výměna nejvyššího vedení národní banky přichází v poslední chvíli, kdy o novém guvernérovi na příštích šest let ještě může rozhodnout sám Havel.

Před několika dny byl zahájen nákup a prodej podílových listů fondu IKS Fond fondů. Tento fond je určen pro investory, kteří chtějí v dlouhodobém časovém horizontu (5 a více let) využít potenciálu světových akciových trhů prostřednictvím investic do podílových listů otevřených podílových fondů zejména renomovaných zahraničních, případně tuzemských investičních společností.

Sedm poradenských společností podepsalo na základě výběrového řízení v minulých dnech smlouvu s Komerční bankou o spolupráci při oceňování nemovitostí na celém území ČR. Vítězné společnosti byly vybrány z 82 přihlášených zájemců. Několik desítek firem bude s Komerční bankou spolupracovat na regionální úrovni.

Výše úvěru poskytnutého bankou bývá závislá i na hodnotě nemovitosti, kterou její majitel svému věřiteli zastaví. Ne vždy se ale pro majitele reality jedná o transakci výhodnou.

Odstupující guvernér centrální banky Josef Tošovský je na tom podobně jako prezident Havel. Více je uznáván v zahraničí než na domácí scéně. Ne že by byla zpochybňována jeho erudice, i mezi ekonomickými experty si však uškodil svým politickým extempore.

Všechny nejvýznamnější banky působící na českém trhu ve 3. čtvrtletí meziročně vylepšily své hospodaření. Nejziskovější bankou na trhu zůstává ČSOB, podle bilanční sumy je největší Česká spořitelna, vyplývá z výsledků bank zveřejněných v posledních dnech. České banky přitom zveřejňují své výsledky podle českých účetních standardů, pouze výsledky Komerční banky jsou podle mezinárodních standardů.  Česká spořitelna se po rekordní loňské sedmimiliardové ztrátě vrátila do černých čísel a za tři čtvrtletí vykázala čistý zisk 133 miliónů Kč. Zaznamenala však výrazný nárůst bilanční sumy, meziročně o 19 procent na 461 miliard. Podle Jana Schiessera z Atlantik FT za lepšími výsledky spořitelny stojí především státní pomoc a nižší nutnost tvorby opravných položek.
   

Guvernér České národní banky Josef Tošovský byl dnes ve švýcarské Basileji zvolen novým předsedou Institutu finanční stability, který je součástí Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (Bank for International Settlements, BIS). Tošovský se nové funkce ujme již od 1. prosince, to znamená okamžitě poté, co odstoupí z čela ČNB. Od stejného data bude do funkce hlavního poradce Institutu finanční stability uveden John Heimann, který institut vedl od jeho založení na začátku loňského roku. Institut je společnou iniciativou BIS a Basilejského výboru nad bankovním dohledem. Jeho mandát spočívá v podpoře kvalitního řízení finančního systému po celém světě, zpočátku především posílením prozíravého dozoru, píše se v dnešním sdělení BIS.
   

Znalost penzijního připojištění je v České republice trvale vysoká, ví o něm devět z deseti občanů. Nejznámějším penzijním fondem zůstává Vojenský otevřený penzijní fond (VOPF), který spontánně jmenovalo 43 procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu názorů obyvatelstva společností Sofres Factum ze srpna letošního roku. Šetření bylo uskutečněno technikou řízeného osobního rozhovoru s reprezentativním souborem 1084 občanů starších 18 let. Za VOPF s odstupem následuje Penzijní fond Komerční banky s 21 procenty, Českomoravský penzijní fond s 16 procenty, Spořitelní penzijní fond s 15 procenty a Penzijní fond České pojišťovny a penzijní fond Jistota a Koruna s devíti procenty.
   

Koruna dnes pokračuje v trendu minulých dní a obchodování zůstává klidné. Vůči euru tak česká měna po zahájení na 34,85 Kč/EUR mírně oslabila a po 10:15 stála na 34,90 koruny za euro, což odpovídá 17,85 Kč za marku. ČTK to řekl dealer Raiffeisenbank Tomáš Baginský.  Rovněž vůči dolaru je obchodování klidné, koruna stojí na 41,42 koruny za dolar oproti pondělnímu závěru 41,48 koruny za dolar.  Obchodování podle dealera vydrží klidné i v následujících dnech, trh neočekává výraznější impulsy. Koruna by se tak měla nadále držet v úzkém rozmezí 34,80 až 34,90 Kč/EUR. Výraznější pohyby by mohly  v případě, že by koruna trvaleji prolomila jednu z těchto úrovní.
   

Komerční banka zakončila třetí čtvrtletí se ztrátou 969 milionů korun proti ztrátě 4,76 miliardy korun ve stejném období loni. Komerční banka však se ztrátou skončí nejen v letošním, ale zřejmě i v příštím roce. "Očekáváme, že KB začne vykazovat hospodaření v černých číslech kolem roku 2002," řekl šéf banky Radovan Vávra.

Hypoteční úvěry na bydlení se stávají rok od roku dostupnějšími. Nejvýhodnější jsou letos. Ať se změní dotace na úroky z hypotečních úvěrů v příštím roce jakkoli, stále budou hypotéky velmi výhodné.

Vedení Komerční banky očekává od strategického investora především rozvoj technologií a know-how. "Komerční banka potřebuje strategického investora především proto, aby si v budoucnu uchovala konkurenceschopnost," řekl ČTK generální ředitel a předseda představenstva banky Radovan Vávra. Důležité podle něj bude především to, aby se investor ztotožnil se strategií představenstva zaměřenou na přeměnu banky. Vávra se domnívá, že privatizace banky se dá stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, což je vládní termín pro dokončení privatizace. "Z naší strany jsou a budou všechny termíny dodrženy," dodal. Případné vládní garance, které by investor získal na úvěrové portfolio v KB, by pro něj byly zajímavou nabídkou, míní Vávra.