Všechny články

Jakkoli z dvanácti kandidátských zemí splňují pouze dvě země obě ekonomická subkritéria, vytyčená v Kodani v roce 1993, nutná pro přijetí nových členů do EU, neznamená to, že ostatní státy v tomto ohledu nějak dramaticky zaostávají.

Vláda dnes na svém pravidelném zasedání odložila návrh zákona o dani z nemovitosti, který předložilo ministerstvo financí (MF), a nařídila jej dopracovat. ČTK to řekl mluvčí vlády Libor Rouček. Návrh MF měnil zejména stanovení základu daně z nemovitostí. Ten se dosud stanovoval z výměry na metr čtvereční, nově by měl být vypočítáván na základě objektivně zjištěné hodnoty nemovitosti. Větší pravomoce při výběru daně z nemovitostí by měly podle nové úpravy získat obce, stejně jako více peněz do svých rozpočtů.
   

Po obrovských ztrátách jsou bankovní domy v půjčování peněz obezřetnější. Ani začínající růst tuzemského hospodářství nerozhoupal bankéře k většímu poskytování úvěrů.

Britský pojišťovací koncern CGNU, šestá největší pojišťovna na světě, koupí od Mostecké uhelné společnosti (MUS) 65 procent akcií Všeobecného vzájemného penzijního fondu (VVPF). Zbylých 35 procent si MUS ponechá. ČTK to dnes řekl tiskový mluvčí MUS Matěj Štětka s tím, že uzavření celé transakce, jejíž cena nebyla zveřejněna, podléhá ještě schválení ministerstvem financí.  VVPF je se zhruba šestiprocentním tržním podílem devátým největším penzijním fondem v České republice. Spravuje 1,6 miliardy korun přibližně od 130.000 vkladatelů. Fond působí na trhu penzijního připojištění od října 1994.
   

Euro se dnes ráno propadlo z úrovně 0,862 USD/EUR až na 0,854 USD/EUR.  V důsledku  dalšího propadu eura oslabila také česká koruna vůči dolaru  na 40,55 CZK/USD.

Stále poměrně vysokou popularitu si mezi střadateli drží specifický instrument, který není spojen s žádným úročením. Jedinou jeho výhodou je možnost získání určité výhry v pravidelném slosování. Jedná se o výherní vkladní knížku, kterou z povahy věci by si neměli pořizovat chroničtí smolaři, protože by se tak žádného výnosu nikdy nedočkali.

Spotřebitelskými účelovými půjčkami na nákup konkrétní věci či nabídkami leasingových společností se to v poslední době jen hemží. Při potřebě úvěru na libovolný účel ale již tolik možností na trhu není.

Stanovovat základ daně z nemovitostí na základě jejich objektivně zjištěné hodnoty navrhuje ministerstvo financí (MF) v zákonu o dani z nemovitosti, předkládaném ve středu vládě. Mluvčí MF Libor Vacek ČTK řekl, že dosud se základ daně z nemovitostí stanovoval z výměry na metr čtvereční. Větší pravomoce při výběru daně z nemovitostí by měly podle nové úpravy získat obce, stejně tak jako více peněz do svých rozpočtů. Navrhované sazby daně se pohybují od 0,01 do 0,2 procenta. "Konkrétní sazbu si určí obec, která je i příjemcem výnosu z daně z nemovitosti," uvedl Vacek s tím, že se tak podstatně rozšíří jejich dosavadní pravomoci.
   

Z peněz, které řidiči letos zaplatili za povinné pojištění svých aut, spotřebují samy pojišťovny až čtvrtinu na své náklady spojené s bojem o zákazníky. To je třikrát více než v dobách monopolu České pojišťovny, kdy každý pouze zaplatil složenku na poště. Více peněz je třeba hlavně na odměny makléřů, kteří klienty přesvědčují, a také na reklamu. "V minulosti jsme na režii spotřebovali kolem osmi procent z vybraného pojistného, nyní je tato částka několikanásobně vyšší," říká mluvčí České pojišťovny Michal Urban.

Pojišťovna Allianz dnes získala povolení ministerstva financí poskytovat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Počet pojišťovacích ústavů, které mohou poskytovat pojištění cestovních kanceláří proti krachu, tak stoupl na osm. ČTK o tom informoval tiskový mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.  Zákon o cestovním ruchu, který povinné pojištění cestovních
kanceláří proti insolventnosti přikazuje, nabyl účinnosti 1. října 2000. Cestovní kanceláře ale mohou pro pojištění využít ještě půlročního přechodného období, takže pojištěny budou až všechny zájezdy letní sezóny 2001.
   

Nejvýznamnější domácí banky zaznamenaly od června příliv nových klientů i nárůst vkladů. Důvodem jsou především problémy Investiční a Poštovní banky, které vyvrcholily v polovině června uvalením nucené správy a prodejem do rukou ČSOB. Nejvíce klientů přitom ve třetím čtvrtletí přivítaly největší banky, Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB.

Po letech příprav a dohadů, jak a zda vůbec prodat elektroenergetiku a plynárenství, je po posledním rozhodnutí vlády definitivně jasno. Energetika se prodá jako dva obří monopolní celky - ČEZ spolu s regionálními distributory elektřiny do rukou jednoho soukromého vlastníka a Transgas spolu s regionálními distributory plynu do rukou druhého privátního majitele. Společný prodej "velké elektroenergetiky" a "velkého plynárenství", který mimo jiné znamená návrat k modelu ze začátku devadesátých let, odůvodňuje vláda nutností zachovat v těchto odvětvích stabilitu a jejich konkurenceschopnost v Evropě.

Citibank v České republice vykázala za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 554,5 miliónu korun. Za celý loňský rok zisk banky dosáhl 205,6 miliónu Kč. ČTK dnes údaje o hospodaření poskytla mluvčí banky Coleen Nelsonová.  Bilanční suma banky dosáhla 54,4 miliardy korun a proti konci loňského roku vzrostla o necelých 300 miliónů. Pproti pololetním výsledkům však klesla téměř o 12 miliard korun. Banka však přes pokles bilanční sumy patří podle tohoto ukazatele mezi osm nejvýznamnějších bank na českém trhu, v letošním roce patří rovněž mezi čtyři nejziskovější banky na trhu.
   

Belgická analytička Nancy Verretová lituje odchodu Josefa Tošovského z čela České národní banky, zároveň však vítá načasování jeho rezignace. Soudí, že prezident Václav Havel by tak mohl stihnout vybrat a jmenovat nového guvernéra na dalších šest let ještě podle starého zákona o ČNB, tedy nezávisle na vládě. "V budoucnu bude podle nového zákona guvernéra a členy bankovní rady navrhovat vláda. Pokud nyní může nového guvernéra vybrat stále ještě prezident podle svých představ, není to zas tak špatná věc," řekla ČTK tato expertka nizozemsko-belgické banky Fortis.  Počítá tedy předem s tím, že zákon vetovaný v pondělí prezidentem bude nakonec schválen Poslaneckou sněmovnou, a to navzdory negativním stanoviskům Evropské komise i Mezinárodního měnového fondu (MMF).
    

Tak hodnotí většina pozorovatelů minulý týden zveřejněné výsledky průzkumu Eurobarometru, z nichž vyplývá, že za necelého půl roku, který uplynul od podobného předchozího průzkumu, klesla u obyvatelstva členských zemí Evropské unie podpora myšlenky rozšíření o země střední a východní Evropy o 5 %, takže dnes je pro přijetí nových členů do Unie jen 38 % obyvatel patnáctky.

V České republice se chystají investovat další italské firmy. Na pozici Itálie v žebříčku zemí podle velikosti investic (dnes 13. místo) to zřejmě mnoho nezmění. Proč?

Po hektickém projednávání poslanecká sněmovna přijala zákon, který novelizuje zákon o dani z příjmů a další daňové i nedaňové zákony. K revoluci v daňové úpravě však nedochází. Asi nejzajímavější schválená změna je připočitatelná položka za neuhrazené dluhy a možnost uplatnění paušální daně.

Výslechem dalších svědků, kteří by měli objasnit postup vlády při prodeji státního podílu Investiční a Poštovní banky (IPB) bance Nomura, bude dnes pokračovat práce sněmovní vyšetřovací komise ke kauze IPB. Druhá fáze výslechů se podle předsedy komise Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) soustředí především na roky 1997 a 1998. Jednání komise se pravděpodobně uskuteční v klidnější atmosféře než počátkem října. Tehdy totiž poslanci ČSSD a Unie svobody hrozili tím, že na říjnové schůzi vyvolají a následně i podpoří odvolání Kalouska z čela komise. Vytýkali mu, že v září zveřejnil dílčí zprávu o dosavadních výsledcích šetření komise i přes nesouhlas Poslanecké sněmovny.
   

Deficit státního rozpočtu se ke konci října letošního roku snížil na 11,3 miliardy korun oproti 17,3 miliardy korun v závěru září. Ve stejném období loňského roku chybělo v rozpočtu 7,4 miliardy korun. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. Příjmy za leden až říjen činily 480,3 miliardy korun a výdaje 491,6 miliardy korun. V samotném říjnu skončil rozpočet přebytkem 6,0 miliardy korun.
   

Česká ekonomika po listopadu 1989 rovná se - až na půlroční přestávku - jedenáct let Josefa Tošovského v čele centrální banky. Není sice tolik na očích jako vláda či poslanci, ale na osud země měl Tošovský a jeho tým mnohdy větší vliv než kdokoli jiný. Češi mohou Tošovskému a jeho lidem děkovat za nízkou inflaci, zároveň však na ně mohou svalovat část odpovědnosti za krachy bank v polovině devadesátých let. Jaká tedy byla éra prvního a zatím jediného guvernéra České národní banky? Za jedenáct let se nahromadilo jak mnoho chvály, tak mnoho kritiky.

Krátký životopis Josefa Tošovského.