Důchodový věk

Důchodový věk závisí na roku narození. Liší se pro muže a ženy. U žen závisí na počtu vychovaných dětí.  

Důchodový věk činí
a) u mužů 60 let,
b) u žen

  • 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
  • 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
  • 55 let, pokud vychovaly dvě děti,
  • 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
  • 57 let, jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936.

Dále pak:

  • U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973 se důchodový věk stanoví podle přiložené tabulky. Důchodový věk je uveden v letech a měsících.
ok narození Důchodový věk činí u
mužů žen s počtem vychovaných dětí
0 1 2 3 a 4 5 a více
1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r
1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r
1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r
1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r
1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r
1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r
1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r
1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m
1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m
1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r
1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m
1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m
1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r
1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m
1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m
1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r
1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m
1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m
1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r
1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m
1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m
1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r
1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m
1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m
1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m
1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m
1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m
1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m
1964 64r+10m 64r+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m
1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m
1966 65r+lm 65r+1m 65r+1m 65r+1m 63r+8m 62r+2m
1967 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 64r+2m 62r+8m
1968 65r+3m 65r+3m 65r+3m 65r+3m 64r+8m 63r+2m
1969 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+2m 63r+8m
1970 65r+5m 65r+5m 65r+5m 65r+5m 65r+5m 64r+2m
1971 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m
1972 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+2m
1973 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m

 

  • U pojištěnců narozených v období let 1974 až 1988 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který se stanoví jako rozdíl v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973.
  • U pojištěnců narozených po roce 1988 důchodový věk činí 67 let.

Novela zákona o důchodovém pojištění zvyšuje maximální věk odchodu do důchodu na 67 let (ze 65 let). 

(Do roku 2017 zákon stanovoval postupný nárůst důchodového věku pro pojištěnce narozené v roce 1977 až na 67 let a u pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk by se stanovoval tak, že se k věku 67 let by se přičetl takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Toto bylo zrušeno a nově je důchodový věk stanoven pro všechny dle tabulky výše, u ročníků narozených po roce 1971 pak je důchodový věk 65 let. Od ledna 2025 opět dochází k navýšení věku odchodu do důchodu až na 67 let, tak jak je popsáno výše.)

Kdy je splněna podmínka výchovy dítěte?

Aby žena mohla uplatnit možnost snížení důchodového věku díky výchově dětí, musela nebo musí osobně pečovat o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků (tato doba nemusí být souvislá). Pokud se žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku dítěte, pak stačí aspoň pět let péče od převzetí do výchovy až do dosažení zletilosti dítěte.

Do této doby se započítává i doba, po kterou žena nemohla o dítě osobně pečovat pro nemoc nebo proto, že dítě bylo ze zdravotních důvodů v ústavní péči.

V každém případě musí mít žena k dítěti určitý vztah - nemusí jít přitom o dítě vlastní, ale i osvojené, o dítě, které žena převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem.

Podmínka výchovy dítěte se považuje za splněnou, pokud žena pečovala o nezletilé dítě od jeho narození do jeho úmrtí, pokud dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, nebo aspoň poslední tři roky před dosažením věku potřebného podle zákona pro vznik nároku na starobní důchod.

Předčasný důchod

Možnost odejít do důchodu ještě před dosažením důchodového věku platí pro ty pojištěnce, kteří získají potřebnou dobu pojištění (od 1.10. 2024 pak je tato doba stanovena na 40 let), včetně započtených náhradních dob pojištění a do dosažení důchodového věku jim chybí nejvýše 3 roky. Tuto změnu přinesla novela platná od října roku 2023.

Novela zákona platná od ledna 2026 přináší zmírnění krácení důchodu pro osoby, které mají dobu pojištění nejméně 45 let. Nově tak v tomto případě činí krácení důchodu 0,75 % výpočtového základu za každých 90 dnů předčasnosti, jinak je krácení 1,5 %.  Nově tedy bude výše krácení závislá i na době pojištění (při dosažení určitého počtu let pojištění, bude krácení nižší).

Do konce září 2023 mohly o předčasný důchod žádat osoby, které získaly potřebnou dobu pojištění a do dosažení důchodového věku jim chybělo nejvýše:

  • 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,
  • 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.

Před 31. 12. 2009 bylo možné přiznat důchod nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku a to pro všechny případy.

Individuální důchodový věk

Vedle tohoto důchodového věku existuje i individuální důchodový věk, který vychází ze zařazení zaměstnání do pracovní kategorie. To stejné platí pro zaměstnance pracující ve služebním poměru. Dle § 74 zákona o důchodovém pojištění nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk.

Práce a důchod
aneb za jakých podmínek můžete v důchodu pracovat 

V případě pobírání předčasného starobního důchodu může být výdělek, jen pokud nezakládá účast na nemocenském pojištění. Navíc až do dosažení důchodového věku nesmí být výdělečná činnost, ze které se platí sociální pojištění. Jakmile však předčasný důchodce dosáhne řádného důchodového věku (záleží na roku narození), tak již jsou možnosti přivýdělku v důchodu neomezené.

Jak lze pobírat předčasný důchod a pracovat?

Dohoda o provedení práce

Pobírat předčasný důchod a pracovat na základě dohody o provedení práce je možné jen do výše měsíční odměny, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. Při překročení limitu je zaměstnanec ze zákona nemocensky pojištěn. Limit pro DPP je pro rok 2026 dán částkou 12 000 Kč.

Zaměstnání malého rozsahu

Pracující předčasný důchodce si může měsíčně přivydělat od 1.1.2025 až do 4 500 Kč a nebude účasten na nemocenském pojištění. Zaměstnání malého rozsahu je upraveno v zákoně o nemocenském pojištění, lze tak mít DPČ s měsíční mzdou 4 499 Kč (3 999 Kč  do 31.12.2024) a nepřijít o předčasný důchod.

Příležitostné činnosti

Příjem z příležitostných činností až do příjmu 50 000 Kč se nedaní ani nepodléhá sociálnímu pojištění.

Samostatná výdělečná činnost

Penzisté pobírající předčasný důchod nesmí mít příjem zakládající účast na nemocenském pojištění. Tato podmínka je za celý rok 2026 splněna do zisku (příjem – výdej) ve výši 117 521 Kč a pro rok 2025 pak částka 111 736 Kč. Jakmile však předčasný důchodce dosáhne řádného důchodového věku, může mít již neomezený zisk a neztratí nárok na důchod.

Výše rozhodné částky v Kč ročně
  Rozhodná částka
2026 117 521
2025 111 736
2024 105 520
2023 96 777
2022 93 387
2021 85 058
2020 83 603
2019 78 476
2018 71 950
2017 67 756
2016 64 813
2015 63 865


Invalidní důchodci nejsou legislativně nijak limitování ve vykonávání samostatné výdělečné činnosti, omezení však spočívá v jejich zhoršeném zdravotním stavu.

Podnikání v důchodu

Platba na zdravotní a sociální pojištění

Samostatná výdělečná činnost je pro penzisty pro účely platby sociálního a zdravotního pojištění považována za vedlejší činnost, což je třeba zdravotní pojišťovně i OSSZ doložit. Samostatně výdělečně činní penzisté pak nemusí při platbě sociálního a zdravotního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ. Zjednodušeně řečeno nemusí každý měsíc platit minimální zálohy.
  • V prvním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti neplatí během roku podnikající penzista zálohy na zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění doplatí jednorázově po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok. V dalších letech platí podnikající penzista zálohy dle skutečného zisku.
  • I pro platby sociálního pojištění nemusí podnikající důchodce dodržet minimální vyměřovací základ. Do výše rozhodné částky (tabulka výše) se sociální pojištění neplatí vůbec. Při překročení hranice se již odvádí zálohy na sociálním pojištění dle skutečně dosaženého zisku.

Platba daně z příjmu

Penzista-OSVČ musí v řádném termínu odevzdat daňové přiznání jako všechny ostatní OSVČ. V daňovém přiznání lze uplatnit všechny slevy a nezdanitelné položky jako ostatní plátci daně. Invalidní důchodci uplatní slevu na invaliditu.

Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 73 krát


Související články: