Zákon o důchodovém pojištění rozlišuje doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění, přičemž náhradní doba důchodového pojištění je doba, kdy není odváděno pojistné, přesto tato doba vstupuje do výpočtu důchodu a nároku na tento důchod.
Doba důchodového pojištění se počítá pro nárok na důchod i výši důchodu plně, náhradní doba důchodového pojištění vstupuje do nároku na tento důchod z určitého procenta, pokud ale byly náhradní doby důchodového pojištění získané před 1. lednem 2010, tak se i ony započítávají v plné výši.
Pokud jde o výši důchodu, náhradní doba pojištění se započítává buď plně (výkon vojenské služby, péče o dítě a péče o bezmocnou/závislou osobu) nebo jen z určitého procenta (ostatní).
Nárok na uplatnění doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění se hodnotí podle právních předpisů, které platily v okamžiku, kdy byla tato doba pojištění získána. Takže doba studia na střední škole, vyšší odborné a vysoké škole, která se nyní nepovažuje za dobu pojištění, ale pokud by byla získaná před 1. lednem 2010, se hodnotí jako doba pojištění/náhradní doba pojištění.
Aby byla doba pojištění uvedena jako náhradní doba pojištění, tak je nutné, aby tato doba v souhrnu trvala alespoň jeden rok, a to i přerušovaně a současně byla vykonávána v Česku. Kromě výkonu vojenské služby, péče o dítě a péči o bezmocnou nebo závislou osobu, která se započítávají ze 100 %, se náhradní doby pojištění započítávají z 80 %.
V praxi bývají největší problémy s evidencí na úřadu práce. Doba evidence na úřadu práce sice patří mezi náhradní doby pojištění a tato doba se započítává do výpočtu důchodu, ale pouze v omezeném rozsahu. Dle zákona o důchodovém pojištění se doba, kdy je občan veden v evidenci úřadu práce, jako uchazeč o zaměstnání hodnotí do doby pojištění po dobu, po kterou občanovi náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše 3 roky po dobu evidence na úřadu práce, kdy podpora nenáleží. Tato doba se zjišťuje zpětně. Před dosažením 55 let se do ní započítává nejvýše 1 rok.
Některé z výše uvedených dob pojištění jsou zároveň tzv. vyloučenými dobami, tedy sice vstupují do potřebné doby pojištění, ale ve výpočtu se od ní odečítají. Jde například o dobu pobírání plného invalidního důchodu, dobu studia osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání, dobu po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce.
Pokud se vyloučené doby kryly s příjmem z výdělečné činnosti, máte možnost se rozhodnout, zda bude do výpočtu důchodu vstupovat vyloučená doba nebo příjem z výdělečné činnosti. K souběhu pobírání příjmu a vyloučené době v praxi dochází např. v těchto případech: osoba pečující o bezmocnou osobu nebo maminka na rodičovské či mateřské dovolené si příležitostně přivydělává na zkrácený úvazek, dohodu o pracovní činnosti nebo podniká. Příjem je v těchto případech je však nízký (výrazně nižší než je průměrný příjem v ostatních letech) a započítání příjmu v těchto letech by znamenalo nižší důchod.
V případě, že se některé období od roku 1986 po současnost započítá do vyloučené doby, tak to znamená, že nedojde k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu, ze kterého se počítá důchod. Např. půlroční nemocnost a pobírání nemocenských dávek vůbec neovlivní výši penze. Obdobná je i situace u evidence na úřadu práce. Pokud doba v evidenci úřadu práce nepřekročí stanovenou zákonnou hranici, tak pobírání nižší podpory v nezaměstnanosti neovlivní negativně výslednou penzi. Vyloučené doby jsou tedy velmi důležité, protože zabraňují „zbytečnému“ snížení důchodu.
Co ale dělat, když nemůžete prokázat dobu pojištění? Například nemůžete dohledat doklady o svém studiu apod. Podle § 85 odst. 5 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je možné prokázat dobu pojištění i čestným prohlášením žadatele o důchod a dále dvou svědků (to se týká například zaměstnání, doby péče, studia v cizině).
Nárok na starobní důchod je spojený se dvěma základními podmínkami
Potřebná doba pojištění se postupně zvyšovala až na 35 let a to tímto tempem:
Ti, kteří nemají potřebnou dobu pojištění, mají nárok na starobní důchod, jestliže získali dobu pojištění nejméně
Pokud dojde k dosažení důchodového věku po roce 2014, pak stačí alespoň 30 let tzv. „čisté“ doby pojištění, tj. doby pojištění získané z titulu výkonu výdělečné činnosti, popř. dobrovolného důchodového pojištění.
Také ti co nemají potřebnou dobu pojištění, mají nárok na starobní důchod, jestliže dosáhli věku aspoň o 5 let vyššího, po roce 2024 aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození, a získali aspoň 15 let doby pojištění. Jestliže občan nesplní ani tuto podmínku, tak má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a splnil podmínky nároku na invalidní důchod.