Invalidní důchod je vyplácen osobám, jejichž zdravotní stav dlouhodobě omezuje schopnost vykonávat výdělečnou činnost. Výše i přiznání invalidního důchodu se odvíjejí od míry poklesu pracovní schopnosti, délky předchozí účasti na důchodovém pojištění a individuálních zdravotních posudků.
Podmínkou nároku na invalidní důchod je pokles pracovní schopnosti a potřebná doba pojištění. Nárok na invalidní důchod vznikne i v případě, že k invaliditě došlo následkem pracovního úrazu nebo choroby z povolání.
Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Rozlišují se tři stupně invalidity v závislosti na tom, o kolik poklesla pracovní schopnost. Vyšší stupeň invalidity je zvýhodněn při výpočtu invalidního důchodu.
Zdravotní stav posoudí dle podkladů ošetřujícího lékaře posudkový lékař. Ten stanoví vznik invalidity, a to na základě sepsané žádosti na OSSZ podle místa trvalého bydliště. Neznamená to však, že každý, kdo uplatní žádost o invalidní důchod, musí být uznán invalidním. Žadatel může mít zdravotní potíže, ale jeho zdravotní stav ještě nemusí odpovídat žádnému stupni invalidity. A žádost je zamítnuta.
Aby byl občan zdravotně prozkoumán, tak si sám musí podat žádost o invalidní důchod. V rámci této žádosti je potom lékaři České správy sociálního zabezpečení posouzen zdravotní stav, zdali odpovídá invaliditě. Přiznaný stupeň invalidity není definitivní. Při zlepšení zdravotního stavu může být invalidní důchod odebrán. V rámci řádných i mimořádných lékařských prohlídek je totiž zdravotní stav poživatele invalidního důchodu prošetřen. Kontrole zdravotního stavu se musí poživatel invalidního důchodu podrobit. Může být přiznána vyšší i nižší invalidita.
Doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u osob ve věku:
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Pokud jde o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou rovněž v případě, pokud byla tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.
Dobou pojištění je i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky a po dovršení 18 let věku maximálně 6 let. Pokud žadatel nesplní podmínku doby pojištění, tak nemá na výplatu invalidního důchodu nárok.
Pokud dojde ke změně invalidity, už se dále nezkoumá, zda je splněna podmínka potřebné doby pojištění.
Někdy se stane, že žadateli o invalidní důchod, chybí doba pojištění. V tomto případě je řešením dobrovolné důchodové pojištění. Možnost zpětného dobrovolného důchodového pojištění je však zákonem omezena. Zpětně doplatit dobrovolné důchodové pojištění nelze vždy.
Invalidní důchod se skládá se základní výměry a procentní výměry. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná. Procentní výměra důchodu závisí na odvodech na důchodovém pojištění a získané době pojištění. Čím vyšší příjmy a doba pojištění, tím vyšší invalidní důchod. Při výpočtu invalidního důchodu se zohledňuje tzv. „dopočtená doba“. Jedná se dobu pojištění od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
Výše základní výměry invalidního důchodu v roce 2025 činí 4 660 Kč a v roce 2026 se zvyšuje na 4 900 Kč měsíčně.
| Rok | Základní výměra důchodu |
| 2026 | 4900 |
| 2025 | 4660 |
| 2024 | 4400 |
| 2023 | 4040 |
| 2022 | 3900 |
| 2021 | 3550 |
| 2020 | 3490 |
| 2019 | 3270 |
| 2018 | 2700 |
| 2017 | 2550 |
| 2016 | 2440 |
| 2015 | 2400 |
| 2014 | 2340 |
| 2013 | 2330 |
| 2012 | 2270 |
Výše procentní výměry invalidního důchodu
Minimální výše procentní výměry se od roku 2026 mění, nově již nebude dána pevnou částkou (do roku 2025 částkou 770 Kč), ale bude se odvíjet od základní výměry.
Výše procentní výměry invalidního důchodu činí nejméně částku ve výši
Pokud dojde ke změně stupně, pak se nově stanoví výše invalidního důchodu.
| Dosavadní stupeň invalidity | Nový stupeň invalidity a koeficienty přepočtu | ||
| Koeficient přepočtu při změně na invaliditu prvního stupně | Koeficient přepočtu při změně na invaliditu druhého stupně | Koeficient přepočtu při změně na invaliditu třetího stupně | |
| Invalidita prvního stupně | – | 1,5 | 3,0 |
| Invalidita druhého stupně | 0,6667 | – | 2,0 |
| Invalidita třetího stupně | 0,3333 | 0,5 | – |
Ze zákona nelze současně pobírat starobní důchod a invalidní důchod. Při dosažení důchodového věku lze tedy buď pobírat starobní důchod, nebo invalidní důchod.
Ze zákona přitom platí pravidlo, že je vždy vyplácen vyšší důchod. Když si tedy občané pobírající invalidní důchod požádají o starobní důchod, tak nemusí mít obavy, že si finančně pohorší. Kdyby vycházel starobní důchod nižší než invalidní, tak budou nadále pobírat přiznaný invalidní důchod.
V 65 letech se v těchto případech „přemění“ invalidní důchod na starobní důchod, který bude stejně vysoký jako pobíraný invalidní důchod. Tím ale nezaniká možnost požádat si o starobní důchod standardním způsobem.
Poživatelé invalidního důchodu mohou bez omezení pracovat nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Zákonem nejsou nijak limitováni. Omezení spočívá v jejich nepříznivém zdravotním stavu. Především poživatelé invalidního důchodu prvního stupně si tak rádi přivydělají.