Mzdové náklady zaměstnavatele versus hrubá mzda ve světě

Odvody na pojistném (myšleno sociální a zdravotní pojištění dohromady) jsou v Evropě oproti mimoevropským zemím výrazně vyšší. Katar, Hongkong a Gruzie jsou jediné tři vyspělé země, kde mzdové náklady zaměstnavatele jsou stejně vysoké jako hrubá mzda zaměstnance.

Vysoké sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem v Česku znamená, že zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč ve svém důsledku znamená vyšší mzdové náklady o 1 340 Kč. Vyšší zvýšení mzdových nákladů mají při zvýšení hrubé mzdy zaměstnance firmy pouze v Brazílii, Francii a Itálii.

Přestože pojistné kleslo, je v Česku vysoké

V Česku odvádí zaměstnavatelé za své zaměstnance od letošního roku 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. V souhrnu to je tedy 34 %. Ještě v loňském roce to však bylo dokonce 35 %. Přestože tedy v Česku došlo ke snížení sociálního pojištění začátkem roku, je pojistné placené zaměstnavatelem pořád vysoké. Ještě pro úplnost dodejme, že začátkem roku došlo rovněž ke snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnancem z 8 % na 6,5 %. Navíc jedním z protikrizových opatření je snížení sociálního pojištění, více v článku Zaměstnavatelé platí nižší pojistné, kolik ušetří?

Česko – vysoký strop pro platbu pojistného

Současně je v Česku i vysoký strop pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. V Česku je maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Průměrná mzda se stanovuje nařízením vlády. Pro rok 2009 je stanovena průměrná mzda ve výši 23 554,84 Kč (nařízení vlády č. 365/2008 Sb). Maximální vyměřovací základ tak je 1 130 640 Kč. Pokud je příjem zaměstnance během kalendářního roku 2009 vyšší než činí maximální vyměřovací základ (měsíční mzda se samozřejmě v jednotlivých měsících sčítá), tak se již z částky nad maximální vyměřovací základ pojistné nesráží. V Česku je tak zjednodušeně strop pro platbu pojistného ve výši 4násobku průměrné měsíční mzdy. V ostatních vyspělých zemích je strop pro platbu pojistného nižší. Např. v Německu to je 1,6násobek průměrné mzdy.

Vysoké pojištění = vyšší mzdové náklady

V zemích s vysokým sociálním pojištěním, musí domácí firmy počítat s vysokými mzdovými náklady. Značnou část vynaložených prostředků přitom mnohdy zaměstnanec na své výplatní pásce ani neuvidí (v Česku již na výplatní pásce zaměstnance tato informace být musí). Jednoznačně tedy platí, že vysoké sociální pojištění zvyšuje cenu práce. Pro mezinárodní firmy je to podstatná informace, protože žijeme v globálním světě a není problém změnit sídlo společnosti. Mzdové náklady jsou totiž v mnoha firmách nejvyšší nákladovou položkou a rozdílná sazba sociálního pojištění v jednotlivých zemích je následně ve „výsledovce“ znát. Vysoké sociální pojištění je jedním z důvodů, proč v mnoha zemích neklesá obliba práce „na černo“. Především malé zaměstnavatele vysoká sazba sociálního pojištění v personální politice značně limituje. Snížení sociálního pojištění je dlouhodobou cestou k nižší nezaměstnanosti v zemi.

Evropa x svět

Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké (více o sazbách v Evropě v článku Sociální pojištění v Evropě „zdražuje“ cenu práce). Důvodem je propracovaná sociální síť. Mnoho Evropanů si to ovšem vůbec nepřipouští. Vyspělé mimoevropské země jako např. USA, Kanada, Austrálie či Japonsko mají podstatně nižší výdaje sociální povahy. Spousta státních dávek není vůbec zavedena. Ze sociálního a zdravotního pojištění je hrazena např. podpora v nezaměstnanosti, lékařské ošetření či penze. Když je pojištění nižší, je i spoluúčast státu nižší a občané jsou více odkázáni sami na sebe a svou rodinu.

50 tisíc euro = nadprůměrná mzda

Ve všech zemích světa patří občan s ročním hrubým příjmem ve výši 50 tisíc € mezi nadprůměrně finančně ohodnocené občany (o průměrné mzdě v zemích OECD více v článku OECD: Kde je průměrná mzda nejvyšší?) V některých zemích pobírá tento příjem téměř 30 % pracujících (Dánsko a Lucembursko). Ve všech východoevropských zemích ho však pobírá pouze nejužší a nejlépe vydělávající skupina obyvatel. Vyšší příjmy dosahují všude na světě vzdělaní a kvalifikovaní občané. Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci. Zaměstnanci pracující v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti tedy dosahují nadprůměrných mezd v dané zemi.

Tabulka: Mzdové náklady zaměstnavatele při roční hrubé mzdě zaměstnance 50 000 euro (rok 2009)

Zdroj: Forbes 2009 Employer Happiness Index