Sociální pojištění v Evropě „zdražuje“ cenu práce

Jestliže v Česku zvýší zaměstnavatel zaměstnanci hrubou mzdu o tisíc korun, činí jeho celkové mzdové náklady 1 340 Kč! Více je to pouze ve Francii a Maďarsku.

Přestože v Česku došlo od začátku letošního roku ke snížení sociálního pojištění v souhrnu o 2,5 %, patří pořád mezi nejvyšší v Evropě. Na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob, která je v Česku jedna z vůbec nejnižších ze všech zemích OECD. Zaměstnanec odvede ze své hrubé mzdy na sociálním pojištění v letošním roce 6,5 % (v roce 2008 to bylo 8 %) a zaměstnavatel odvede za svého zaměstnance 25 % (v roce 2008 to bylo 26 %). Sazby zdravotního pojištění zůstaly beze změny. Čistou mzdu jsme probírali v článku Švýcarsko – nejvyšší čistá mzda na světě.

Stropy na pojistném jsou v Česku vysoké

V přiložené tabulce je uvedeno, o kolik se zvýší celkové mzdové náklady zaměstnavatele v členských zemích OECD, jestliže zvýší zaměstnanci mzdu o 100 euro. Předpokladem je zvýšení průměrné mzdy. U nadprůměrných mezd to je v mnoha zemích v procentuálním vyjádření méně. Důvodem jsou zákonem stanovené stropy pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Ve světě je obvyklý strop pro platbu sociální a zdravotního pojištění dvojnásobek průměrné mzdy v zemi. Např. v Německu je to dokonce pouze 1,6 násobek průměrné mzdy. To znamená, že z vyššího příjmu se již sociální ani zdravotní pojištění neodvádí. Právě stropy jsou v Česku opět vysoké – přibližně čtyřnásobek průměrné mzdy. Ještě v roce 2007 však nebyly limity v Česku zavedeny vůbec.

V Dánsku se sociální transfery financují z daně z příjmu

Sociální a zdravotní pojištění se neodvádí v Dánsku. Zde jsou penze, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti či zdravotní péče hrazeny z vybrané daně z příjmu fyzických osob. Tento systém přináší značnou úsporu. Zaměstnavatelé nemusí provádět každý měsíc tolik různých plateb. Např. v Česku odvádí každý měsíc zaměstnavatel za své zaměstnance platby na OSSZ, příslušné zdravotní pojišťovny (klidně až na 9 účtů, protože je v Česku devět zdravotních pojišťoven a každý občan má právo výběru zdravotní pojišťovny) a finančnímu úřadu. Kontrola potom může přijít od každé instituce. V Dánsku je pouze jedna platba a finanční úřad potom peníze sám přerozděluje na jednotlivé účty. Přestože je v Dánsku sazba daně nejvyšší v EU, je tento systém jednoduchý a moderní. Dle hodnocení Světové banky má právě Dánsko spolu s Irskem nejjednodušší daňový systém ze všech zemí EU. Celkově jsou však daňové systémy ve vyspělých mimoevropských zemích jednodušší.

Francie: zvýšení o 100 eur zdraží cenu práce o 142,2 eur

Největší celkové mzdové náklady při zvýšení hrubé mzdy o 100 eur mají zaměstnavatelé ve Francii (142,2 eur), Maďarsku (134,3 eur) a Česku (134 eur). Naopak na Novém Zélandu a v Dánsku neznamená zvýšení hrubé mzdy žádné dodatečné náklady na pojištění. Nízké sociální pojištění placené zaměstnavatelem je ještě na Islandu, v Austrálii, v USA, v Koreji a v Kanadě. Pouze údaje u Česka jsou za rok 2009, u ostatních zemí jsou data za rok 2007. Sociální pojištění placené zaměstnavatelem je v mimoevropských vyspělých zemích světa výrazně nižší než v Evropě. Cenou práce jsme se zabývali v článku Kolik stojí evropské zaměstnavatele hodina práce?

Jedna sazba pojistného přináší úsporu

V mnoha členských zemích OECD se neplatí zvlášť sociální a zdravotní pojištění. Odvádí se pouze sociální pojištění, ze kterého se hradí i zdravotní péče. Tento systém přináší administrativní úsporu pro zaměstnavatele a podnikatele. Nemusí se totiž zvlášť vyplňovat a odevzdávat formuláře na více institucí.

Mnohé doklady bývají navíc duplicitní, pouze na jiném tiskopise… Sloučení zdravotního a sociálního pojištění přináší zaměstnavatelům i podnikatelům výraznou úsporu času. Při řešení problémů jim navíc stačí pouze jedno kontaktní místo. Státu tento systém přináší i finanční úsporu – stačí méně budov i zaměstnanců, celý systém je jednodušší a průhlednější, lépe se pojistné kontroluje a vymáhá.

Kolik stojí zaměstnavatele zvýšení mzdy zaměstnance o 100 euro
(údaje za rok 2007)

*pouze u Česka jsou údaje dle platné legislativy v roce 2009

Zdroj: OECD: Tax Database, Taxation: Table II.: Average personal income tax 2007