Analytici: Nobelista Thaler proměnil tvář celé ekonomické vědy

09.10.2017 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 9. října (ČTK) - Čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii Richard Thaler proměnil tvář ekonomické vědy výzkumem psychologických faktorů, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice, tzv. behaviorální ekonomie. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Thaler byl oceněn za výzkum psychologických faktorů, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice.

\"Cena míří bezpochyby do správných rukou. Thaler je jedním z průkopníků současného opětovného uvádění psychologických aspektů do učebnicové ekonomie. Behaviorální ekonomie je totiž právě určitou kombinací ekonomie a psychologie,\" řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Thallerovovo ocenění ukazuje na vzrůstající trend uznávání behaviorální ekonomie, uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Ta klade důraz na chování lidí. Tradiční ekonomii doplňuje realističtějšími předpoklady ekonomického chování. Thallerovo jméno je vzhledem k jeho bohaté publikační činnosti mezi ekonomy notoricky známé, dodal Marek.

Podle žebříčku Repec/Idas, který hodnotí ekonomy na základě počtu a kvality svých publikací a také množství citací, patří Thaler do první stovky, doplnil analytik ING Bank Jakub Seidler.

Behaviorální finance jsou progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální.

Thaler radil jak americkému prezidentovi Baracku Obamovi, tak britskému premiérovi Davidu Cameronovi, připomněl Kovanda. Thaler je podle něj například stoupencem zrušení hotovosti, které by podle něj vedlo ke snížení podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu, tedy také k růstu daňového inkasa, což by umožnilo snížit daně.

Thaler napsal studii, v níž s kolegou Danielem Kahnemanem zkoumal jednání lidí po sněhové bouři. Ta zvýšila poptávku po lopatách na odhazování sněhu. Vědci se ptali běžných lidí, jestli je fér, že prodejci bezprostředně po bouři využívají situace a cenu lopat zvyšují. Odpověděli, že není, takové jednání prodejců se jim dokonce protivilo. Ale podle standardní ekonomie nastalo přesně to, co má prodejce lopat v takové chvíli dělat, tedy zvýšit cenu a uspokojovat náhle zesílenou poptávku.

Thaler s Kahnemanem ale doložili, že prodejce, který se tak zachoval a v krajní situaci zdražil, o své zákazníky nakonec přišel. Zdraženou lopatu si u něj lidé sice ještě s nevolí koupili, ale pro další zboží už šli k někomu jinému. \"Takže třeba hrábě na jarní práce kupovali u konkurence, ne u toho, kdo je v zimě naštval zdražením lopat,\" vysvětlil Kovandovi před lety Thaler východiska behaviorální ekonomie.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK