Konec EET od 1. ledna 2023 schválila vláda

09.03.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Vláda odsouhlasila zrušení elektronické evidence tržeb (EET) k 1. lednu 2023. Jaké jsou ohlasy opozice? Jaký dopad to bude mít na podnikatele a státní rozpočet?

Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) pozastavila elektronickou evidenci tržeb (EET) kvůli pandemii koronaviru, což mnohé firmy uvítaly. Nynější vláda schválila zrušení EET.

Zrušení EET

Zdroj: Shutterstock

Od kdy bude EET zrušeno?

Elektronická evidence tržeb oficiálně skončí k 1. lednu 2023. Nicméně od roku 2020 je elektronická evidence tržeb pozastavena, takže již prakticky nefunguje, přestože Ministerstvo financí ČR stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 tisíc povinně evidujících subjektů.

Na administrativních nákladech za EET ušetří podnikatelé i stát

Vláda počítá, že podnikatelé vydělají na zrušení EET, což ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí takto:

„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule.“

Hlavními důvody pro zrušení EET je tedy, že vláda i podnikatelé ušetří na nákladech na administraci. Ministerstvo financí vypočítalo, že provozní náklady na systém EET na straně státu se sníží. Ze závěrečné zprávy MF vyplývá, že v letech 2017 – 2020 činily tyto náklady MF, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 mld. Kč. Zrušení evidence tržeb naopak nebude znamenat dodatečný výdaj pro státní rozpočet.

V souvislosti se zrušením EET přirozeně dojde také ke snížení celkového počtu funkčních míst ve Finanční správě. Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací.

Živnostníkům spadajícím do třetí a čtvrté vlny EET, která se měla rozjet na začátku roku 2023 odpadnou náklady spojené se zavedením EET úplně.

Ministerstvo financí uvádí, že při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši cca 3 000 Kč a celkového počtu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši cca 1,5 mld. Kč ročně.

Přechod tržeb zpět do šedé zóny? Ano, ale ne masivní

Zrušení EET reálně může znamenat přechod stovek milionů korun až miliard korun zpět do šedé zóny, kdy část podnikatelů tyto tržby nevykáže (neodvede za ně daně), nicméně takoví podnikatelé si našli cestu i při zavedené EET.

Kvůli Ruskem vyvolané válce na Ukrajině nás navíc čeká zdražování a hrozí nedostatek některých klíčových surovin (ropa, plyn, hliník), což bude nahrávat různým překupníkům.

Navíc v mnoha sektorech nebude moct s čím porovnávat, protože od roku 2020 se česká ekonomika potýká s dopady pandemie koronaviru.

Je ovšem fér dodat, že pozastavení EET se na výběru daní se příliš neprojevilo. Tudíž se nedá masivní přechod podnikatelů do šedé zóny očekávat.

Zástupci podnikatelů zrušení EET vítají, protože českou ekonomiku čeká náročné období. Opozice z řad SPD tuto změnu vítá rovněž.

Naopak opoziční ANO je proti zrušení EET, protože ji sami zaváděli. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zrušení EET komentovala následovně:

„EET narovnalo podnikatelské prostředí a každý rok díky němu vybereme až 13 miliard korun navíc. Šedou ekonomiku zase čekají zlaté časy. Těch 13 miliard jsme mohli využít třeba na snížení cen energií nebo na zastropování cen pohonných hmot."

Pozitivní dopady EET uváděné minulou vládou ovšem nebyly nikdy plně skutečně prokázány. Vláda tvrdila, že při zavádění EET ve jednotlivých vlnách se vždy vybralo na DPH více, analytik Michal Škop aplikoval vzorec ministerstva financí (na měření účinnosti EET) také na obory, kde EET dosud zavedena nebyla. A výsledkem bylo to, že i v těchto oborech se výběr daní zvýšil. Nebyl tedy za vyšším výběrem DPH spíše ekonomický růst?

Tip: EET vyjde na 250 milionů Kč ročně, sliboval Babiš, ve skutečnosti stála 463 milionů

Proč dále evidovat tržby, když se vše platí kartou?

Ministerstvo financí dále uvádí, že primárním úkolem evidence tržeb je navíc z rozhodnutí Ústavního soudu zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách, přičemž v posledních letech i v důsledku covidové pandemie došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb.

Pro představu v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 %, za rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 % a v roce 2025 by měl činit až 80 %. Tento nárůst je právě na úkor hotovostních tržeb, což výrazně oslabuje význam EET, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb cílí. Digitální formy obchodu přitom nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti.

Zdroje: Ministerstvo financí ČR

 

Autor článku

Michal Bureš

Michal Bureš  

Šéfredaktor Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 10 krát

Články ze sekce: DANĚ