Počítá se do nákladů na bydlení i hypotéka, když chcete požádat o příspěvek na bydlení?

Obecně platí, že pokud žadatel (případně i posuzované osoby) zaplatí za výdaje spojené s bydlením více než 30 % z čistých příjmů, vznikne mu nárok na příspěvek na bydlení. O příspěvek lze zažádat i 3 měsíce zpětně. Například v březnu 2023 může žadatel uplatnit nárok na dávku od ledna 2023.

Rozhodným obdobím je vždy předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud tedy uplatňujete nárok v 1. čtvrtletí 2023 (leden, únor, březen), budou pro posouzení dávky důležité příjmy a náklady na bydlení ze 4. čtvrtletí roku 2022 (říjen, listopad, prosinec).

• Proč dostanou lidé žijící v nájmu vyšší příspěvek na bydlení?
• Vláda zvažuje přidat hypotéku do nákladů na bydlení

Zdroj: Depositphotos

Žádost mohou podat nájemníci i osoby bydlící ve vlastním domě. Obecně se příspěvek na bydlení vyplatí převážně jednotlivcům žijícím v nájmu.

Nezáleží ani na tom, jestli jsou žadatelé zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, o příspěvek na bydlení mohou požádat obě kategorie případných žadatelů. Na vysoký příspěvek na bydlení si přijdou také OSVČ v režimu paušální daně, toto téma více rozebíráme v našem předchozím článku.

Žádost lze podat i online, pokud ale chtějí mít žadatelé jistotu, je lepší zajít na pobočku osobně.

Z praxe: Z vyřízení příspěvku na bydlení online byly tři cesty na úřad práce

Žadatelé bydlící ve vlastním domě dostanou na příspěvku na bydlení méně

Ve většině případů mají osoby bydlící v nájmu větší náklady na bydlení než žadatelé bydlící ve vlastním domě. Z logiky věci musejí platit nájem, který se započítává do nákladů na bydlení pro posouzení nároku na dávku. Dále se také započítávají náklady na energie spojené s užíváním bytu a náklady na některé služby – úklid společných prostor v domě, svoz odpadu apod.

U žadatelů bydlících ve vlastním domě se do nákladů započítávají energie a služby. Majitelé mívají často na svůj dům sjednanou hypotéku, tu ovšem do nákladů na bydlení započítat nemohou. V současné době to zákon o státní sociální podpoře neumožňuje. Logicky tak vlastníci bytu mají menší náklady na bydlení než nájemci, za což jim i následně náleží nižší příspěvek na bydlení.

Majitelé nemovitostí jsou tak v případě výše příspěvku na bydlení mnohem více znevýhodnění než žadatelé, kteří bydlí v nájmu.

Vláda zvažuje přidat do nákladů na bydlení i hypotéku

Již v minulém roce vláda debatovala o tom, jak by zohlednila výši hypotéky při posuzování nároku na příspěvek na bydlení, což zmínil i ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka. „Existují sice normativy, které fungují jako určité záklopky, aby někteří lidé ten příspěvek nezneužívali. Nutno však podotknout, že 70 % žadatelů dostane opravdu celou částku nad těch 30, respektive 35 %. Do těchto procent se započítává nájem, náklady na elektřinu, plyn a vodu. Do budoucna uvažujeme také o zohlednění nákladů na splácení hypotéky,“ uvedl Jurečka na webu své domovské strany KDU-ČSL.

Proti začlenění hypotéky do nákladů pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení nejsou ani někteří členové z opozice. Například Aleš Juchelka za hnutí ANO upozorňoval během energetické krize na současnou legislativu, která nezohledňuje hypotéky žadatelů bydlících ve vlastních domech.

V současné době ale neexistuje zatím žádný oficiální vládní návrh, jak by se hypotéka do posouzení nároku na dávku zohledňovala.

Někteří zástupci realitního trhu a ekonomové oponují tím, že hypotéka je svobodnou volbou člověka, který se k ní upíše pouze tehdy, když ví, že bude schopen ji také splácet. Případné legislativní zahrnutí hypotéky do nákladů na bydlení by mohlo být lidmi z velké míry zneužíváno a zároveň by taková možnost výrazně negativně ovlivnila finanční rozhodování lidí. Příspěvek na bydlení by tak podle některých neměl být využíván na splácení dluhů.

Jaký máte názor vy? Hlasujte v naší anketě.

Čtěte také:  

I ve starobním důchodu můžete žádat o příspěvek na bydlení. Co dostanete?

Kupní smlouva na nemovitost a její náležitosti: na co si dát pozor, aby byla platná a férová?