Na plné uznání zapomeňte. Jak se počítá evidence na Úřadu práce pro důchod?

Nárok na starobní důchod vzniká při dosažení řádného důchodového věku a získání minimální doby pojištění. V roce 2025 musí žadatelé o řádný starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let, žadatelé o předčasný důchod potom v rozsahu alespoň 40 let.

• Praktický příklad – Nízká doba pojištění a nepřiznání důchodu
• Co se počítá do doby pojištění?
• Hodnocení evidence na Úřadu práce jako náhradní doby pojištění?
• Zápočet evidence na Úřadu práce
• Každý rok pojištění hraje roli
• Praktický příklad – Výpočet procentní výměry důchodu
• Problém dlouhodobé nezaměstnanosti
• Řešením může být účast na dobrovolném důchodovém pojištění

Praktický příklad – Nízká doba pojištění a nepřiznání důchodu

Paní Anna byla během produktivního života dlouhodobě nezaměstnaná, mnohdy i bez evidence na Úřadu práce. Paní Anna tak získala dobu pojištění pouze v rozsahu 31 let a ke dni dosažení řádného důchodového věku jí nemůže být starobní důchod přiznán.

Co se počítá do doby pojištění?

Do doby pojištění se přitom započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i náhradní doby pojištění. Při splnění zákonných podmínek patří mezi náhradní doby pojištění i evidence na Úřadu práce. Náhradní doby pojištění jsou upraveny v § 5 zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Podmínky evidence na úřadu práce potom konkrétně v odstavci 2), písmenu a).

Čtěte také: Ještě nedávno stačilo 25 let práce. Co byste měli vědět o době pojištění na důchod?

Hodnocení evidence na Úřadu práce jako náhradní doby pojištění?

Evidence na Úřadu práce do konce roku 1995 se započítává pro důchodové účely bez omezení. Od roku 1996 se evidence na úřadu práce započítává jako náhradní doba pojištění vždy, když je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Evidence v době, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se toto období zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

Zápočet evidence na Úřadu práce

Pro účely získání alespoň minimální doby pojištění pro přiznání starobního důchodu se evidence na Úřadu práce započítává do konce roku 2009 ze 100 % a od roku 2010 z 80 %. Do doby pojištění ovlivňující výši starobního důchodu se evidence na Úřadu práce započítává z 80 %.

Tip: Invalidní důchodci mají nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale žádné zvýhodnění

Každý rok pojištění hraje roli

Při výpočtu starobního důchodu se osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda v současně hodnotě za odpracované roky) redukuje, přičemž redukcí se získá výpočtový základ. Procentní výměra řádného starobního důchodu následně činí 1,5 % z výpočtového základu za každý ukončený rok pojištění. Při výpočtu předčasného důchodu se při výpočtu procentní výměry starobního důchodu zohlední ještě krácení za předčasnost.

Praktický příklad – Výpočet procentní výměry důchodu

Pan Aleš má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 47 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let, během celého produktivního života byl celkem dva roky v evidenci na Úřadu práce, vždy s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Základní výměra důchodu pana Aleše činí 4 660 Kč, stejně jako ostatních důchodců. Základní výměru důchodu mají všichni občané stejně vysokou.

Redukovaný osobní vyměřovací základ (výpočtový základ) činí 27 380 Kč, do částky 20 486 Kč se započítává ze 100 %, od 20 486 Kč do 47 000 Kč potom z 26 %. Zápočet za každý získaný rok pojištění činí 66 % (44 let x 1,5 %). Procentní výměra důchodu činí 18 071 Kč (27 380 Kč x 66 %). Panu Alešovi je přiznán řádný starobní důchod ve výši 22 731 Kč.

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Problém dlouhodobé nezaměstnanosti

Krátkodobá nezaměstnanost ovlivňuje výši státního důchodu relativně málo, protože se započítává jako náhradní doba pojištění. Dlouhodobá nezaměstnanost je však problém, protože se v lepším případě získá nižší doba pojištění a měsíční důchod je následně nižší a současně dojde k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu. V horším případě z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti není starobní důchod vůbec přiznán, neboť není splněna podmínka minimální doby pojištění.

Čtěte také: Příjmy nejsou všechno. Kdy budete mít nižší důchod i s vysokým výdělkem?

Řešením může být účast na dobrovolném důchodovém pojištění

Mezery v pojištění je možné řešit formou účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Přihláška se podává na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Evidenci na Úřadu práce, která se nehodnotí jako náhradní doba pojištění pro důchodové účely, lze přitom dopojistit i zpětně. V roce 2025 činí minimální měsíční částka dobrovolného důchodového pojištění 3 260 Kč.

Jak funguje informativní důchodová aplikace ČSSZ

Zdroj: Youtube.com/Česká správa sociálního zabezpečení