Jaký důchod dostanou OSVČ platící minimum a co s ním udělají přepočtové koeficienty

22.07.2025 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


perex-img Zdroj: Shutterstock

Většina OSVČ má v praxi podprůměrný důchod. Zejména OSVČ platící minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění musí počítat s nízkým důchodem. V posledních letech se minimální vyměřovací základ značně zvýšil, což má pozitivní vliv na výši státního důchodu.

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno alespoň minimální sociální pojištění. Pokud je tedy skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se roční sociální pojištění vypočítá z minimálního vyměřovacího základu.

Dobrovolný měsíční paušální režim

V případě dobrovolné účasti v měsíčním daňovém paušálním režimu odpovídá v prvním nejnižším pásmu platba sociálního pojištění 1,15násobku minimální měsíční zálohy platné v daném roce. S ohledem na výši státního důchodu jsou na tom OSVČ zapojené v daňovém paušálním režimu lépe než OSVČ platící pouze minimální sociální pojištění.

Čtěte také: Čekáte nízký zisk? Takové podnikání se vyplatí pouze při vedlejší činnosti

Minimální vyměřovací základ versus minimální mzda

Pro celý kalendářní rok 2025 činí minimální vyměřovací základ 195 540 Kč. To tedy znamená, že pro důchodové účely je na tom OSVČ platící minimální sociální pojištění stejně jako zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou ve výši 16 295 Kč. Zaměstnanci pracující na plný úvazek za minimální mzdu ve výši 20 800 Kč jsou na tom pro budoucí výpočet starobního důchodu poměrně výrazně lépe. Platby minimálního sociálního pojištění znamenají nízký starobní důchod.

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

 

Praktické výpočty

Pro názornost máme v první tabulce vypočten řádný starobní důchod u různých dob pojištění, pokud průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky (tzv. osobní vyměřovací základ) činí právě 16 295 Kč. Výpočet je proveden podle výpočtové formule roku 2025, přičemž nepočítáme s výchovným na děti.

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se hodnotí rozhodné příjmy v letech 1986 až 2024, takže OSVČ mohou mít osobní vyměřovací základ nižší než právě 16 295 Kč. Minimální doba pojištění pro přiznání řádného starobního důchodu činí 35 let.

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Řádný starobní důchod

16 295 Kč

37 let

13 704 Kč

16 295 Kč

39 let

14 193 Kč

16 295 Kč

41 let

14 682 Kč

16 295 Kč

43 let

15 171 Kč

16 295 Kč

45 let

15 660 Kč

16 295 Kč

47 let

16 148 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Minimální vyměřovací základ od roku 2004

Ve druhé přiložené tabulce máme pro názornost uvedeny minimální roční vyměřovací základy při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v letech 2004 až 2024. Současně máme uveden přepočet jednotlivých ročních vyměřovacích základů na současnou úroveň pomocí příslušného ročního koeficientu zohledňujícího inflaci.

Pro přepočet jsou použité přepočítací koeficienty platné při výpočtu starobního důchodu v roce 2025, kdy se zohledňují příjmy v letech 1986 až 2024. Jak je z tabulky názorně vidět, tak osobní vyměřovací základ mohou mít OSVČ nižší než 16 295 Kč, což je částka, se kterou jsme počítali v praktickém příkladu výše.

Z tabulky je názorně vidět, že v současné hodnotě má nejvyšší hodnotu minimální vyměřovací základ za rok 2024. Následuje rok 2013 a rok 2011. Naopak současnou hodnotu mají nejnižší minimální vyměřovací základy za roky 2004 a 2005.

Rok

Minimální roční

vyměřovací základ

Přepočítací

koeficient

Přepočtený roční minimální

vyměřovací základ

2004

40 416 Kč

2,6035

105 224 Kč

2005

48 288 Kč

2,4752

119 523 Kč

2006

56 508 Kč

2,3220

131 212 Kč

2007

60 420 Kč

2,1627

130 671 Kč

2008

64 680 Kč

1,9998

129 348 Kč

2009

70 668 Kč

1,9325

136 566 Kč

2010

71 136 Kč

1,8982

135 031 Kč

2011

74 220 Kč

1,8553

137 701 Kč

2012

75 420 Kč

1,7973

135 553 Kč

2013

77 652 Kč

1,7973

139 564 Kč

2014

77 832 Kč

1,7664

137 483 Kč

2015

79 836 Kč

1,7144

136 871 Kč

2016

81 024 Kč

1,6480

133 528 Kč

2017

84 696 Kč

1,5438

130 754 Kč

2018

89 940 Kč

1,4321

128 804 Kč

2019

98 100 Kč

1,3391

131 366 Kč

2020

104 508 Kč

1,2890

134 711 Kč

2021

106 332 Kč

1,2158

129 279 Kč

2022

116 736 Kč

1,1456

133 733 Kč

2023

120 972 Kč

1,0658

128 932 Kč

2024

158 292 Kč

1,0000

158 292 Kč

OSVČ platící roční sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu by měly počítat s nízkým starobním důchodem. Předčasný důchod z finančních důvodů v těchto případech přichází do úvahy pouze ve výjimečných případech. Vlastní finanční zajištění na penzi je pro OSVČ výrazně důležitější než pro zaměstnance.

 

Ukázka portálu MOJE daně

Zdroj: Youtube/Ministerstvo financí

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY