Případ začal tím, že ČSSZ v říjnu 2023 přiznala ženě invalidní důchod ve třetím stupni. Podkladem pro toto rozhodnutí byl posudek, který jako hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určil paranoidní schizofrenii. Na základě této diagnózy byla pracovní schopnost ženy vyhodnocena jako snížená o 70 %, což odpovídá nejvyššímu, třetímu stupni invalidity.
Žena však s tímto závěrem nesouhlasila. Nikoli však s procentem poklesu pracovní schopnosti, ale s určenou diagnózou. Tvrdila, že příčinou jejích obtíží nejsou psychické problémy, ale potíže s pohybovým aparátem a poškození měkkých tkání, které měly vzniknout následkem neodborného zásahu maséra.
- Námitky ženy obrátily výsledek a úřad jí důchod úplně odebral
- Soudní komise uznala ženu invalidní ve třetím stupni
- Žena nesouhlasila s tím, že soud její potíže označil za psychické
- Nejvyšší správní soud stížnost odmítl, protože žena u nižšího soudu uspěla
Námitky ženy obrátily výsledek a úřad jí důchod úplně odebral
Když podala proti rozhodnutí odvolání, úřad si nechal zpracovat nový posudek. Tentokrát se závěr výrazně lišil. Podle posudkového lékaře nebyla žena invalidní vůbec, protože její pracovní schopnost byla snížena jen o 10 %. Lékař uvedl, že diagnóza paranoidní schizofrenie sice připadá v úvahu, ale nebyla potvrzena psychiatrickým vyšetřením, a proto ji nelze považovat za podloženou.
Jako hlavní příčinu zdravotních obtíží proto označil jen lehké poruchy pohybového aparátu. Úřad se tímto posudkem řídil a v dubnu 2024 rozhodl, že ženě invalidní důchod odejme.
Tip: Superdávka startuje: Spočítejte si její výši v naší kalkulačce
Soudní komise uznala ženu invalidní ve třetím stupni
Žena se s tímto postupem nesmířila a obrátila se na Městský soud v Praze. Ten si vyžádal nový, nezávislý posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Komise dospěla k závěru, že žena byla v době rozhodování úřadu skutečně invalidní ve třetím stupni a že její pracovní schopnost klesla nejméně o 70 %. Za hlavní příčinu jejího zdravotního stavu označila těžkou poruchu osobnosti.
Soud přitom připomněl, že není jeho úkolem posuzovat zdravotní stav z lékařského hlediska, ale pouze zkoumat, zda je posudek úplný, srozumitelný a přesvědčivý. Posudek komise tyto podmínky podle soudu splňoval. Proto dal soud ženě za pravdu, zrušil rozhodnutí úřadu o odejmutí důchodu a nařídil, aby v dalším řízení úřad vycházel právě z nového posudku.
Žena nesouhlasila s tím, že soud její potíže označil za psychické
Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze se žena obrátila na Nejvyšší správní soud. Ačkoliv jí Městský soud svým rozsudkem v zásadě vyhověl a potvrdil její invaliditu třetího stupně, ona sama s ním spokojená nebyla.
Namítala, že soud sice uznal její nárok na důchod, ale založil svůj závěr na nesprávném důvodu. Podle rozsudku totiž vyplývalo, že její zdravotní problémy mají duševní povahu, což stěžovatelka od začátku odmítala. Tvrdila, že soud její zdravotní stav špatně vyhodnotil, protože nebral v potaz to, že k jejím potížím došlo v důsledku fyzického zásahu maséra.
Nejvyšší správní soud stížnost odmítl, protože žena u nižšího soudu uspěla
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda je kasační stížnost stěžovatelky vůbec přípustná. Připomněl, že tento mimořádný opravný prostředek slouží jen těm, kdo u krajského či městského soudu neuspěli. Stěžovatelka ale u Městského soudu v Praze vyhrála, soud její žalobě vyhověl a rozhodnutí úřadu zrušil. To, že nesouhlasila s odůvodněním, ale ne s výsledkem, nestačí.
Proto byla její kasační stížnost odmítnuta jako nepřípustná. Nejvyšší správní soud se už dále nezabýval jejími námitkami a zároveň rozhodl, že žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení. Závazným se tak stalo rozhodnutí Městského soudu.
Čtěte také:
Valorizace důchodů 2026: jak se zvýší nejnižší či vysoké důchody? Příklady napoví
Ombudsman pomohl ženě získat mimořádnou okamžitou pomoc na provizi realitní kanceláři
Navýšení životního minima nabírá zpoždění. Od kdy vzroste a jaké dávky to ovlivní?