Právě před rokem vláda rozhodla o revitalizaci kopřivnické automobilky Tatra. Podnik, který letos slaví 150 let od založení, koncem osmdesátých let vyráběl více než patnáct tisíc vozů ročně
, loni dokázal prodat slabých jedenáct set nákladních aut. Situace v kopřivnické automobilce se začíná výrazně měnit k lepšímu. Konsolidační banka (KoB) loni v létě odkoupila balík akcií největšího akcionáře Tatry - plzeňské Škody (43,5 %) - a okolí to pochopilo jako výrazný stabilizační signál. Následně tato státní banka poskytla účelový úvěr ve výši 400 milionů korun na financování výroby.Od října pak začala automobilka opět plynule vyrábět. V červnu letošního roku na mimořádné valné hromadě došlo k navýšení základního jmění z l, l miliardy na 5,17 miliardy korun. Stalo se tak poté, co se stala akcionářem brněnská firma Kras (dceřiná společnost Fondu národního majetku), která před časem na základě vládního rozhodnutí odkoupila zhruba čtyřmili
ardové dluhy.Situace se natolik ustálila, že vedení uvažuje dokonce o investicích. Lidé, kteří byli na šedesáti procentech mzdy, opět dostali tolik, kolik měli ve smlouvách. Přesto se dál počet zaměstnanců snižuje. Zatímco koncem loňského pololetí pracovalo v automobilce 2862 lidí, o rok později se tento počet snížil o téměř 340 zaměstnanců.
Automobilka začala vydělávat.
Fakt, že s nepopulárními opatřeními ruku v ruce se státní garancí a pomocí se začíná měnit situace k lepšímu, dokazují hospodářské výsledky Tatry. V prvním pololetí letošního roku automobilka ve výrobě téměř překonala celý minulý rok, když ze zdejší linky sjelo 917 aut oproti 1209 vozům za předcházejících dvanáct měsíců a Tatra za ně utržila bezmála dvě miliardy korun, zisk pak oproti loňské více než dvousetmilionové pololetní ztrátě činil 164 milionů.
Prodejnost se zvýšila o 84 procent, prodalo se totiž celkem 840 aut. Pozitivně se výsledky projevily i v exportu, skoro devadesát procent totiž putovalo do zahraničí. Tradičními trhy jsou
"Snižujeme fixní náklady. Tady je to nepopulární věta, ale lze si za tím představit třeba zmenšování výrobních ploch, skladů, administrativy a aparátu kolem. Od roku 1998 se postupně zmenšujeme," říká mluvčí automobilky Eva Kijonková.
Ještě letos chce Tatra investovat do dokončení počítačového systému, protože se předpokládá, že i to přinese snížení výdajů. Výrobní proces bude totiž sledovatelný doslova od prvního šroubku až po projetí vozu bránou, na což v minulých letech nebyly peníze, a docházelo tak ke zbytečným a neefektivním ztrátám. Problémem je i to, že Tatra byla kdysi budována jako koncernový podnik, který vyráběl vše na jednom místě. Světový trend je však opačný. Automobilka funguje je
n jako finalizátor, továrna má pouze výrobní linku, kam se komponenty dovezou od subdodavatelů, na místě se rychle zkompletují, dokončí a následně se expedují.Hledá se kupec
Prioritou pro Tatru je nyní nalezení strategického partnera. Situace je sice lepší, hluboká krize, jaká tu byla v minulých letech, firmě již patrně nehrozí, konečné řešení to však také není. Potřebuje zdroje na investice, potřebuje také získat nové trhy. "Kolem nás fúzují i daleko větší automobilky, aby zvýšily svou konkurenceschopnost, a ačkoli my máme velice specifický výrobek, nemůžeme si dovolit zůstat sami," podotýká mluvčí.
Zdroj: LN z 14. 08. 2000
