Když přiletělo letadlo a odletělo třeba jen nově natřené, měli analytici plné ruce práce s vysvětlováním, proč o tolik vzrostly v měsíci příletu dovozy. Když zapůjčila Národní galerie cenné sbírky do zahraničí, zlepšovaly se vývozy zboží, i když se tím český export k žádnému heroickému výkonu nevzepjal. To skončilo.
Český export rostl letos ve skutečnosti nižším tempem než v prvních měsících informoval ČSÚ. Za první čtvrtletí o téměř 4 %, v únoru dokonce o více než 7 % pomaleji. Plyne to z porovnání původně zveřejněných dat s těmi novými, které už neobsahují "jednorázové" dovozy a
vývozy zboží. Ty ovlivnily českou obchodní bilanci zejména v loňském roce. Její schodek byl například v prvním čtvrtletí ve skutečnosti o pět miliard nižší. Letos naproti tomu k větší odchylce nedošlo, ale třeba ještě v dubnu byl deficit o půldruhé miliardy hlubší, než původně sdělil ČSÚ (tab. 1).Blíže k reálnému stavu
Do objemu zahraničního obchodu nebudou nadále započítávány položky zboží, které překračuje hranice, aby se podrobilo tzv. zušlechťovacím operacím (například opravy, montáže, kompletace, výměny náhradních dílů apod.). Právě tak ale nebudou podléhat statistickému vykazování dovozy a vývozy zboží, u něhož se předpokládá po uplynutí určité doby jeho návrat do ČR v nezměněném stavu (převozy zboží na veletrhy, výstavy nebo například pronájmy v urč
ených lhůtách). "Po dohodě s Eurostatem jsme se rozhodli pro metodické změny," říká Jan Fischer, místopředseda Českého statistického úřadu.jen letadla a lodě
Nově budou souhrnná čísla za dovozy a vývozy zahrnovat pouze "čistou" hodnotu práce a s ní související spotřebu materiálu a energie při úpravách letadel a lodí. Nedochází ke kompletnímu přebudování výkaznictví v oblasti zušlechťovancího styku. Před změnou uváděla česká statistika hodnotu letadel a lodí dovážených a vyvážených k úpravám v jejich celkové hodnotě, to znamená před i po zušlechtění. Protože šlo o objemy v řádech miliard, docházelo samozřejmě k ovlivnění sumární hodnoty obou směrů zahraničního obchodu včetně jeho salda v jednotlivých měsících. Přitom sám ČSÚ v komentářích měsíčních výsled
ků tyto skutečnosti nezmiňoval, přestože byl u pramene a měl informace o podrobné komoditní struktuře dovozu a vývozu od Generálního ředitelství cel. Překvapovaná analytická obec tak měla šanci, jen pokud na důvody upozornila některá jiná instituce (např. ČNB).Dočasně tam a zpět
Pokud vyvezeme zboží, které se po čase opět vrátí zpět do ČR v nezměněném stavu, například již zmíněné exponáty pro výstavy a veletrhy, jeho cena se ve vykazované hodnotě vývozu ani zpětného dovozu podle nových pravidel již neobjev
í.Vzhledem k tomu, že v případě dovozu tento režim uplatněn není, znamená to, že například hodnota obrazů dovezených pro výstavu Toyen se v květnovém výsledku zahraničního obchodu objevila? Aby zmatků nebylo málo, tak tedy neobjevila. Podle dříve uplatňovaných předpisů šlo o nezrcadlovou techniku "vývozy ano, dovozy ne". Zahraniční výstavy a veletrhy tak v případě naší účasti nadhodnocovaly český vývoz a při svém skončení pak český dovoz. Tuzemské výstavy a veletrhy, na které putovaly exponáty z ciziny,
však nikoli. Nová úprava nejen odbourala jistou rozkomíhanost měsíčních výsledků zahraničního obchodu, ale odstranila i tuto nelogičnost.Vyloučené měnové zlato
Poslední změnou je vyloučení hodnoty dovozu a vývozu měnového zlata. Tato položka nepodléhá z logiky věci u nás významným změnám a nabízí se úvaha, že to je zřejmě důvod jejího vyloučení ze statistiky. "Obchoduje se jen s neměnovým zlatem," říká Pavel Palivec z tiskového odboru ČNB. Nedávný převod 24 tun zlata na Slovensko jako opožděného vypořá
dání majetku československé federace by však zřejmě vykázanou hladinu hodnoty vývozu značně zčeřil.Investujeme práci
Otevřená česká ekonomika přidává části zboží, které je směňováno v zahraničním obchodě, dost velkou hodnotu. Takzvané aktivní zušlechťování znamená, že do ČR jsou dováženy výrobky, které se zde upraví (opraví, vylepší, tj. zušlechtí). Z dlouhodobého hlediska se problém nesprávného statistického vykázání vlastně stírá, protože dovezená věc se po provedené úpravě opět vrátí do původní země (v
yveze se zpět). Podíl zušlechťovacího styku tvoří zhruba pětinu toho, co dovezeme a třetinu toho, co vyvezeme (tab. 2). Pro českou ekonomiku je to dobré. Cena práce je u nás stále podstatně nižší v porovnání se zeměmi, odkud se zboží ke zušlechtění dováží. Podobáme se tím Evropské unii, kde se připouští spíš jen aktivní zušlechťovací styk v kontextu myšlenky "když si vše dokážeme udělat v našem velkém celku, neponecháme to třetím zemím".Noční můra statistiků
Projekt vykazování obchodu mezi zeměmi EU je doprovázen trápením. Trvalo dost dlouho, než se v Evropě shodli na statistickém zachycování toků zboží mezi členskými zeměmi. Důvod je jednoduchý: ve sjednoceném prostoru totiž chybějí celní statistiky.
Inspirací pro ČSÚ je francouzská statistika. Bylo tomu tak i u nově zaváděných změn ve vykazovaném zušlechťování u dovozu a vývozu. Praxi jednotlivých zemí ale nelze jednoduše opsat. "Při harmonizaci se nedá postupovat mechanicky. Není to totiž vůbec triviální," vysvětluje Jan Fischer. "Každá země postupuje p
odle svých možností, a to i finančních."Zdroj: Ekonom 32/2000
