Na vládním privatizačním podnose je naservírováno jedno z posledních lákavých soust. České radiokomunikace už přilákaly první zájemce.
V minulosti byly České radiokomunikace známé především jako podnik (Správa radiokomunikací) zajišťující šíření televizního a rozhlasového vysílání. Jejich kulaté logo se ale v posledních měsících stalo jedním z mála symbolů mezinárodně úspěšných českých společností.Českým radiokomunikacím (ČRa) se podařilo uvést na zahraniční kapitálové trhy své akcie, kde byl o ně velký zájem. Mezi dnešní akcionáře patří zejména Fond národního majetku, který vlastní 51 %, Tele Danmark (20,8 %) a The Bank of New York International Nominees (depozitář GDR) - 24 %.
Miliardy na cestě
Prozíravým
krokem byla majetková účast ČRa v RadioMobilu - v něm zatím patří ČRa majoritních 51 %. Hlavním investorem v tomto GSM operátorovi byl ale Deutsche Telekom, který spolu s Telecom Italia prostřednictvím konsorcia C-Mobil vlastní minoritní polovinu (v C-Mobilu patří Němcům 84,55 %, Italům 12,5 % a o zbývající necelá 3 % se dělí ostatní investoři). Stimulem pro podnícení investiční aktivity strategického investora byla smluvně zajištěná možnost získání majority navýšením základního jmění v RadioMobilu.Cenu,
za kterou se prodává možnost navýšení základního jmění RadioMobilu o 30 %, navrhovala prodávající strana - tj. ČRa. Pokud by ale tato cena byla pro kupujícího - tj. pro Deutsche Telekom - příliš vysoká, pak by ale České radiokomunikace za ponechání majority byly povinny tuto cenu zaplatit.Spojení kapitálového zajištění a české invence se v případě mobilního operátora ukázalo mimořádně zdařilé: V únoru loňského roku RadioMobil získal v Cannes ocenění Asociace GSM operátorů za nejlepší technickou inovaci na trhu GSM - za balík textových a datových služeb, v květnu pak v Londýně (na Global Mobile Commerce Forum) byl RadioMobil oceněn za produkt podporující bankovní služby přes mobilní telefon (za Paegas SIM Toolkit - GSM Banking) atd.
Není proto divu, že Deutsche Telekom považoval RadioMobil za výhodnou investici. V době, kdy začala vláda uvažovat o privatizaci ČRa, byla opce na majoritu v RadioMobilu skutečně uplatněna. České radiokomunikace se souhlasem akcionářů měly navrhnout cenu - ta měla reálně stano
vit hodnotu RadioMobilu a zároveň zajistit, že v případě odmítnutí budou k dispozici prostředky na její zaplacení. Cena za získání majority se vyšplhala vysoko, na částku 765 mil. USD, a k údivu ostatních byla navrhovatelem přijata. Znamená to, že nejpozději v roce 2001 přiteče do pokladny ČRa hotové jmění - přes 20 mld. Kč. Dnešní i budoucí akcionáři ČRa si tak mohou brousit zuby na nezanedbatelný příjem.Proč se o tom tak rozepisuji? Založení společnosti, kdy se stát nesnažil jenom získat co nejvíce peněz za licenci, ale také vytvořit podmínky pro další rozvoj ČR, se totiž vyplatilo a státnímu rozpočtu se to koneckonců vrátilo na daních ze zisku. Právě proto mezinárodní investoři ocenili hodnotu Českých radiokomunikací tak vysoko. Strategií spol
ečnosti je myšlenka "carier to carier", tj. poskytování služeb telekomunikačním operátorům nebo svým dceřiným společnostem, které pak zajišťují služby koncovým zákazníkům. Dnes ale nejde jen o RadioMobil.Od doby uvedení akcií na zahraniční trhy ČRa společně s Tele Danmark založily dceřinou telekomunikační společnost Contactel. Je zajímavé, že jen tento jediný krok opět zvedl hodnotu akcií společnosti, která se tak řadí mezi nejúspěšnější české firmy.
Hráči v turnaji
1 Stát
Česká republika stále ještě vlastní prostřednictvím FNM 51 % společnosti ČRa. Zdá se ale, že vláda kolem privatizace majetkové účasti státu zatím přešlapuje jak slůně v porcelánu, což se projevuje tím, že v této otázce již třikrát změnila své usnesení. Vláda je přitom pod tlakem dalšíc
h hráčů, kteří se snaží získat kulaté logo ČRa do svého vlastnictví, a několika dalších faktorů.Jedním z nich je lákavá vidina více než 20 miliard v pokladně společnosti za vykonání na navýšení základního jmění společnosti RadioMobil. Stát z nich jistě očekává nemalý peníz - v podobě daně z příjmu. Navíc tyto dolary na cestě samozřejmě zvyšují cenu za podíl, který chce stát prodat. Vláda ale může s privatizací vyčkávat až na vykonání v příštím roce a příslušných 51 % z lákavé sumy peněz si odsát
na dividendách. Ale proč o tyto peníze přímo nezvednout prodejní cenu ČRa? Je to přece průzračnější a jednodušší než technicky složité a drahé hledání metod, jak těsně po vykonání ještě před privatizací odsát z ČRa pro stát tolik potřebné peníze.Na
druhé straně, když se vykoná až po privatizaci, nový vlastník si peníze může vyplatit na dividendách nebo je použít pro další rozvoj společnosti - např. na dobudování celoplošné síťové optické infrastruktury ČRa je zapotřebí částka zhruba 6 mld. Kč. Očekávaných 20 mld. může vypadat jako hodně peněz, ale investice RadioMobilu nebo EuroTelu či Českého Telecomu za poslední léta výrazně tuto částku převyšují.2 Tele Danmark
Tele Danmark už do ČRa investoval (jako minoritní vlastník ČRa) pár miliard korun, aby získal 20,8 % jejich akcií nákupem na kapitálových trzích. Stát pak odsouhlasil založení společnosti Contactel, kde mají ČRa a Tele Danmark po 50 % majetkového podílu. Ve skutečnosti ale mají dánští (potažmo američtí investoři z SBC) de facto v Cont
actelu více než proklamovaných 50 % - díky 20,8% podílu v Radiokomunikacích.3 Deutsche Telekom
Deutsche Telekom spolu s Telecom Italia v konsorciu s C-Mobil vlastní 49 % akcií společnosti RadioMobil, mají ale provozní odpovědnost a uplatnili opci na navýšení jeho základního jmění, aby zde získali majoritu. Její realizace by měla nastat až v roce 2001, což je bude stát citovaných 765 mil. USD.
4 Vivendi
Velký francouzský gigant s širokým záběrem aktivit - od vodárenství přes energetiku a stavebnictví, mediální průmysl (televize, hudební a filmová studia) až po velmi ziskový segment telekomunikací. Má 44% podíl v druhém největším telekomunikačním operátoru ve Francii (Cegetel) působícím i v mobilních telekomunikacích, kde má již pět milionů zákazníků. V Č
eské republice se kdysi neúspěšně pokušel o Radiomobil, nedávno (spolu s Mannesmannem) se pokoušel získat licenci třetího mobilního operátora. Pokus o průnik na český telekomunikační trh však nevzdal. A tak poradci české vlády pro privatizaci, společnosti ABN Amro Rothschild, zaslal předběžnou nabídku účasti v privatizaci ČRa.Ve hře o ČRa má Vivendi jednu výhodu: získal totiž opci na 66% podíl v ČEZTelu, telekomunikační divizi elektrárenské společnosti ČEZ, která po celém státě roztáhla podél energetických rozvodů svou vlastní pavučinu optických vláken. Vzhledem k tomu, že České radiokomunikace by se mohly velmi rychle stát reálným konkurentem Českého Telekomu, pokud dokončí vybudování celostátní infrastruktury optických vláken, spojení s ČEZTelem by mohlo
být velkou výhodou.Možná že čtenáře napadne, proč tedy stát (dosavadní majoritní vlastník ČEZ i ČRa) toto spojení (nebo alespoň opci tohoto strategického propojení) nerealizuje sám - prodejní cena státního majetku by při privatizaci jistě vzrostla. Ale jsme v České republice: "S tím opravdu nemám nic společného, prodej jsem nepodepisoval a podepsat ani nemohl," bránil se mé námitce Jiří Ehrlich, generální ředitel ČEZTelu. "O majetkových poměrech rozhoduje náš vlastník - a tím je ČEZ." Vše je snad formálně (podle stanov akciové společnosti ČEZ) v pořádku: O opci nemusela rozhodovat valná hromada (kde by se byl mohl uplatnit zájem státu), protože ČEZTel tvoří méně než 10 % majetku celého kolosu ČEZ. Stát je ale nyní trochu zahnán do kouta, protože navíc prý
ČEZ dodatečně podepsal doložku k opci, která stanoví miliardové sankce v případě odstoupení od smlouvy.5 Telecom Italia
Dnes je to již zcela soukromý bývalý státní podnik italských telekomunikací. Na italském telekomunikačním trhu se kolem něj nedávno strhla bitva - na Telecom Italia si brousil zuby Deutsche Telekom, odešel však s prázdnou a italského operátora ovládla mnohem menší, ale domácí společnost Olivetti.
Společnost Telecom Italia, dravě působící téměř ve třiceti zemích světa (v Evropě i v Latinské Americe), dokonce vykázala vyšší zisk než Deutsche Telecom (a to při menším obratu a menším počtu zaměstnanců - viz tabulka). U sousedů Italové ovládají čtvrtinu Telekom Austria a mobilního operátora Mobilkom, jsou i ve východní Evropě - na Ukrajině, v Rusku. Drápkem jsou zachyceny i v RadioMobilu (přes konsorcium C-Mobil). Je zajímavé, že v soutěži o ČRa postupují Deutsche Telekom a Telecom Italia samostatně (nikoli jako konsorcium C-Mobil). Ovládnutí ČRa by umožnilo Italům lépe kontrolovat svého ně
meckého konkurenta.?
Hráči XYNemusí to být jen telekomunikační společnosti. Zájem o ČRa již například projevily investiční fondy Emerging Markets Partnership a Hick, Muse, Tate & Furst.
Různé motivace hráčů
Tele Danmark jistě nepotěšilo, že vláda zrušila usnesení o privatizaci, které bylo pro Tele Danmark příjemné - tj. zaručovalo dánské společnosti právo dokoupit si akcie až do 34% podílu. Zbytek akcií pak stát hodlal prodat institucionálním investorům. Časem by si telekomunikační operátoři mohli od
těchto investorů 0odkoupit, což ale může vyjít dráž než kupovat celý balík od vlády. Původní usnesení bylo ovšem učiněno v době, kdy se privatizační kostlivci ještě skrývali ve skříních bank. Když z nich vypadli, byla vláda postavena do situace, kdy musí preferovat co nejrychlejší a co nejvyšší výnos z privatizace - a ten, marná sláva, skýtá snad prodej celého balíku 51 % akcií.V situaci, kdy tento balík koupí její konkurence, může mít Tele Danmark s rozvojem své dceřiné společnosti Contactel nemalé problémy. Proto potřebuje získat v ČRa alespoň blokační minoritu (na druhé straně ale nelze vyloučit i dohodu - např. Tele Danmark a Deutsche Telekom již spolu v Maďarsku spolupracovaly). Nicméně Tele Danmark může i dnes dokoupit na trhu potřebných 13,2 %
akcií Radiokomunikací a dosáhnout tak blokační minority i bez privatizace. Není to sice cesta nejlevnější, ale pokud k tomu dojde, mohlo by to snížit cenu podílu 51 %, který chce stát prodat. Sníží se pak samozřejmě očekávaný výnos z privatizace, což z hlediska saturace potřeb státu nemusí být výhodné.Jinou možnost má Tele Danmark při uplatnění práva rozhodnout o budoucnosti Contactelu, pokud někdo jiný získá v ČRa více než 40% majetkový podíl - Tele Danmark má pak právo odkoupit si od ČRa zbytek Contactelu. To jistě snižuje prodejní cenu balíku 51 % ČRa. Bereme-li v úvahu tuto možnost, pak není vyloučeno, že by stát získal maximum za prodej nikoli 51 %, ale jen 40 % akcií ČRa jednomu vlastníkovi.
Snížení ceny akcií Českých radiokomunikací je výhodné pro Tele Danmark - jistotu blokační minority pak pořídí za menší cenu. Tele Danmark proto může vést své kroky ve společnosti Contactel tak, aby od ČRa nakupovala méně služeb, a tím snižovala její výsledky a tak i hodnotu ČRa pro privatizaci. Nižší cena akcií Č
Ra pak bude výhodná pro Tele Danmark (a i jiné kupce), ale nevýhodná pro prodávajícího - tj. stát.Deutsche Telekom určitě chce RadioMobil také proto, že mobilní operátoři jsou dnes celosvětově nejpopulárnější na telekomunikačním trhu. Společnost dnes veřejně proklamuje, že majoritu ve společnosti ČRa získat chce. Je logické, že i Deutsche Telekom může vést RadioMobil k tomu, aby nakupoval méně služeb od Českých radiokomunikací a rovněž tak snižoval její výsledky a potažmo hodnotu pro privatizaci. Opět do
cházíme ke stejnému závěru: snížení ceny ČRa je výhodné pro německého investora, ale méně výhodné pro stát. V tomto ohledu by mohla mezi těmito dvěma zájemci (DT a Tele Danmark) vzniknout vzácná shoda.Vivendi bude mít snahu dotlačit ČEZ k uskutečnění k nákupu ČEZTelu, což by se francouzskému investorovi mohlo zúročit při současném nákupu ČRa. Pak by cena ČRa stoupla a z ČRa by mohl rychle vzniknout reálný konkurent Českému Telecomu.
Telecom Italia je nyní z hlediska dosahovaného zisku srovnatelným hr
áčem s německým Deutche Telekom (viz tabulka) . Z hlediska evropských zájmů by se zřejmě italskému hráči nelíbilo přílišné posílení německého soupeře na telekomunikačním trhu, proto by koupě Českých radiokomunikací mohla Italům poskytnout možnost účinněji do jisté míry kontrolovat počínání svého spoluhráče v RadioMobilu než pouze svým mizivým procentem v konsorciu C-Mobil. Deutsche Telekom může tím, že sníží počet služeb, které RadioMobil nakupuje od Českých radiokomunikací, tlačit na snížení nákupní ceny.Růst významu mobilních komunikací, mobilního internetu a rozvoj elektronického obchodu mohou být pohnutkou pro některého z dalších strategických investorů, který bude chtít vybudovat konkurenci Českému Telecomu a sázet na spojení české invence a kapitálu pro rozvoj nových informačních a telekomunikačních služeb.
Stát jako váhavý střelec?
Je zřejmé, že stát chce za privatizaci získat co nejvíce, což proklamoval i při změně usnesení vlády na prodej majority ČRa. Může se proto snažit přimět Deutsche Telekom k rychlejší realizaci opce, aby dostal jak něco z dividend (jako vlastník) a zároveň aby získal daň z příjmu za více než 20 mld. Kč.
Stát potřebuje peníze. Zdá se mi však, že to ve skutečnosti vláda nedává příliš najevo, protože přešlapuje, mění usnesení, čeká - což by mělo smysl, kdyby čekání cenu zvyšovalo. Ukazuje se však, že opak je pravdou. Čekání s privatizací na výkon sice může státu přinést něco na dividendách, ale cena za 51% podíl (jak jsme si ukázali výše) pak výrazně poklesne, a to třeba
z padesáti až na pouhých 25 miliard Kč. Oddalování privatizace Českých radiokomunikací tak sice umožní vydělat více lobbistům a poradcům, ale rozhodně ne státu.Zdroj: Ekonom 32/2000
