Řady neplatičů sociálního pojištění se neustále rozrůstají a za loňský rok zaznamenaly jejich dluhy druhý největší vzestup od vzniku České republiky. Jen loňské nedoplatky se vyšplhaly na 9,2 miliardy korun. Vyšší byly pouze v roce 1997. "Jsou samozřejmě vysoké a musíme se stále zamýšlet nad tím, jak to řešit. V současné době dosahují nedoplatky 4,2 procenta z celkového pojistného, které se mělo zaplatit. To je naprosto srovnatelné s vyspělými ekonomikami Evropské unie," říká Jiří
Král, ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce. Statistika OECD jeho slova potvrzuje.Nasčítaný dluh za posledních šest let už dosahuje 50,7 miliardy korun. Jedním z mála výjimečných období, kdy se platební morálka navzdory těžkým finančním potížím mnoha podniků výrazně zlepšila, byl začátek loňského roku. "Začala totiž platit novela trestního zákona, kterou si podniky vykládaly tak, že je trestným činem nejen neodvedení osmi procent pojistného, které strhnou zaměstnanci, ale i zbývajících 26
procent, které je za něj povinna zaplatit firma. Platební kázeň se velmi významně zlepšila," říká Božena Michálková z České správy sociálního zabezpečení. Spokojenost výběrčích pojištění, z něhož se platí důchody, dávky či podpory v nezaměstnanosti, však netrvala dlouho. "Strach pominul a dluhy se začaly znovu rychle rozrůstat poté, co státní zástupci zákon vykládají tak, že trestné je pouze nezaplacení osmi procent, které firma strhne zaměstnanci. Když neodvede to, co je za člověka povinna zaplatit ona, není to trestné," říká Michálková.Za trestný čin neplacení pojistného přitom hrozí až osm let za mřížemi. "Chápu, že sociální správa si od novely trestního zákona hodně slibovala. Na druhé straně však nemůžete kriminalizovat jakýkoli podnikatelský neúspěch a u řady firem jsou dluhy na pojistném skutečně nikoliv úmyslem, ale prostě jen neúspěchem," míní Král. Česká správa sociálního zabezpečení loni podala 1942 trestních oznámení pro neplacení sociálního pojištění, 329 osob bylo za tento trestný čin odsouzen
o. Téměř 56 tisícům lidí byly kvůli neplacení pojistného obstaveny účty a 16 tisícům sáhl soud kvůli dluhům na pojistném na majetek. Stát těmito kroky vymohl 3,7 miliardy korun. Výběrčí pojistného upozorňují, že největší dluhy mají nyní na bedrech velké podniky. "Dávají si velký pozor, aby zaplatily tu část, za kterou jim hrozí vězení. Jejich platební morálka má velké výkyvy.Dva tři měsíce neplatí, pak zase jednou ano," říká Jana Barnošáková z ostravské Správy sociálního zabezpečení. Neplatič pojistného musí zaplatit penále 36,5 procenta dlužné částky za rok. Při platbách sociálního pojištění je trestným činem nejen jeho nepřiznání, tedy zaměstnávání lidí načerno, ale na rozdíl od daní i nezaplacení. Člověk, za nějž zaměstnavatel neodvede sociální pojištění
, to na svém důchodu nijak nepocítí. Tato doba se mu započítává, jako kdyby bylo pojistné zaplaceno. Na dlužníky tak doplácejí všichni, kdo pojistné platí. Z jejich peněz se totiž platí i důchody těch lidí, kteří pracovali, ale zaměstnavatelé za ně neplatili pojistné. Neplacení sociálního pojištění je trestné ve všech zemích Evropské unie. V jednotlivých státech však panují výrazné rozdíly mezi tím, kolik platí zaměstnanec a firma. V řadě zemí je však trestné nezaplacení jakékoli části sociálních odvodů.Zdroj: MF Dnes z 08. 08. 2000
