Devítiletý hospodářský boom v USA odhalil nedostatky školství, které nestačí vychovávat dostatek pracovních sil pro ovládání pokročilých technologií.
Neočekávaný vzrůst vykázala ve Spojených státech ve druhém čtvrtletí v průmyslu a službách produktivita práce - o udivujících 5,7 procenta. Zároveň v témže období, rovněž neočekávaně, klesly průměrné náklady na jednotku práce, a to o 0,4 procenta. Tyto dva údaje přinesly úlevu ústřední bance (Fed), která přísně střeží jakýkoliv náznak inflačních tlaků.
Připočteme-li k tomu ještě mírně vyšší než očekávaný vzestup hrubého domácího produktu od dubna do června 2000 o 5,3 procenta, lze zapochybovat nad tím, zda se dynamika amerického hospodářství opravdu začíná zpomalovat, což tvrdí četní analytici. Jak však uvedla agentura Bloomberg, ekonomika USA má skutečně sklon k zbrzdění, neboť vyšší úrokové sazby poněkud omezují spotřebitelské výdaje. Ještě nějaký čas prý potrvá, zda se potvrdí dosavadní zkušenost, že produktivita práce roste během hospodářské expanze, ale pracující "jen obtížně zvyšují svou hodinovou výkonnost, začíná-li poptávka po zboží a službách ubývat".
Jaké jsou v USA zdroje růstu tak důležitého indexu, jakým je stále se zvyšující produktivita? Nezáleží vůbec na tom, zda pracovníci zvedají svou pílí výkony. Jak jsem se přesvědčil při návštěvě několika velkých amerických závodů, například společností Motorola a Rockwell, jde o skvěle sladěnou souhru organizačních schopností manažerů na všech úrovních, dokonalé ergonomie spjaté s aplikací stále sofistikovanější automatizace, řízení provozu komplexním informačním systémem, ale také týmové spolupráce na dílčích výrobních nebo provozních úsecích. V závodech je už více robotů než manuálně pracujících, kteří jsou většinou nasazováni jen na místa, kde by se robot příliš prodražil.
Léta vzestupné konjunkturní křivky, která vyvolala stále rostoucí poptávku po pracovních silách, přinesla změnu do složení zaměstnanců. Jak zjistila studie Economic Policy Institute (EPI), na americkém trhu práce ubylo pracujících na přechodný nebo částečný úvazek, a podniky se navracely k stálému zaměstnaneckému poměru.
Je jistě překvapivé, že odvětví tzv. nové ekonomiky podle zmíněné zprávy nikterak výrazně trh práce neovlivnila. Přes explozívní růst elektronického obchodu a průmyslu informačních technologií tyto obory vytvořily jen 7,5 procenta všech nových pracovních míst. V minulém roce pracovala v odvětví informačních technologií jen dvě procenta všech amerických zaměstnanců a jejich vzestup za předchozí desetiletí byl jen mizivý - v roce 1989 byl jejich podíl na celkové zaměstnanosti 1,3 procenta.
Hospodářský boom a vzrůstající konkurence na trhu, zesílená i levnými dovozy, vedly k značnému vzestupu produktivity. Od roku 1995 rostl v USA tento ukazatel průměrně ročně o 2,5 procenta, zatímco za roky 1975 až 1994 činil přírůstek pouze něco přes 1,4 procenta.
Expanze však přinesla i jev, který mezi americkými zaměstnanci naráží na stále větší odpor - nucená přesčasová práce. Podniky musejí platit přesčasy jen v případě, že pracovní doba přesáhne 40 hodin týdně. Pokud odbory neprosadí jiné podmínky, musejí lidé na příkaz pracovní dobu protáhnout a přijít i o víkendech, jinak mohou být propuštěni. Tento problém je o tíživější, že v USA v minulých letech stoupl počet pracujících matek. Loni bylo podle Ministerstva práce USA ze všech zaměstnaných žen 72 procent matek dětí do 18 let.
Jak si stojí americké rodiny podle svých příjmů? Podle listu The Wall Street Journal 75 procent občanů nemá vysokoškolské vzdělání, takže "většina Američanů hospodářsky stagnuje, pokud počítáme jejich mzdy a platy v konstantních dolarech". Proč se tedy nebrání? Proto, že přes polovinu populace v USA má příjem z investic do cenných papírů nebo různých finančních fondů. A dále, většina toho, co Američané kupují, je nyní mnohem levnější než před deseti roky, což se týká například i značných výhod při nákupech auta, bytu či domu.
Americké vysoké školy však zatím nevychovávají dostatek odborníků, takže některá odvětví v USA jsou nucena lákat do zaměstnání i četné vysoce kvalifikované cizince.
