Ceny pohonných hmot v Česku vzrostly za poslední rok téměř o třetinu. Mohou za to rekordně vysoké ceny ropy a také "slabost" koruny vůči americkému dolaru. Na konečné ceny u čerpacích stanic mají ale podstatný vliv i daně z pohonných hmot. Tato daň tvoří důležitou část příjmů státního rozpočtu. Ve většině západoevropských zemí je proto poměrně vysoká. Naopak třeba ve Spojených státech je daň z pohonných hmot nízká.
Zemí s největším zdaněním benzinu v EU je Británie, kde stoji litr v přepočtu asi 46,85 koruny. Z této částky jde do státního rozpočtu 77 procent. Další zemí s vysokým zdaněním pohonných hmot je Francie (70 %) nebo Německo (69 %).
Naopak nejméně státu na daních za benzin odevzdávají motoristé v Řecku. Za litr se zde platí v přepočtu 28,18 koruny, z toho má státní pokladna asi 52 procent.
V Česku je zdaněni pohonných hmot poměrně nízké. Cenu v první řadě ovlivňuje spotřební daň. U benzinu podle Ivana Indráčka ze Sdružení majitelů čerpacích stanic dosahuje 10,84 koruny na litr, u nafty 8,15 koruny. Platí se ale také daň z přidané hodnoty, jejíž výše byla stanovena na 22 procent. U litru naturalu to činí 5,40 koruny.
Čeští motoristé zaplatí za jeden litr naturalu v průměru třicet korun. Z toho na daních státu odevzdají 16,25 koruny a do státního rozpočtu tak jde více než polovina z celkové sumy (53,46 procenta).
V západní Evropě vysoké ceny benzinu a zejména nafty vyvolaly protesty motoristů, kteří požadují, aby jejich vlády omezily zdanění pohonných hmot.
Podle Martina Felixe ze sdružení mezinárodních autodopravců Česmad se v ČR zatím žádné podobné akce nechystají. Spotřební daň na naftu je v ČR poměrně nízká a její snížení by asi nebylo průchodné.