Z ekonomického hlediska má Británie ty nejlepší předpoklady stát se součástí eurozóny, tvrdí OECD. Problémem jsou však skeptické nálady většiny obyvatelstva. Před několika týdny zachraňovalo popularitu britského premiéra Tonyho Blaira narození jeho čtvrtého potomka. Chvilkové nadšení Britů je však pryč. Naznačují to poslední průzkumy veřejného mínění, podle nichž konzervativci Williama Haguea s 38 procenty, tedy jen tři procentní body za labouristy, dosáh
li nejlepšího výsledku od své porážky před osmi lety.Ochabující nadšení příznivců Blaira vychází ze zklamání z pomalých reforem v sektoru veřejných služeb a především státního zdravotního systému, který je v mezinárodním srovnání hodnocen jako nepříliš vyhovující. Ekonomicky je však na tom Británie výrazně dobře. Dynamika hrubého domácího produktu se blíží třem procentům, nezaměstnanost je na dvacetiletém minimu a nyní se pohybuje mírně nad čtyřmi procenty. O příznivém vlivu ekonomiky hovoří také údaj růst
u příjmů obyvatel, který dosahoval v letech 1989 až 1999 v průměru dvou procent za rok. Pro srovnání, tento přírůstek představoval ve stejném období ve Spojených státech 1,7 procenta, v Německu 1,6 procenta a ve Francii pouze 1,2 procenta.Příznivý vývoj potvrdila i nedávná studie OECD a vyslovila verdikt, že v řadě ekonomických aspektů se Británie přiblížila kontinentální Evropě. Vhledem k tomu, že z pěti maastrichtských kritérií splňuje již tři, mimo jiné úrokové sazby libry a Evropské centrální banky se
výrazně přiblížily, vstup do eurozóny by neměl být problém, uzavírají experti OECD. Takové závěry jsou pro kabinet Tonyho Blaira sice povzbuzující, ale v tuto chvíli poněkud nevhodné, jelikož vyvolaly novou vlnu diskusí o tom, zda vstoupit do eurozóny či si nadále zachovat tradiční odstup a libru. Vzhledem k tomu, že 70 procent Britů má výhrady ke vstupu mezi jedenáctku zemí Evropské měnové unie, jsou současné euroúvahy pro Blaira takřka politickou katastrofou.Britský svaz průmyslu (CBI) a velké nadnárodní společnosti se sice již před časem postavily za vstup Británie do eurozóny. Střední podnikatelské vrstvy však zůstávají skeptické a poukazují na to, kolik bude zavedení eura stát. Podle studie londýnské centrální banky by členství Británii mohlo přijít
až na devět miliard euro, zejména kvůli vysokým úrokovým mírám. Zvýšené náklady by se pak mohly promítnout do daní. To je pádný argument a současně voda na mlýn konzervativní opozice, která doufá v návrat po parlamentních volbách v roce 2002. Po nich mají Britové v referendu rozhodnout o vstupu své země do eurozóny.Zdroj: HN z 21. 06. 2000