Od druhé poloviny prosince 2009 snížila Česká národní banka úrokové sazby na historické minimum. Běžně změna sazeb na mezibankovním trhu ovlivňuje nákladové úroky banky (úroky z vkladů) a výnosové úroky banky (úroky z úvěrů). V době krize platí toto pravidlo pouze částečně.
Úroky spořících účtů a termínovaných vkladů klesají
Vzhledem ke snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky došlo ke snížení úroků na vkladech a spořících účtech občanů. Reakce finančních domů byla v podstatě okamžitá. Během několika dnů došlo k výraznému snížení úrokových sazeb na řadě termínovaných vkladů a na spořících účtech.
V roce 2009 úročení termínovaných vkladů a spořících účtů v podstatě pokrylo inflaci. Peníze, které lidé šetřili a ukládali v bankovních domech sice výrazně nezhodnotily, ale také neznehodnotily. Díky snížení úrokových sazeb se tato situace v roce 2010 zřejmě nebude opakovat. Předběžné analýzy naznačují, že inflace v tomto roce převýší zhodnocování vkladů.
Tabulka: Spořící účty vybraných finančních institucí
| Finanční instituce | Produkt |
Úrok po snížení úrokových sazeb ze strany ČNB |
|---|---|---|
| Citibank | Spořící účet v rámci Citi konta | 2,25 % |
| Česká spořitelna | Šikovné spoření | 2 %* |
| Fio | Fio konto | 2 % |
| ING Bank | ING Konto | 2,5 % |
| Komerční banka | KB Spořící konto | 2 % |
| mBank | eMax Plus | 2,1 % |
| Poštovní spořitelna | Červené konto | 2 %** |
| Volksbank | Běžný spořící účet | 2,03 % |
*od částky na 150.000 Kč; **pro vklady 50.000 Kč a více
Někteří odborníci považují snižování úrokových sazeb u terminovaných vkladů a spořících účtů za přirozený proces. Podle jejich slov bylo již delší dobu úročení termínovaných vkladů a spořících účtů přemrštěné.
Finanční instituce se v době krize pokoušely tímto způsobem získat nové klienty a relativně stabilní finanční prostředky. Zuřivý boj o klienty ovšem tímto momentem zřejmě nadobro skončil.
Dopad změny úrokových sazeb na úroky z poskytovaných úvěrů
Ačkoliv dopad změny úrokových sazeb Českou národní bankou se okamžitě projevil na úrocích z vkladů klientů, nedá se o stejně rychlém efektu mluvit v případě úroků účtovaných finančními domy u poskytovaných úvěrů.
Strnulost pohybu úrokových sazeb u úvěrů je způsobena tím, že výše úroku zahrnuje mimo jiné rizikovou přirážku, která zohledňuje riziko klienta, resp. riziko nesplacení jistiny a úroků klientem. Riziková přirážka je v současné době vyšší než v době před krizí, protože výhledově existuje poměrně vysoké riziko selhání klienta např. z důvodu ztráty zaměstnání.
Česká republika se nachází ve fázi, kdy je pro nezaměstnané velmi obtížné nalézt práci. Již v prosinci minulého roku překročil počet nezaměstnaných 500.000, přičemž úřady práce evidují jen něco málo přes 30.000 volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla během roku 2009 téměř na 9 %. Nejhorší situace je v Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Nejlépe je na tom již klasicky Praha.
Právě zvyšující se nezaměstnanost je hlavním důvodem, proč nedochází ke zlevňování úvěrů. Analytici očekávají, že ke zvratu na trhu práce dojde v roce 2011. Teprve poté je reálné (ale ne jisté), že banky sníží rizikové přirážky a klient se k úvěru dostane snadněji a levněji.
