Kolik nám vydělaly penzijní fondy

Do konce prvního pololetí musejí penzijní fondy jako akciové společnosti svolat valnou hromadu. Na nich akcionáři rozhodnou, kolik peněz z dosaženého zisku za rok 2002 se rozdělí mezi účastníky penzijního připojištění, tj. jak budou peníze střadatelů v roce 2002 zhodnoceny. Ze zákona (Zákon o penzijním připojištění) musejí penzijní fondy poukázat minimálně 5 % do rezervního fondu, maximálně 10 % mohou rozdělit podle vlastního rozhodnutí. Zbývající část musí být rozdělena ve prospěch účastníků penzijního připojištění.

Penzijní fondy oznamují předběžné zhodnocení již v současné době, některé penzijní fondy již mají dokonce rozdělení zisku schváleno valnou hromadou. Podle již zveřejněných údajů se dá bezpečně konstatovat, že loňský rok byl pro účastníky penzijního připojištění, a potažmo i penzijní fondy, úspěšný. Oproti roku 2001 klesla inflace o více jak polovinu, z 4,7 % na 1,8 %. Očekávané zhodnocení svěřených prostředků penzijními fondy však zůstává na předloňské úrovni, tj. přibližně v rozsahu 3 - 4,5 %.

V následující tabulce je uvedeno zhodnocení za rok 2002 tak, jak je očekávají jednotlivé penzijní fondy:

  * již schváleno valnou hromadou
  ** dříve Commercial Union PF
  Dosažené zhodnocení v minulých letech naleznete zde.

Kromě zachování výše zhodnocení vkladů, je další pozitivní údaj růst absolutního objemu zisku penzijních fondů. Celý sektor vykázal zisk v objemu 2,27 mld. Kč. Oproti loňskému zisku ve výši 1,73 mld. je to 31% nárůst. Příčinou tohoto růstu byl především růst celkového objemu prostředků spravovaných penzijními fondy. A to z loňských 50,4 mld. Kč na aktuálních více jak 63,4 mld. Kč, tj. 26% nárůst.  Dynamika obou uváděných veličin je způsobena především příspěvky starších účastníků penzijního připojištění. V roce 2002 totiž přibylo pouze 98 000 nových účastníků, tj. 3% z předloňského stavu. Celkem tak ke konci roku 2002 mělo penzijní připojištění uzavřeno cca 2 597 000  osob. Na těchto pozitivních výsledcích se podílí i konsolidace odvětví, která proběhla v uplynulých letech. Z původních 44 fondů jich nyní působí pouze 13, z toho 11 jich je součástí silných, především zahraničních finančních skupin s dostatečným know-how a s dostatečnou důvěrou veřejnosti.

V předcházejících letech se zhodnocení dosahované penzijními fondy příliš nelišilo od inflace.  V následujícím grafu je uveden nejnižší a nejvyšší dosažený výnos penzijního fondu a výše inflace v daném roce. Velké rozpětí v dosaženém zhodnocení a případná velká odchylka od inflace v obou směrech jsou způsobeny především menšími penzijními fondy. Ty jsou ve svých výkonech více volatilní. Velké penzijní fondy se nacházejí uvnitř tohoto intervalu.

 Výjimkou byl rok 1999, kdy došlo k prudkému poklesu inflace, a to z 10,7 % na 2,1 %. Zhodnocení dosažené všemi penzijními fondy přesahovalo inflaci. Takto vysokého zhodnocení,  vzhledem k výši inflace, se v následujících 2 letech nepodařilo dosáhnout. Obdobná situace nastala až vloni, kdy inflace klesla z 4,7 % na 1,8 %. Penzijní fondy však doufají, že se jim podaří zachovat zhodnocení přesahující inflaci. Například ABN AMRO Penzijní fond a Českomoravský penzijní fond k dosažení tohoto cíle hodlají více využít možnost investovat do zahraničních dluhopisů tak, jak jim umožňuje zákon o penzijním připojištění. Tedy v současnosti investice do dluhopisů zemí OECD.

Druhým významným zhodnocením příspěvků účastníků je státní příspěvek. Díky němu dosáhlo průměrné zhodnocení příspěvků poukázaných účastníky hodnoty 10,59 % p. a. za rok 2001 (Údaj APF ČR). Obdobné výše by celkové zhodnocení mělo dosáhnout i za rok 2002.